Stručně k jednotlivým změnám v nové právní úpravě dovolené:

1. druhy a výměra dovolené

Dosavadní samostatné druhy dovolené se redukují na dovolenou za kalendářní rok a její poměrnou část a dále dodatkovou dovolenou. Zrušuje se dovolená za odpracované dny. 

Výměra dovolené v týdnech zůstává zachována (minimální výměra činí 4 týdny za kalendářní rok, zaměstnanci u zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 zák. práce mají 5 týdnů a pedagogové 8 týdnů).

Dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

2. dovolená za kalendářní rok

Podmínkou pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok:

• výkon práce za nepřetržitého trvání pracovního poměru po dobu 52 týdnů v kalendářním roce v rozsahu stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období (nepřihlíží k případné práci přesčas).

Délka dovolené se stanoví jako násobek příslušné stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby příslušnou výměrou dovolené u zaměstnavatele.

Výpočet délky dovolené si vysvětlíme na příkladech. Použijeme následující možnosti výpočtu dle vzorečků:

Vzoreček č. 1:

TPD (KPD) x VD = počet hodin dovolené

Vzoreček č. 2:

OH : 52 týdnů (kalendářní rok) x VD = počet hodin dovolené

Vzoreček č. 3:

TPD (KPD) : 52 týdnů (kalendářní rok) x OT x VD = počet hodin dovolené

Vysvětlivky ke vzorečkům:

TPD = stanovená týdenní pracovní doba

KPD = sjednaná kratší pracovní doba

VD = výměra dovolené používaná u zaměstnavatele

OH = odpracované hodiny

OT = počet odpracovaných týdnů

Výše uvedené vzorečky a principy výpočtu dovolené se použijí v dále uvedených případech.

Příklad č. 1

Zaměstnanec, jehož stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin a výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů, konal u téhož zaměstnavatele za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci po dobu 52 týdnů v příslušném kalendářním roce.

Výpočet: Během těchto 52 týdnů odpracoval celkem např. 2 089 hodin, tedy v průměru 40 hodin připadajících na jeden týden. Měl odpracovat 2 080 hodin (40 x 52). Přísluší mu tedy dovolená „v plné délce“ za kalendářní rok ve výši 200 hodin (40 x 5). Jestliže bude dovolenou čerpat v 8hodinových směnách, bude se jednat o 25 směn (200 : 8) dovolené.

K 9 hodinám (2 089 – 2 080) odpracovaným nad 2 080 hodin se nepřihlíží.

Ke stejnému výsledku se dostaneme i tímto výpočtem:

40 : 52 x 52 x 5 = 200 hodin dovolené (viz vzoreček č. 3)

Vzhledem k tomu, že zaměstnanec v tomto případě odpracoval 52 týdnů, není nutné počítat nárok na dovolenou tímto složitým způsobem, ale použijeme výše uvedený jednoduchý výpočet: 40 x 5 = 200 hodin dovolené (viz vzoreček č. 1).

Příklad č. 2

Stejným výpočtem zjistíme délku dovolené u zaměstnance, jehož stanovená týdenní pracovní doba činí 37,5 hodin týdně.

Zaměstnanec, jehož stanovená týdenní pracovní doba činí 37,5 hodin a výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů, konal u téhož zaměstnavatele za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci po dobu 52 týdnů v příslušném kalendářním roce.

Výpočet: 37,5 (stanovená týdenní pracovní doba) x 5 (délka dovolené v týdnech u zaměstnavatele) = 187,50, tj. 188 hodin dovolené (viz vzoreček č. 1).

3. prodloužení délky dovolené

Odpracuje-li zaměstnanec podle rozvrhu směn (např. při nerovnoměrném rozvržení týdenní pracovní doby) v kalendářním roce více jak 52násobek, nejméně však celý 53násobek, 54násobek atd. stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o 1/52 dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu.

V nové právní úpravě dovolené je zohledněna situace, kdy zaměstnanec (především v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby) v rámci vyrovnávacího období, které může přecházet z jednoho do dalšího kalendářního roku, odpracuje z důvodu rozvržení stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby do směn v jednom z těchto kalendářních roků více než 52 násobků stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Tím se odstranily negativní důsledky pro dovolenou vyplývající z toho, že vyrovnávací období při nerovnoměrném rozvržení týdenní pracovní doby může přecházet z kalendářního roku do následujícího kalendářního roku.

Příklad:

Zaměstnanec při nerovnoměrném rozvržení stanovené týdenní pracovní doby 37,5 hodin do směn v rámci vyrovnávacího období 26 týdnů, které začíná 1. 10. 2021 a přechází tak do roku 2022. Celkem v roce 2021 odpracoval například 2 028 hodin (54 x 37,50 = 2 025 + 3, tj. 54násobek jeho týdenní pracovní doby). V roce 2021 tedy odpracoval 54 týdnů, nikoliv 52 týdnů, neboť ve zbývající části vyrovnávacího období od 1. 1. 2022 mu bude rozvrženo méně směn za účelem vyrovnání průměrné délky jeho stanovené týdenní pracovní doby za celé toto období. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů.

