Zpravodaj
Koronavirus a podpora ze strany státu – stav ke dni 9. 3. 2021
10.03.2021 | Zpravodajství OS | Pro členy svazu | Přečteno: 2 617x

Upozorňujeme na některé důležité kroky státu mající pomoci překonat současnou krizi kolem pandemie koronaviru.

Aktualizace                   

A. Zaměstnanci

1. Ošetřovné

Dne 30. 10. 2020 (resp. dne 1. 11. 2020 v části ustanovení § 5 odst. 2 a § 11) nabyl účinnosti zákon č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon (opět) umožňuje vyplácet ošetřovné i po vyčerpání původní podpůrčí doby v délce 9, resp. 16 kalendářních dnů, a to po celou dobu, kdy z důvodu mimořádných opatření v důsledku nebo v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19 budou uzavřeny školy a další podobná zařízení, případně nařízena dítěti karanténa, nejdéle však do dne 30. 6. 2021. Oprávněné osoby se mohou při péči o dítě vícekrát vystřídat. Oproti jarním úpravám zůstává tentokrát věková hranice pro vznik nároku nezměněna, tzn. do 10 let věku dítěte. Bez věkového omezení je možno ošetřovné čerpat při péči o osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost), pakliže došlo k uzavření zařízení, které jim jinak péči poskytuje.

Po dobu platnosti mimořádného opatření, příp. nařízení karantény se suspenduje použití § 39 odst. 5 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, v případě dohod o pracovní činnosti také § 39 odst. 5 písm. g) téhož zákona, a tím se tak nárok na dávku rozšiřuje i na zaměstnance činné na základě dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, kteří jsou účastni nemocenského pojištění. Nárok na ošetřovné vznikne těmto zaměstnancům také tehdy, pokud sice nebyli účastni nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba péče, ale byli účastni nemocenského pojištění alespoň tři kalendářní měsíce předcházející měsíci, v němž tato potřeba péče vznikla.

Zákon má zpětnou účinnost, tzn. pokrývá i období, pokud už někomu uplynula původní podpůrčí doba. Výše vyplácené dávky činí po dobu platnosti mimořádného opatření, příp. po dobu nařízení karantény 70 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den, a to již ode dne 5. 10. 2020. Dále je ode dne 14. 10. 2020 u zaměstnance pracujícího na stanovenou týdenní pracovní dobu zakotvena nepodkročitelná hranice dávky na 400 Kč za kalendářní den. Při kratší pracovní době se tento spodní limit výše ošetřovného úměrně snižuje.

Nárok na ošetřovné podle tohoto zákona zaniká skončením zaměstnání. Nárok na výplatu dávky není v období školních prázdnin a volných dnů vyhlášených ředitelem školy.

Ošetřovné se vyplácí za jednotlivé kalendářní měsíce, a to za dny péče vykázané na předepsaném novém tiskopisu. Potvrzení o uzavření školy či jiného obdobného zařízení se tentokrát nevyžaduje, nahrazuje jej čestné prohlášení zaměstnance.

Další informace o tzv. krizovém ošetřovném včetně formuláře žádosti o ošetřovné a návodu, jak jej vyplnit, zde.

2. Prokazování kvalifikačních předpokladů

Dne 19. 12. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 539/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 v oblasti prokazování plnění kvalifikačních předpokladů pro účely pracovněprávních vztahů.

Tento zákon zakotvuje, že u zaměstnance, který ke dni 11. 3. 2020 splňoval kvalifikační předpoklady stanovené pro výkon práce v kvalifikačních předpisech, které jsou přílohou tohoto zákona, platí, že tyto kvalifikační předpoklady splňuje i v období ode dne 12. 3. 2020 do dne 30. 6. 2021. V takto vymezeném období také není zaměstnavatel povinen provádět pravidelně se opakující školení zaměstnanců pro účely prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů pro výkon práce; to neplatí, pokud pravidelně opakující se školení provádí zaměstnavatel elektronickou formou.

