Poradenství
Náhradní volno za práci přesčas
29.01.2019 | Poradenství | Od našich členů | Přečteno: 117x

Dotaz: Mohu požádat o odpověď stran slučování přesčasů za období 3 měsíců a s tímto spojené proplácení až 3. měsíc? Zaměstnavatel po nás chce souhlas s tím, že přesčasy se budou proplácet jednou za 3 měsíce, zdůvodňují to lepší administrativou a hlavně tím, že to chtějí lidé (nám se nic takového nedoneslo). Dalším argumentem je ten fakt, že si lidé budou moci nakumulovat volno a to si následně vybrat. Jsme přesvědčeni o tom, že to tak prosté nebude, a co se nám nabízí jako hlavní záměr je to, že jednoduše, když nebude práce, dostanou lidé dobrovolně volno z tohoto přesčasu namísto prostoje.

Odpověď:

Proplácet příplatek za práci přesčas až za tři měsíce zásadně nelze, protože by to bylo v rozporu s § 141 odst. 1 zák. práce. Ve Vašem případě se však asi jedná o poskytování náhradního volna za práci přesčas. Tuto právní problematiku upravuje § 114 zák. práce, kde je uvedeno: 

„(1) Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen ‚dosažená mzda‘), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.

(2) Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle odstavce 1.“

Z výše uvedeného vyplývá, že bez souhlasu zaměstnance nelze za práci přesčas poskytovat náhradní volno. Jak je výše uvedeno, náhradní volno za práci přesčas lze čerpat pouze po dohodě se zaměstnancem. Tato dohoda může být bohužel i ústní. 

Dohodnout lze i delší období než 3 kalendářní měsíce, ve kterém bude zaměstnanec čerpat náhradní volno, např. se bude jednat o 6 kalendářních měsíců.

Výše uvedené náhradní volno za práci přesčas nesmí být čerpáno na překážky v práci na straně zaměstnavatele, např. z důvodu prostoje.

Bylo by to v rozporu:

 1. s dobrými mravy – viz § 2 odst. 3 nového občanského zákoníku (dále jen NOZ),

 2. s § 3 odst. 2 písm. d) NOZ, kde je mimo jiné uvedeno, že nikdo nesmí utrpět nedůvodnou újmu pro závislost svého postavení.

V tomto smyslu rozhodují i soudy, např. rozsudek Vrchního soudu ČR ze dne 28. 6. 1995, sp. zn. 6 Cdo 53/1994, kde je mimo jiné uvedeno: „poskytnutí tzv. neplaceného volna (tj. pracovního volna bez náhrady mzdy) zaměstnanci se neřídí dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Toto volno není určeno k řešení překážek v práci, které se vyskytnou na straně zaměstnavatele. 

Zřejmě zde lze použít i § 18 zák. práce, kde je uvedeno: „Je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.“

Pokud bude zaměstnavatel trvat na svém postupu, navrhuji, aby zaměstnanci s poskytnutím náhradního volna nesouhlasili. Nesouhlas doporučuji raději vyslovit písemně. Zřejmě to bude nejlepší řešení tohoto problému.

Do systému vložil:
JUDr. ZRUTSKÝ Jaromír
Témata
pravo
Další články
Titulek
Požární hlásiče
Používání soukromých elektrických spotřebičů na pracovišti
Odměňování práce přesčas
Překážky v práci a náhradní volno
Potvrzení k dani u odměn za funkce