Výpočet: 37,5 : 52 x 54 x 5 = 194,71; po zaokrouhlení na celé hodiny nahoru 195 hodin dovolené (viz vzoreček č. 3). Technika výpočtu nároku na dovolenou je stejná jako u výpočtu dovolené za kalendářní rok.

Délka dovolené zaměstnance v roce 2021 bude v tomto případě činit 195 hodin.

4. dovolená při sjednané kratší týdenní pracovní době

Zaměstnanec, jehož sjednaná kratší týdenní pracovní doba činí 30 hodin a výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů, konal u téhož zaměstnavatele za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci po dobu 52 týdnů v příslušném kalendářním roce.

Příklad:

V popsaném případě odpracoval zaměstnanec např. 1 566 hod. Měl odpracovat 1 560 (v průměru 30 hodin týdně, tj. 30 x 52).

 

Výpočet: 30 : 52 x 52 x 5 = 150 hodin dovolené (viz vzoreček č. 3) nebo 30 x 5 (vzoreček č. 1)

Přísluší mu tedy dovolená za kalendářní rok ve výši 150 hodin.

5. poměrná část dovolené za kalendářní rok

Podmínkou pro vznik nároku na poměrnou část dovolené je

• výkon práce za nepřetržitého trvání pracovního poměru po dobu alespoň 4 týdnů v kalendářním roce v rozsahu stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období (ani zde se nepřihlíží k případné práci přesčas)

Délka poměrné části dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu 1/52 uvedené týdenní pracovní doby vynásobené příslušnou výměrou dovolené u zaměstnavatele.

Příklad:

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. 11. k zaměstnavateli, který poskytuje zaměstnancům 5 týdnů dovolené za kalendářní rok. Do konce tohoto kalendářního roku konal u něho práci po dobu 8 týdnů ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Za tuto dobu odpracoval v průměru 40 hodin týdně. Protože zaměstnanec splnil podmínku výkonu práce alespoň po dobu 4 týdnů, přísluší mu tedy poměrná část dovolené za kalendářní rok, tj. osm dvaapadesátin ze stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin vynásobené počtem týdnů dovolené příslušející zaměstnancům zaměstnavatele v kalendářním roce.

Výpočet: 40 : 52 x 8 x 5 = 30,76; po zaokrouhlení na celé hodiny směrem nahoru tedy 31 hodin dovolené (viz vzoreček č. 3)

6. dovolená při změně délky týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku

Jedná se o typické případy, kdy v průběhu téhož kalendářního roku přejde zaměstnanec ze stanovené týdenní pracovní doby na sjednanou kratší týdenní pracovní dobu či naopak, což se odrazí v průměrné délce týdenní pracovní doby a tím i v délce dovolené (počtu hodin dovolené) v příslušném kalendářním roce. Tím je dodržena zásada proporcionality (princip „poměrným dílem“).

Příklad č. 1:

Zaměstnanec v roce 2021 pracuje do 30. 6. po stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin a od 1. 7. po sjednanou kratší týdenní pracovní dobu 30 hodin. Za kalendářní rok 2021 odpracuje celkem 52 celých násobků týdenní pracovní doby, z toho 26 týdnů po 40 hodinách a 26 týdnů po 30 hodinách. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů.

Výpočet:

- za první pololetí – 40 : 52 x 26 x 5 = 100 hodin dovolené (viz vzoreček č. 3)

- za druhé pololetí – 30 : 52 x 26 x 5 = 75 hodin dovolené (viz vzoreček č. 3)

Za rok 2021 přísluší zaměstnanci celkem 175 hodin dovolené (100 + 75).

Příklad č. 2:

Obdobný výpočet by se uplatnil v případě, kdyby zaměstnanec v druhém pololetí pracoval např. v třísměnném pracovním režimu ve 12hodinových směnách.

Výpočet:

- za první pololetí – 40 : 52 x 26 x 5 = 100 hodin dovolené (vzoreček č. 3)

- za druhé pololetí – 37,5 : 52 x 26 x 5 = 93,75 hodin dovolené (vzoreček č. 3)

Za rok 2021 přísluší zaměstnanci po zaokrouhlení celkem 194 hodin dovolené.

7. dodatková dovolená

Obdobně jako v případě dovolené za kalendářní rok je i dodatková dovolená v délce 1 týdne vyjádřena v hodinách odpovídajících příslušné týdenní pracovní době zaměstnance.

Výčet prací zvlášť obtížných se pro účely dodatkové dovolené rozšiřuje o činnosti spočívající v čištění stok, kalových prostor, kanálových odpadů a dalších podobných zařízení s rizikem zvýšeného nebezpečí infekce. Tyto činnosti jsou uvedeny v § 215 odst. 4 v novém písmenu j) zákoníku práce. Podmínkou je výkon této práce v rozsahu alespoň poloviny stanovené týdenní pracovní doby.

Pozn.: Na této nové právní úpravě se aktivně podílel i náš odborový svaz.

V našem seznamování s novou právní úpravou dovolené budeme pokračovat v následujícím článku.