Dále tento zákon stanoví, že v období ode dne 12. 3. 2020 do dne 30. 6. 2021 se doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon práce stanovené v kvalifikačních předpisech považují za platné, pokud pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v mezidobí nezanikl.

3. Lékařské prohlídky, lékařské posudky, zdravotní průkazy

Dne 27. 2. 2021 nabylo účinnosti usnesení vlády ČR ze dne 26. 2. 2021 č. 206 o přijetí krizového opatření vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 106/2021 Sb.

Tímto opatřením vláda nařizuje pohlížet na čestné prohlášení osob, jejichž pracovněprávní vztah vznikne ode dne vyhlášení tohoto opatření do ukončení nouzového stavu a jejichž sjednaný druh práce je zařazen do kategorie první a druhé s výjimkami blíže uvedenými v tomto opatření a u nichž dosud nebyla provedena vstupní lékařská prohlídka, jako na posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání podle zákona č. 373/2011 Sb. v platném znění; toto čestné prohlášení je platné nejdéle do uplynutí 90 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu. Rovněž tak se nařizuje pohlížet na čestné prohlášení osob, jejichž pracovněprávní vztah vznikne ode dne vyhlášení tohoto opatření do ukončení nouzového stavu a které vykonávají činnosti epidemiologicky závažné, jako na zdravotní průkaz vydávaný podle § 19 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb.; i toto čestné prohlášení je platné nejdéle do uplynutí 90 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu.

Opatření také stanoví, že v době trvání nouzového stavu není třeba periodické lékařské prohlídky zajišťovat a provádět.

Dále opatření ukládá považovat za nadále platné lékařské posudky o zdravotní způsobilosti vydané na základě vstupních a periodických lékařských prohlídek a mimořádných lékařských prohlídek podle § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3. vyhlášky č. 79/2013 Sb., jejichž platnost skončí v době trvání nouzového stavu. Platnost takových posudků se prodlužuje na dobu do ukončení nouzového stavu a dále nejvýše 90 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu, pokud posudkový závěr uvádí, že posuzovaná osoba je zdravotně způsobilá, resp. nejvýše 30 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu, pokud posudkový závěr uvádí, že posuzovaná osoba je způsobilá s podmínkou.

Současně opatření ukládá poskytovatelům pracovnělékařských služeb nebo registrujícím poskytovatelům posuzované osoby ve shora uvedených krajních lhůtách pro platnost čestných prohlášení a lékařských posudků provést na žádost zaměstnavatele vstupní nebo periodickou lékařskou prohlídku a vydat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci.

4. Mimořádný příspěvek při karanténě

Dne 5. 3. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě.

Tento zákon zakotvuje příspěvek, který přísluší zaměstnanci, jemuž podle zákoníku práce z důvodu nařízené karantény nebo izolace vznikl nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den, nejdéle ovšem po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény nebo izolace, příspěvek ve výši 370 Kč. Pokud však součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhne 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží.

Dalším osobám, které jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanci a mají podle jiného právního předpisu v době nařízené karantény nebo izolace nárok na plat ve snížené výši nebo odměnu ve snížené výši, přísluší příspěvek za shora uvedených podmínek obdobně.

Příspěvek nenáleží, byla-li karanténa nebo izolace nařízena do 5 dnů ode dne návratu ze zahraničí, s výjimkou pracovních a služebních cest.

Příspěvek vyplácí zaměstnavatel společně s náhradou příjmu. Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci písemný doklad o zúčtovaném příspěvku při měsíčním zúčtování příjmu.

Zaměstnavatel odečte z částky pojistného odváděného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní měsíc částku, kterou zúčtoval zaměstnanci na příspěvku. Zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli tuto částku odečtu, pokud zaměstnavatel odečet provedl nesprávně v důsledku zaviněného jednání zaměstnance. Zaměstnavatel smí srazit zaměstnanci příspěvek poskytnutý podle tohoto zákona k úhradě takto nesprávně provedeného odečtu.

