Dotaz: Dobrý den, prosím Vás o pomoc. Jedná se o výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Zaměstnanec – můj manžel, ročník 1964, dostal tuto výpověď. U zaměstnavatele působí odborová organizace. K organizační změně došlo dne 27. 3. 2017, k 1. 4. došlo ke snížení stavu zaměstnanců. Organizační změna byla projednána s odbory 28. 3. Zaměstnavatel doručil zaměstnanci výpověď a po ukončení běhu výpovědní doby má pracovní poměr skončit 31. 5., bude vyplaceno odstupné ve výši 4násobku průměrného výdělku v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru. Výpověď zaměstnanec přijal dne 29. 3. Bohužel je ale od 9. 5. v pracovní neschopnosti (infarkt, za 4 týdny se bude dělat bypass srdce, poté rekonvalescence a počítá se s delší dobou zotavení). Zaměstnavatel zaměstnance nyní nutí k ukončení pracovního poměru k 31. 5. nějakým prohlášením s tím, že pokud bude nadále v pracovní neschopnosti a pracovní poměr bude trvat, bude pak mít nízké odstupné, a navíc si bude muset odpracovat zbývající dny výpovědní lhůty, po které byl v neschopnosti. Prosím Vás tedy o laskavou radu, jestli bude odstupné vypočítáváno z té nemocenské, nebo z „bývalého“ platu a jestli tedy má přistoupit na to, že podepíše nějaké to ukončení pracovního poměru, a jak to pak bude dále, když bude v té pracovní neschopnosti; jestli dostane nějaké dávky v nemoci a od koho.
Dotaz: Dobrý den, prosím Vás o pomoc. Jedná se o výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Zaměstnanec – můj manžel, ročník 1964, dostal tuto výpověď. U zaměstnavatele působí odborová organizace. K organizační změně došlo dne 27. 3. 2017, k 1. 4. došlo ke snížení stavu zaměstnanců. Organizační změna byla projednána s odbory 28. 3. Zaměstnavatel doručil zaměstnanci výpověď a po ukončení běhu výpovědní doby má pracovní poměr skončit 31. 5., bude vyplaceno odstupné ve výši 4násobku průměrného výdělku v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru. Výpověď zaměstnanec přijal dne 29. 3. Bohužel je ale od 9. 5. v pracovní neschopnosti (infarkt, za 4 týdny se bude dělat bypass srdce, poté rekonvalescence a počítá se s delší dobou zotavení). Zaměstnavatel zaměstnance nyní nutí k ukončení pracovního poměru k 31. 5. nějakým prohlášením s tím, že pokud bude nadále v pracovní neschopnosti a pracovní poměr bude trvat, bude pak mít nízké odstupné, a navíc si bude muset odpracovat zbývající dny výpovědní lhůty, po které byl v neschopnosti. Prosím Vás tedy o laskavou radu, jestli bude odstupné vypočítáváno z té nemocenské, nebo z „bývalého“ platu a jestli tedy má přistoupit na to, že podepíše nějaké to ukončení pracovního poměru, a jak to pak bude dále, když bude v té pracovní neschopnosti; jestli dostane nějaké dávky v nemoci a od koho.
Odpověď: Dobrý den, Váš manžel jako zaměstnanec se dostal do situace, kdy onemocněl během výpovědní doby. Pro tento případ platí ustanovení § 53 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a sice, že jestliže byla dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby (tj. v případě Vašeho manžela v době nemoci) tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
Pro řešení případu Vašeho manžela přichází v úvahu dvě varianty:
I. varianta
Tuto variantu nabízí a upřednostňuje zaměstnavatel. Zaměstnavatel chce po zaměstnanci, aby mu sdělil, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. Upravuje to § 53 odst. 2 zákoníku práce.
Pracovní poměr by tak skončil uplynutím výpovědní doby. V poslední výplatě by pak zaměstnanci náleželo odstupné ve výši čtyřnásobku průměrného výdělku počítaného z předchozího kalendářního čtvrtletí. Po ukončení pracovního poměru a pro případ, že by nadále trvala pracovní neschopnost, by byl zaměstnanec zabezpečen dávkou nemocenského pojištění, tj. dostával by i nadále nemocenskou.
II. varianta
Zaměstnanec by zaměstnavateli nesdělil, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. V tomto případě by jeho pracovní poměr trval po celou dobu pracovní neschopnosti. Trval by i po ukončení pracovní neschopnosti (pokud by se po skončení pracovní neschopnosti nedohodl se zaměstnavatelem, že na prodloužení pracovního poměru netrvá), a to konkrétně po dobu pracovní neschopnosti, která trvala ve výpovědní době. Uvedu na příkladu. Ve Vašem dotazu je uvedeno, že výpovědní doba měla uplynout 30. 5. 2017. Dne 9. 5. 2017 však zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným. Tato pracovní neschopnost bude trvat, např. do 15. 11. 2017. Pracovní poměr se mu od 16. 11. 2017 prodlouží o 23 kalendářních dnů (jedná se o dobu pracovní neschopnosti od 9. 5. do 31. 5.).
V poslední výplatě by dostal odstupné ve výši čtyřnásobku průměrného výdělku z předchozího čtvrtletí. Jelikož by neměl v předchozím čtvrtletí odpracováno alespoň 21 dní (v dotaze naznačujete, že se bude jednat o dlouhodobou nemoc), počítal by se průměrný výdělek z pravděpodobného výdělku dle ust. § 355 ZP, kdy pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, v podstatě tedy z průměrného výdělku zaměstnance před nemocí.
Doporučuji, aby Váš manžel pracovní poměr ukončil až po ukončení pracovní neschopnosti, tj. aby zaměstnavateli sdělil, že na prodloužení pracovního poměru trvá. Na odstupném krácen nebude a je pro něj důležité do budoucna (např. pro důchod), aby mu i po dobu nemoci trval pracovní poměr.
JUDr. Jitka Kocianová