Zpravodaj
K tradici vánočního stromku
09.12.2018 | Zpravodajství OS | Články | Přečteno: 101x

Vánoce jsou spolu s Velikonocemi jedním z nejdůležitějších křesťanských svátků v roce, který slaví nejen věřící. Pojí se s řadou tradic, takových, co již možná pomalu vymizely, jako je lití olova, házení střevícem či krájení jablka, ale i těch, které držíme dodnes. Jednou z nich je zdobení stromečku, pod který se pak nadělují různé dárky.

Foto: praha

K nám se tento zvyk dostal nejspíše z Německa, kde také nalezneme nejstarší historicky dochovaný zápis o zdobeném vánočním stromku, a to v brémské kronice z roku 1570. O prvenství se ale zároveň přou jiná dvě města, Riga a Tallinn v Pobaltí. Hlavní město Lotyšska tvrdí, že k prvnímu zdobení stromu došlo u nich v roce 1510. Tuto událost, kdy se v domě člena Bratrstva černohlavých, sdružujícího svobodné německé kupce, prý objevila první zdobená jedle, také připomíná pamětní deska a bronzový stromek odhalený vloni starostou města. Metropole Estonska ale uvádí, že první stromek ozdobili tallinnští kupci již o 69 let dříve, tedy v roce 1441. Je ale pravděpodobné, že tyto dva případy neměly ve skutečnosti ani s Vánocemi spojitost a vázány byly spíše na předkřešťanské tradice oslavy zimního slunovratu.

 

V Čechách se zřejmě první vánoční stromek rozzářil roku 1812. Pro své přátele jej v libeňském zámečku na Ztracené vartě připravil ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich, který pocházel z německé Mohuče a chtěl ostatním pro radost představit zdobený „Tannenbaum“, tak jak jej znal z domova. Zdobení stromků bylo následně záležitostí spíše bohatších domácností a velkých měst. Teprve později se šírilo také v menších městech a nižších společenských vrstvách a velmi pozvolna i na venkově. Zpočátku se však stromky nestavěly, ale visely od stropu špičkou dolů. Zdobily je například barevné stuhy, ořechy, jablka, sušené švestky a rozinky a různé sladkosti. Církvi se zvyk však trochu příčil, protože podle všeho přece jen souvisel spíše s pohanskými zvyky, konkrétně s již zmíněným zimním slunovratem. Původně se u nás mezi věřícími totiž stavěly spíše jesličky zobrazující zrození Ježíše Krista. Později ale dala i církev stromku křesťanský význam a ten se tak stal hlavním symbolem Vánoc a domácí betlémy pomalu vytlačoval.

 

Krásně ozdobený a osvětlený stromeček tvoří nyní bezpochyby nedílnou součást Vánoc, a ať už si letos ozdobíte jedličku, smrček či borovičku, nezáleží na tom, kolik dárků pod ním bude, ale především na tom, že se u něj všichni sejdete a strávíte společně pokojný čas.

Do systému vložil: TICHÁ Anna
Foto k článku
Další články
Titulek
Protest ZO Pražské plynárenské proti odvolání zástupců zaměstnanců z dozorčí rady
Zemřel Alan Leather, bývalý zástupce generálního tajemníka PSI
Matějská začíná
Masopust držíme…
Změny minimální a zaručené mzdy od 1. 1. 2019