Nárok na příspěvek trvá nejdéle do dne 30. 4. 2021. Příspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, nelze jej postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Zjišťuje-li se pro účely jiných právních předpisů výše příjmů, k příspěvku se nepřihlíží.

Zákon má zpětnou účinnost, příspěvek přísluší i za kalendářní dny před nabytím účinnosti tohoto zákona, pokud byla zaměstnanci nařízena karanténa nebo izolace po 28. 2. 2021.

Více na webových stránkách MPSV (zde).

B. Zaměstnavatelé – Program Antivirus – cílená podpora za účelem zachování maximálního počtu pracovních míst

Podpora je určena pouze zaměstnavatelům, jejichž mzdové prostředky nejsou kryty veřejnými rozpočty. V tuto chvíli se poskytuje v následujících režimech, které jsou koncipovány jako příspěvky na náhrady mezd.

1. Režim A

  • nařízení karantény zaměstnanci

Je dána důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance dle § 191 zákoníku práce. Zaměstnanci náleží dle § 192 zákoníku práce po dobu prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného vyměřovacího základu.

V tomto režimu se zaměstnavateli poskytuje příspěvek ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, maximálně však 39 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance.

2. Režim Antivirus Plus (A Plus)

  • nemožnost přidělovat zaměstnanci práci z důvodu mimořádných opatření vlády

Zaměstnavateli je nařízeno na základě usnesení vlády o přijetí krizových opatření v souvislosti s výskytem nákazy COVID-19 uzavření provozu nebo jeho výrazné omezení. Jde o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce, zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

V tomto režimu stát poskytuje zaměstnavateli ode dne 1. 10. 2020 příspěvek ve výši 100 % vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, maximálně však 50 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance.

3. Režim B

  • nemožnost přidělovat zaměstnanci práci z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců zaměstnavatele

Jde o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce, a to v návaznosti na existenci důležitých osobních překážek v práci na straně významné části zaměstnanců dle § 191 zákoníku práce. Významnou částí zaměstnanců se pro tyto účely rozumí alespoň 30 % zaměstnanců firmy, provozovny nebo jiné organizační části dle provozní situace zaměstnavatele. V tomto případě zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

  • omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti zaměstnavatele v důsledku karanténních opatření (či obecně výpadků výroby) u dodavatele, včetně zahraničí – prostoj

Jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele dle § 207 písm. a) zákoníku práce. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku.

  • omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech zaměstnavatele v důsledku karanténních opatření v místě odbytu zaměstnavatele (ČR i zahraničí) – částečná nezaměstnanost

Jde o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele dle § 209 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel nemůže z uvedených důvodů zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

V tomto režimu stát poskytuje zaměstnavateli příspěvek ve výši 60 % vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, maximálně však 29 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance.

Poskytnutí příspěvků z Programu Antivirus je podmíněno splněním následujících podmínek:

- týká se jen firem v podnikové sféře,

- zaměstnavatel striktně dodržuje zákoník práce,

- zaměstnanec nesmí být ve výpovědní lhůtě a nesmí mu být dána výpověď,

- zaměstnanec musí být v pracovním poměru a musí se účastnit nemocenského a důchodového pojištění,

- zaměstnavatel musí vyplatit mzdu a odvést odvody.

V případě Režimu Antivirus Plus platí ještě další omezující podmínky (pokud zaměstnavatel z těchto důvodů nedosáhne na příspěvek v Režimu Antivirus Plus, může jej čerpat v rámci Režimu A, tj. ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy vč. odvodů):

- příspěvek nelze poskytnout zaměstnavateli, který obdržel veřejnou podporu v částce vyšší než 800 000 eur (např. z programů COVID-Nájemné, COVID-Lázně, COVID-Kultura),

- příspěvek nelze poskytnout zaměstnavateli, který byl ke dni 31. 12. 2019 podnikem v obtížích dle definice Evropské komise.

