Důležité osobní překážky v práci jsou pro účely výpočtu dovolené považovány za výkon práce, a to buďto v celém rozsahu (tzv. nelimitované překážky v práci), nebo do určitého limitu (tzv. limitované překážky v práci).
Připomeneme si vzorečky, se kterými jsme vás seznámili v předchozím článku o dovolené:
Vzoreček č. 1:
TPD (KPD) x VD = počet hodin dovolené
Vzoreček č. 2:
OH : 52 týdnů (kalendářní rok) x VD = počet hodin dovolené
Vzoreček č. 3:
TPD (KPD) : 52 týdnů (kalendářní rok) x OT x VD = počet hodin dovolené
Vysvětlivky ke vzorečkům:
TPD = stanovená týdenní pracovní doba
KPD = sjednaná kratší pracovní doba
VD = výměra dovolené používaná u zaměstnavatele
OH = odpracované hodiny
OT = počet odpracovaných týdnů
1. vliv překážek v práci na dovolenou
Důležité osobní překážky v práci jsou pro účely výpočtu dovolené považovány za výkon práce, a to buďto v celém rozsahu (tzv. nelimitované překážky v práci), nebo do určitého limitu (tzv. limitované překážky v práci). Rozlišujeme je takto:
A. překážky v práci, které se pro účely dovolené považují za výkon práce, ovšem pouze do limitu, kterým je 20násobek příslušné stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby zaměstnance. Z tohoto důvodu používáme výrazu limitované překážky v práci.
Jedná se o tyto limitované překážky v práci:
Limit zápočtu, tj. 20násobek příslušné stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby zaměstnance činí:
To znamená, že 801., 776., 751. a 601. hodina se do výkonu práce pro účely dovolené nezapočítává.
Tyto limitované překážky v práci lze považovat za výkon práce jen, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v příslušném kalendářním roce odpracoval alespoň 12násobek stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. Do tohoto limitu (12násobku) se vedle skutečného výkonu práce započítávají níže uvedené nelimitované překážky v práci. Limitované překážky v práci se do tohoto limitu (12násobku) nezapočítávají.
V případě stanovené týdenní pracovní doby:
Příklad č. 1
Pracovní poměr trval celý rok. Jedná se o 40hodinovou týdenní pracovní dobu a 5 týdnů dovolené. Od 26. 5. až do konce roku dočasná pracovní neschopnost z důvodu obecného onemocnění, např. chřipka. Odpracoval 104 osmihodinových směn, tj. 832 hodin. Zaměstnanec tedy splnil i podmínku odpracování alespoň 12násobku stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. V případě stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin se jedná o 480 hodin (40 x 12).
Na dovolenou se započítá 832 (odpracované hodiny) + 800 hodin (této překážky v práci; 20 x 40), tzn. 832 + 800 = 1 632 hodin (odpracoval více než 1 600 hodin). K hodinám nad 1 600, tj. k 32 hodinám se nepřihlíží, protože se nejedná o celý násobek stanovené týdenní pracovní doby.
Výpočet: 40 : 52 x 5 x 40 = 153,85 hodin dovolené (viz vzoreček č. 3)
Nebo lze počítat takto: 1 600 : 52 x 5 = 153,85 hodin dovolené (viz vzoreček č. 2)
Zaměstnanec v tomto případě nemá nárok na dovolenou za kalendářní rok, nýbrž jen na její poměrnou část v délce (po zaokrouhlení) 154 hodin, jelikož neodpracoval 52 týdnů v kalendářním roce, ale jen 40 týdnů (1 632 : 40 = 40,8).
Příklad č. 2
Pracovní poměr trval celý rok. Z důvodu dočasné pracovní neschopnosti v důsledku obecného onemocnění zaměstnanec odpracuje 1 000 hod. (800 hodin tzv. limitovaných překážek v práci + 200 hodin skutečně odpracovaných). Zaměstnanec tedy nesplnil podmínku odpracování alespoň 12násobku stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. V případě stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin měl odpracovat 480 hodin (40 x 12), skutečně odpracoval pouze 200 hodin. Z tohoto důvodu nelze pro účely dovolené započítat 800 hodin tzv. limitovaných překážek v práci. Protože zaměstnanec splnil podmínku výkonu práce alespoň po dobu 4 týdnů, tj. 40 x 4 =160 hodin, nárok na dovolenou mu zde vznikne.
