Dotaz: Zaměstnavatel stanovil svým předpisem mzdové tarify pro odměňování zaměstnanců téměř o čtvrtinu nižší, než je výše minimální a zaručené mzdy stanovené nařízením vlády. Může takto zaměstnavatel postupovat?

Odpověď: Postup pro odměňování zaměstnanců upravuje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb. v platném znění). Ustanovením § 112 je určeno, že nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce.

Nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek.

Aktuální výše minimální mzdy a výše zaručené mzdy v jednotlivých tarifních stupních je stanovena nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, v platném znění. Podle tohoto nařízení je základní sazba minimální mzdy i zaručené mzdy stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. V případě jiné délky pracovní doby je nutné minimální výši přepočítat.

Z uvedeného vyplývá, že právní úpravou se stanoví minimální odměna za vykonanou práci. Skladba poskytnuté celkové odměny je většinou u zaměstnavatelů různá, může se skládat z tarifní mzdy, prémií, výkonnostních odměn, bonusů atd. Tarifní mzda tedy nemusí v jednotlivých tarifních třídách dosahovat úrovně zaručené mzdy. V případě zvolení nižších tarifů je ale zaměstnavatel povinen dodržet zákonnou úpravu a poskytnout zaměstnancům celkovou odměnu nejméně ve výši zaručené mzdy. Pro zaměstnavatele to znamená neustále porovnávat výši mzdy po jejím snížení o mzdu za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli s výší mzdy zaručené podle zařazení zaměstnanců do jednotlivých tarifních skupin. Pokud je mzda nižší, musí být zaměstnanci poskytnut doplatek do výše zaručené mzdy. Snadnější postup je, pokud zaměstnavatel stanoví mzdové tarify nejméně ve výši stanovené nařízením vlády.

Ing. Anna Kodlová