Žádosti přijímá Úřad práce ČR, který také na základě uzavřené dohody s každým zaměstnavatelem, který splní shora uvedené podmínky, vyplácí příspěvky z tohoto programu. Komunikace s Úřadem práce ČR probíhá bezkontaktně, žádosti i vyúčtování se vyplňují prostřednictvím elektronických formulářů. Má-li již zaměstnavatel uzavřenu dohodu a bude-li nově čerpat z Režimu Antivirus Plus, nepodává novou žádost, dohoda se upraví dodatkem, který bude uzavřen s prvním předloženým vyúčtováním v rámci Režimu Antivirus Plus. Pro Režim Antivirus Plus  je vytvořená nová verze vyúčtování, která obsahuje nezbytná čestná prohlášení.

Dne 22. 2. 2021 vláda schválila prodloužení čerpání příspěvků z programu Antivirus až do konce dubna 2021, ovšem s některými úpravami.  Tyto změny budou do dohod uzavřených do dne 28. 2. 2021 včleněny formou dodatku, který bude generován příslušnou webovou aplikací. Předmětem změn je jednak navýšení limitu maximální výše podpory poskytované v rámci všech podpor dle bodu 3.1 Dočasného rámce (týká se režimu A Plus), a to u příspěvků poskytovaných za měsíce únor a dále. Druhou zásadní změnou je skutečnost, že v případě příspěvků poskytovaných za měsíce březen a dále lze příspěvek poskytnout pouze na zaměstnance, jehož pracovní poměr trvá alespoň po dobu 3 měsíců ke dni podání vyúčtování. V případě, že písemný dodatek zohledňující uvedené změny nebude uzavřen, končí období uznatelnosti výdajů dne 28. 2. 2021.

Blíže k Programu Antivirus zde.

C. OSVČ

1. „Ošetřovné“ pro OSVČ

Příspěvek je určen osobám, které kvůli uzavření škol či jiných obdobných zařízení nemohou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost hlavní a musí pečovat o dítě mladší 10 let nebo hendikepovaného člověka. Parametry pro čerpání příspěvku jsou nastaveny obdobně jako v případě tzv. krizového ošetřovného dle nově přijatého zákona č. 438/2020 Sb. Při splnění stanovených podmínek mohou OSVČ čerpat příspěvek ve výši 400 Kč za kalendářní den.

Nárok na příspěvek není dán u osob pobírajících invalidní nebo starobní důchod, rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství a u osob, které mají jiné zaměstnání. Na stejné dítě/osobu nesmí čerpat tento příspěvek nebo jiný příspěvek plnící stejný účel jiná osoba.

Žádosti se podávají on-line prostřednictvím inteligentního formuláře dostupného na webových stránkách MPO. K žádosti se přikládá pouze čestné prohlášení. O příspěvek se žádá za každý kalendářní měsíc, je třeba vyčkat zveřejnění výzvy k podávání žádostí na webových stránkách MPO. Aktuálně ke dni 11. 3. 2021 končí přijímání žádostí za měsíc leden 2021 a za dny 21. a 22. 12. 2020. Podrobnější informace zde.

V následně přijatém zákoně č. 461/2020 Sb. je zakotveno ustanovení § 16, dle kterého je příjem z této dotace („ošetřovného“) osvobozen od daně z příjmů fyzických osob v roce 2021.

2. Pozastavení elektronické evidence tržeb

Dne 27. 3. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

Tímto zákonem byla po dobu (jarního) nouzového stavu a dalších tří měsíců po jeho ukončení pozastavena elektronická evidence tržeb.

Dne 3. 6. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 263/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

Tímto zákonem dochází k prodloužení období, po které je pozastavena elektronická evidence tržeb, a to až do konce letošního roku.

Dne 3. 11. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 449/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, ve znění pozdějších předpisů.