Výpočet: 200 : 52 x 5 = 19,23, tj. 20 hodin dovolené (viz vzoreček č. 2)
Nebo lze počítat takto: 40 : 52 x 5 x 5 = 19,23, tj. 20 hodin dovolené (viz vzoreček č. 3)
Pokud by neodpracoval minimálně 4 týdny, nárok na dovolenou by mu nevznikl vůbec.
Výše vedené příklady jsou zpracovány na 40hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobu a u zaměstnavatele je 5 týdnů dovolené.
B. důležité osobní překážky v práci, které se v plném rozsahu započítávají do odpracované doby pro účely dovolené (nelimitované překážky v práci).
Jedná se o tyto nelimitované překážky v práci:
Příklad č. 1
Tento příklad je zpracován na 40hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobu a u zaměstnavatele je 5 týdnů dovolené.
Zaměstnanec v roku 2021 bude celý kalendářní rok čerpat dočasnou pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu (vztahuje se to i na nemoc z povolání). Vzhledem k tomu, že se jedná o překážku v práci, která se pro účely dovolené započítává do odpracované doby v plném rozsahu, celá, zaměstnanec bude mít nárok na „celou“ dovolenou za kalendářní rok ve výši 200 hodin.
Výpočet: 40 x 5 = 200 hodin dovolené (viz vzoreček č. 1)
Podmínkou pro vznik práva na dovolenou je i u těchto nelimitovaných překážek v práci výkon práce za nepřetržitého trvání pracovního poměru po dobu alespoň 4 týdnů v kalendářním roce v rozsahu stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období. Tyto nelimitované překážky v práci se započítávají i do výkonu práce po dobu alespoň 4 týdnů pro splnění výše uvedené podmínky pro vznik práva na dovolenou.
Příklad č. 2
Zaměstnankyně od 5. 1. 2021 bude čerpat mateřskou dovolenou po dobu 28 týdnů, splní tak podmínku výkonu práce po dobu alespoň 4 týdnů. Stejně tomu bude i u dalších tzv. nelimitovaných překážek v práci.
V závěru výkladu tzv. nelimitovaných překážek v práci bude vhodné uvést, že do odpracované doby se pro účely dovolené v plném rozsahu započítávají i doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce, například dovolená.
2. ostatní změny
Příklad: Zaměstnanci vznikne nárok na 83 hodin dovolené. Vyčerpá 80 hodin
(8 x 10), zbylá část činí 3 hodiny. Je tedy kratší než jedna polovina směny.
V závěru bude zřejmě vhodné reagovat na poměrně častá tvrzení, že se nově bude po hodinách nejen počítat délka dovolené, ale po hodinách se bude dovolená i čerpat. To však není přesné tvrzení. Většina dovolené bude čerpána v celku – ve směnách. Vyplývá to především z § 217 odst. 1 zákoníku práce, který nebyl touto novelou změněn. Zde je uvedeno: „Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené.“
I když se jedná o zásadní změnu v právní úpravě dovolené, není podle mého názoru nutné „panikařit“. Nová právní úprava dovolené nabývá účinnosti (začne platit) až od 1. 1. 2021 s tím, že právo na dovolenou, které vzniklo před 1. 1. 2021, a čerpání této dovolené (dovolené z roku 2020), i když bude čerpána po 1. 1. 2021, se bude řídit právní úpravou dovolené platnou před 1. 1. 2021.
Je zde tedy poměrně dlouhá doba se připravit, zejména na nový výpočet délky dovolené, absolvovat školení, koupit si zákoník práce s výkladem této novely zákoníku práce. Kromě toho určitě tyto výpočty budou bez problému řešit různé počítačové programy a na internetu budou ke stažení (bezplatně) kalkulačky na výpočet dovolené.