Odpověď:

Pro proplácení svátků je vždy rozhodující pracovní doba konkrétního zaměstnance a především, na který den svátek připadl. Protože pracujete v obchodní společnosti, jste zaměstnán u zaměstnavatele, který tzv. provozuje podnikatelskou činnost (jedná se o zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3 zák. práce).  Svým zaměstnancům poskytuje mzdu. To je i Váš případ. Právní úprava odměňování ve svátek je ve Vašem případě upravena v § 115 zákoníku práce.

Vysvětlíme si to na příkladech.

Příklad č. 1

Zaměstnanec pracuje pondělí až pátek, např. ve středu 28. 10. mu v důsledku svátku tzv. „odpadne“ směna, kterou měl na 28. 10. 2020 naplánovanou.

a)  zaměstnanec je odměňován hodinovou mzdou

Zaměstnanci v tomto případě náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu v důsledku svátku ušla.

b) zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou

Zaměstnanci se měsíční mzda z tohoto důvodu nekrátí.

Pozn. autora: Je zde i jiný názor, podle kterého mu i v tomto případě náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu v důsledku svátku ušla.

Podle mého názoru tento právní názor není správný, protože mu v tomto případě žádná mzda v důsledku svátku neuchází.

Příklad č. 2

Zaměstnanci na den svátku nebyla směna naplánována.

Zaměstnanci nenáleží ani mzda, ani náhrada mzdy nebo příplatek, protože na tento den – na tento svátek neměl naplánovanou směnu a žádná mzda mu tudíž neuchází. I kdyby svátek nebyl, stejně by nepracoval a žádná mzda by mu neušla.

 

Příklad č. 3

Zaměstnanci na den svátku byla směna naplánována a odpracoval ji celou, např. 8 hodin.

Tomuto zaměstnanci za práci ve svátek náleží dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Po dobu náhradního volna mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou, že místo náhradního volna mu náleží příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku.

Příklad č. 4

Zaměstnanec pracuje pondělí až pátek, např. ve středu 28. 10. mu v důsledku svátku měla směna odpadnout. Zaměstnavatel však potřeboval, aby v tento den pracoval. Odpracoval např. 4 hodiny. Délka směny 8 hodin.

Zde musíme směnu rozdělit na dvě části.

 a) První část – je část směny, kdy ve svátek 4 hodiny pracoval.   

Zaměstnanci za 4 hodiny práce ve svátek náleží dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Po dobu náhradního volna mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Po dohodě zaměstnance se zaměstnavatelem mu místo náhradního volna náleží příplatek ve výši průměrného výdělku.

    

  b)  Druhá část – je část směny, kdy v důsledku svátku nepracoval, také se jedná o 4 hodiny.

Zde odkazuji na příklad č. 1. V tomto případě platí právní úprava uvedená výše v příkladu č. 1.

a)  zaměstnanec je odměňován hodinovou mzdou

Zaměstnanci v tomto případě náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu v důsledku svátku ušla, tj. za 4 hodiny.

b) zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou

Zaměstnanci se měsíční mzda z tohoto důvodu nekrátí.

V závěru bude vhodné uvést, že pokud by se současně jednalo i o práci v sobotu a v neděli a ještě v noci (od 22.00 hod. do 6.00 hod.), náležel by zaměstnanci příplatek za práci v sobotu a v neděli a za noční práci.