Další zákon, kterým se prodlužuje doba, po kterou je pozastavena elektronická evidence tržeb, tentokrát až do konce roku 2022.

3. Kompenzační bonus

Dne 14. 11. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2.

Tento zákon navazuje na právní úpravu z jara a léta loňského roku a za období ode dne 5. 10. 2020 do dne 4. 11. 2020 (první bonusové období) umožňuje přesně definovaným osobám samostatně výdělečně činným (§ 2), společníkům (fyzickým osobám) společností s ručením omezeným (§ 3) a osobám vykonávajícím práce na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr (§ 4) čerpat za blíže stanovených podmínek tohoto zákona (§ 6 a § 7) bonus ve výši 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, po který byla jimi vykonávaná činnost bezprostředně zakázána nebo omezena, příp. alespoň z 80 % vyloučena v důsledku těchto zákazů či omezení.

Zákon obsahuje také úpravu pro případ, že dojde k prodloužení doby trvání nouzového stavu (což se také stalo), dalším bonusovým obdobím pak má být období odpovídající době prodloužení nouzového stavu. Program byl tak rozdělen do šesti na sebe navazujících bonusových období:

1. bonusové období: ode dne 5. 10. 2020 do dne 4. 11. 2020 (až 31 dní, tj. 15 500 Kč);

2. bonusové období: ode dne 5. 11. 2020 do dne 21. 11. 2020 (až 17 dní, tj. 8 500 Kč);

3. bonusové období: ode dne 22. 11. 2020 do dne 13. 12. 2020 (až 22 dní, tj. 11 000 Kč);

4. bonusové období: ode dne 14. 12. 2020 do dne 24. 12. 2020 (až 11 dní, tj. 5 500 Kč);

5. bonusové období ode dne 25. 12. 2020 do dne 23. 1. 2021 (až 30 dní, tj. 15 000 Kč);

6: bonusové období ode dne 24. 1. 2021 do dne 15. 2. 2021 (až 23 dní, tj. 11 500 Kč).

Souběh kompenzačního bonusu a podpory v nezaměstnanosti za tentýž kalendářní den je vyloučen. Nárok na kompenzační bonus může za kalendářní den vzniknout pouze jednou, bez ohledu na počet vykonávaných činností nebo počet účastenství ve společnostech s ručením omezeným či počet uzavřených dohod o práci konané mimo pracovní poměr.

Kompenzační bonus je započitatelným příjmem pro posuzování nároku na dávky státní sociální podpory a dávky hmotné nouze. Kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci.

Žádost o kompenzační bonus se podává místně příslušnému finančnímu úřadu, splnění podmínek se dokládá čestným prohlášením, součástí žádosti je rovněž uvedení účtu, na který mám být bonus vyplacen, uvedení činnosti a kalendářních dní, po které byla daná činnost zakázána či omezena, příp. identifikace společnosti s ručením omezeným, a v případě osob činných na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr také identifikace zaměstnavatele, kopie takové dohody a kopie mzdového listu, resp. potvrzení zaměstnavatele za měsíce rozhodného období, kdy byla osoba účastna nemocenského pojištění na základě takové dohody. Žádost lze podat i e-mailem s oskenovanou žádostí a čestným prohlášením s vlastnoručním podpisem.

Žádost se podává za bonusové období, nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období, jinak nárok na bonus zaniká.

Finanční správa začala žádosti přijímat již ode dne 4. 11. 2020. Žádost, pokyny k jejímu vyplnění a nejčastější dotazy a odpovědi zde.

Dne 1. 1. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 584/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2.

Tímto zákonem došlo k určitému rozšíření subjektů, které mají nárok na kompenzační bonus, tím, že nadále již není vyloučen souběh s podporou sloužící k úhradě nájemného, podporou poskytovanou zaměstnavatelům a podporou poskytovanou MPO v podobě dotace označované jako „ošetřovné“ pro OSVČ.

Pokud úpravou provedenou tímto zákonem došlo ke vzniku nároku na bonus, běží lhůta pro podání žádosti znovu ode dne účinnosti tohoto zákona, tj. ode dne 1. 1. 2021.

Dne 24. 2. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 82/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů.

Tímto zákonem došlo k rozšíření subjektů, které mohou vydat opatření, v jejichž důsledku lze za stanovených podmínek žádat o kompenzační bonus, a to o jiné orgány veřejné moci (než jenom orgány státní správy) nebo k tomu oprávněné osoby k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19, pokud tato opatření spočívají v zákazu nebo omezení činnosti nebo provozu zařízení, ve kterém jsou poskytovány zdravotní a sociální služby jejich poskytovatelem.

Dále zpřesňuje definici osob vykonávajících práce na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr, které mohou žádat o kompenzační bonus, a to o dobrovolné pracovníky pečovatelské služby a osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu.

Přináší také důležitou změnu v tom, že subjektem kompenzačního bonusu může být nově i osoba, která byla v bonusovém období v úpadku; netýká se společníků společností s ručením omezeným.

V neposledním upřesňuje, že podmínka pro vznik nároku na kompenzační bonus za poslední den bonusového období se považuje za splněnou také tehdy, pokud je splněna pro předcházející kalendářní den.

Dne 27. 2. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 95/2021 Sb., o kompenzačním bonusu pro rok 2021.

Tento zákon upravuje daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení.

Zákon v podstatě kopíruje předchozí zákon č. 461/2020 Sb. ve znění pozdějších novel, lze tak na něj ve značné části odkázat.

Oproti předchozímu zákonu je stanoveno v této úpravě variantně rozhodné období u osob vykonávajících práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr – kromě období od 1. 6. 2020 do 30. 9. 2020 mohou tyto osoby použít pro splnění podmínek též období 4 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období.

Byla také zvolena jiná formulace předmětu kompenzačního bonusu, kterým je výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným (v případě, kdy subjektem bonusu je společník této společnosti), pokud jedna nebo více těchto činností byly významně dotčeny v důsledku ohrožení zdraví nebo v zákoně definovaných krizových opatření. U tzv. „dohodářů“ je to pak práce, která nemohla být vykonávána z důvodů na straně zaměstnavatele, které nastaly proto, že činnost zaměstnavatele byla významně dotčena v důsledku ohrožení zdraví nebo těchto krizových opatření. Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 50 % průměrné měsíční výše těchto příjmů ve srovnávacím období. Srovnávané období je kalendářní měsíc bezprostředně předcházející bonusovému období. Srovnávací období je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v období od 1. 11. 2018 do 31. 12. 2020, které se názvy shodují s názvy 3 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období; lze-li takto určit více období, je srovnávacím to, které určí subjekt kompenzačního bonusu. V kalendářním dni, kdy trvá nařízená karanténa subjektu kompenzačního bonusu, který je účasten nemocenského pojištění, se za významně dotčenou považuje vždy samostatná výdělečná činnost tohoto subjektu a činnost společnosti s ručením omezeným, které je tento subjekt společníkem.

Nadále již není možný souběh kompenzačního bonusu a dotace v rámci programu MPO „Ošetřovné“ pro OSVČ. Původní dovolený souběh s podporou poskytovanou zaměstnavatelům byl zúžen (vyprecizován) pouze na souběh s podporou z programu Antivirus nebo programu na tento program navazující. Souběh s podporou k úhradě nájemného zůstává zachován.

Bonusové období je kalendářní měsíc v období od 1. 2. 2021 do 31. 3. 2021. Vláda může nařízením stanovit jako další bonusové období kalendářní měsíc v období od 1. 4. 2021 do 31. 12. 2021.

Výše kompenzačního bonusu činí 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období s výjimkami. V případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr je tato výše 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období. Jde-li o ostatní subjekty kompenzačního bonusu a tento je poskytován pouze z důvodu významného dotčení činností v důsledku nařízené karantény, činí jeho výše 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období. Výše kompenzačního bonusu je také limitována rozdílem mezi průměrnou výší příjmů ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výší příjmů ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období.

Oproti předchozímu zákonu se žádost o kompenzační bonus doplňuje ještě o údaj o průměrné měsíční výši příjmů ve srovnávacím období a výši příjmů ve srovnávaném období a údaj o době trvání případně nařízené karantény.

Konečně přechodná ustanovení upravují, že vznikl-li za stejný kalendářní den současně nárok na kompenzační bonus podle tohoto (nového) zákona a současně podle zákona č. 461/2020 Sb. ve znění pozdějších předpisů, provede se při jejich předepsání vzájemné započtení.

Více k novému kompenzačnímu bonusu zde.

Podrobnější přehled pomoci pro OSVČ najdete v příloze (zdroj webové stránky MPO).

D. Úpravy v oblasti zaměstnanosti

Dne 14. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon stanovuje, že po dobu mimořádných opatření se nekrátí výše příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce o náhradu mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnavatele. Dotčený zaměstnavatel také nemusí po uvedenou dobu dokládat svou bezdlužnost.

Po dobu mimořádných opatření se také nevyžaduje doklad o bezdlužnosti od zaměstnavatelů, kteří žádají o příspěvky z Programu Antivirus. Dále dohody uzavírané mezi Úřadem práce ČR a zaměstnavateli v rámci Programu Antivirus nabývají okamžité účinnosti bez potřeby vyčkávat na jejich zveřejnění v registru smluv.

Zákonem č. 586/2020 Sb., účinným ode dne 31. 12. 2020, došlo ke změně shora citovaného zákona č. 161/2020 Sb. v tom směru, že z jeho názvu a obsahu byl vypuštěn termín „v roce 2020“, což znamená, že tento zákon je za splnění v něm zakotvených podmínek plně použitelný i v roce 2021.

E. Úpravy v oblasti státní sociální podpory a sociálních služeb

Dne 30. 10. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 437/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii.

Tímto zákonem bylo umožněno, aby všichni ti, kteří pobírají přídavek na dítě, příspěvek na bydlení nebo zvýšený příspěvek na péči, nemuseli pro nárok na výplatu ve čtvrtém kalendářním čtvrtletí roku 2020 dokládat Úřadu práce ČR příjmy a náklady na bydlení za předchozí kalendářní čtvrtletí. Automaticky jim byla přiznána dávka ve stejné výši jako ve třetím kalendářním čtvrtletí roku 2020. To neplatilo, byly-li již rozhodné skutečnosti pro nárok a jeho výši na tu kterou dávku pro čtvrté kalendářní čtvrtletí roku 2020 příslušnému úřadu práce doloženy.

Dne 1. 2. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 40/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 437/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii.

Touto novelou bylo zakotveno, že pokud některé ze společně posuzovaných osob podle zákona o státní sociální podpoře vznikl nárok na ošetřovné, považuje se za splněnou podmínka pro nárok na přídavek na dítě ve zvýšené výměře od splátky za měsíc leden 2021 až do splátky za měsíc září 2021, a to v tom kalendářním měsíci, ve kterém této společně posuzované osobě vznikl nárok na ošetřovné. Vznik nároku na ošetřovné si ověří sama krajská pobočka Úřadu práce.

Dále zákon stanovuje, že pro účely zjišťování příjmu rozhodného pro přiznání dávek státní sociální podpory v závislosti na výši příjmu a zvýšení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách se pro splátky dávek za měsíce leden až září 2021 nepovažuje za příjem ošetřovné.

Podle tohoto zákona se také pro účely zjišťování příjmu rozhodného pro přiznání dávek státní sociální podpory v závislosti na výši příjmu a zvýšení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách pro splátky dávek za měsíce březen 2020 až prosinec 2021 nepovažuje za příjem náhrada za vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci podle krizového zákona. Dávka vyplacená nebo přiznaná před účinností tohoto ustanovení v nižší výši, nebo dávka vůbec nevyplacená, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od kterého dávka nebo její zvýšení náleží, a to až tři roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o dávkách zjistil, nebo kdy o zvýšení či přiznání dávky oprávněná osoba požádala.

F. Tzv. Lex covid justice

Dne 24. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, který byl následně s účinností ode dne 13. 11. 2020 novelizován zákonem č. 460/2020 Sb. a naposledy s účinností ode dne 31. 12. 2020 zákonem č. 601/2020 Sb.

Tento zákon po omezenou dobu zavádí zvláštní opatření ve vztahu k insolvenčnímu řízení, např. odchylnou úpravu doručování, suspenduje povinnost dlužníka podat na sebe insolvenční návrh, zakotvuje, že lze dlužníku na jeho návrh přiznat osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení  v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny, i tehdy, je-li hodnota plnění, které obdrželi nezajištění věřitelé nižší než 30, resp. 50 % jejich pohledávek, a to za předpokladu, že dlužník prokáže, že tohoto plnění nebylo dosaženo v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření, anebo v případě schváleného reorganizačního plánu umožňuje dlužníkovi požádat o dočasné přerušení plnění tohoto plánu, a to až na dobu nejdéle do dne 30. 6. 2021, či upravuje dobu rozhodnou pro odporovatelnost právních úkonů dlužníka.

Insolvenčního práva se týká také institut mimořádného moratoria nově vložený do insolvenčního zákona. Dlužník, který je podnikatelem a který nebyl ke dni 5. 10. 2020 v úpadku, může v době do dne 30. 6. 2021 podat insolvenčnímu soudu před zahájením insolvenčního řízení, příp. po jeho zahájení k návrhu jiné osoby, návrh na mimořádné moratorium. Smyslem tohoto institutu je dát dlužníku prostor pro překonání hrozícího úpadku. Lhůty k uplatnění práv vůči dlužníku po dobu trvání mimořádného moratoria nezačínají nebo dále neběží.

Tento zákon také přináší do dne 30. 6. 2021 bez ohledu na trvání mimořádného opatření zvláštní úpravu ve vztahu k rozhodování orgánů právnických osob, když umožňuje rozhodování písemnou formou mimo zasedání nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání.

V případě výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu se do dne 28. 2. 2021 blokace nevztahuje na peněžní prostředky do výše čtyřnásobku životního minima jednotlivce.

Do systému vložil:
Mgr. ŠEBKOVÁ Ester
Přílohy k článku [ke stažení]
PřílohaZařazeno
Opatření OSVČ---
Další články
OS UNIOS SLAVÍ 30 LET
Jednoduché účetnictví pro základní organizace OS UNIOS
Hezké Vánoce a šťastný nový rok
Podpořte Den protestů ČMKOS i svým podpisem
Přijďte na demonstraci „Za lepší budoucnost ČR“ dne 27. 11. 2023 ve 12.00 hod. na Palachovo náměstí v Praze
Protestní setkání odborových svazů rozpočtových a příspěvkových organizací
Děkujeme, že jste podepsali petici organizovanou ČMKOS proti odchodu do důchodu v 68 letech a za dřívější odchod do důchodu v náročných profesích.
Podporujeme stávkovou pohotovost ČMKOS
ČMKOS vyhlásila stávkovou pohotovost
Cíle kolektivního vyjednávání 2023
Bylo, nebylo
Sportovní hry v Jetřichovicích
Demonstrace proti chudobě
Chystáme se na demonstraci
Sportovní hry v Jetřichovicích budou!
Turistika Kostelec u Zlína
Manifestační mítink ČMKOS
23. červen – Mezinárodní den veřejných služeb
Reakce odborových svazů veřejných služeb a správy na výsledky vyjednávání o platech na rok 2022
Výzva POS OS UNIOS na pořadatelství svazových sportovních her 2023