Příspěvek v době částečné práce (dále jen „příspěvek“) je prezentován jako institut, který by měl přinést v době, kdy zaměstnancům nebude možné z vymezených důvodů přidělovat práci, výhody pro všechny zúčastněné. Jeho cílem je, stejně jako u Programu Antivirus, přispět k zachování pracovních míst. Zaměstnanec bude nadále zaměstnán a nepřijde o příjem, zaměstnavateli klesnou náklady v souvislosti s vyplácením náhrady mzdy a státu nevzniknou náklady související s nezaměstnaností.

Jaké jsou předpoklady a podmínky pro jeho poskytování?

Především je třeba, aby vláda po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody vydala nařízení, a tím poskytování příspěvku aktivovala. Předpokladem vydání takového nařízení je, že je závažným způsobem ohrožena ekonomika ČR anebo její odvětví (z hospodářských důvodů charakterizovaných relevantními ekonomickými ukazateli a jejich minulým a očekávaným vývojem), z důvodu vzniku živelní události spočívající v přírodní pohromě podle přímo použitelného předpisu EU nebo epidemie, kybernetického útoku anebo jiné mimořádné situace, která je zásahem vyšší moci. Nařízení vlády stanoví zejména dobu, po kterou bude příspěvek poskytován, a rozsah týdenní pracovní doby, ve kterém není zaměstnavatel schopen práci přidělovat, přičemž se musí držet v rámci zákonem stanoveného rozpětí 20–80 % týdenní pracovní doby. Poprvé může být doba poskytování příspěvku stanovena maximálně na 6 měsíců, lze ji opakovaně prodloužit, vždy maximálně o 3 měsíce, až do vyčerpání její celkové délky 24 měsíců. Nařízení vlády může omezit poskytování příspěvku na část území ČR nebo na určité odvětví ekonomiky a dále na určitý okruh zaměstnavatelů stanovením závazných ukazatelů zaměstnavatele.

Příspěvek poskytuje zaměstnavateli úřad práce na základě písemného oznámení podaného elektronicky jeho místně příslušné krajské pobočce, a to po dobu stanovenou nařízením vlády, na zaměstnance, jehož pracovní poměr ke dni podání oznámení trvá alespoň 3 měsíce. Součástí oznámení je mj. prohlášení zaměstnavatele, že se zaměstnancem, na něhož bude příspěvek poskytován, nerozváže pracovní poměr z organizačních důvodů (§ 52 písm. a) až c) zákoníku práce) jednak po dobu, za kterou bude příspěvek poskytován, a dále po dobu zjednodušeně řečeno odpovídající polovině kalendářních měsíců, za které byl příspěvek poskytnut, zaokrouhlenou na celé měsíce nahoru. Zaměstnavatel se v oznámení rovněž zavazuje, že nebude čerpat na stejný účel jiné prostředky z veřejných zdrojů, a prohlašuje, že nevyplatil v kalendářním měsíci předcházejícím nabytí účinnosti nařízení vlády členům, společníkům, akcionářům, osobám jimi ovládaným, osobám je ovládajícím nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku, ani mezi ně nijak nerozdělil vlastní zdroje či jim neposkytl jiné mimořádné plnění, a že tak neučiní ani v období poskytování příspěvku a v době 12 kalendářních měsíců po ukončení jeho poskytování.

Příspěvek nelze poskytnout zaměstnavateli uvedenému v § 109 odst. 3 zákoníku práce, tzn. není určen pro platovou sféru. Příspěvek se dále neposkytuje na zaměstnance za dobu, kdy u něj bylo uplatněno konto pracovní doby (dle § 86 a 87 zákoníku práce), a rovněž se neposkytuje za kalendářní měsíc, za který zaměstnavatel nepodal ve stanovené lhůtě měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců. Na příspěvek nedosáhne ani zaměstnavatel, jemuž byla uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci takového rozhodnutí.

Před podáním oznámení úřadu práce je zaměstnavatel povinen písemně informovat zaměstnance, že nastala překážka v práci na straně zaměstnavatele, na základě které bude zaměstnavateli poskytován příspěvek.

Příspěvek se zaměstnavateli poskytne za celý kalendářní měsíc, v němž zaměstnanci nemohou konat práci z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až 209 zákoníku práce, které jsou v přímé souvislosti s důvody, pro které bylo vydáno nařízení vlády, a to za podmínky, že zaměstnavatel těmto zaměstnancům vyplatí náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % jejich průměrného výdělku a že jim nepřiděluje práci v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % jejich týdenní pracovní doby (tato podmínka se posuzuje souhrnně za všechny zaměstnance zaměstnavatele s výjimkou situace, kdy se zaměstnavatel člení na části a nepřidělování práce se týká pouze této části zaměstnavatele).

Příspěvek se poskytuje pouze za tu část týdenní pracovní doby zaměstnance, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci, a to ve výši 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z této části náhrady mzdy, které je povinen platit zaměstnavatel jako poplatník, a pojistného na veřejné zdravotní pojištění z této části náhrady mzdy. Maximální výše příspěvku činí měsíčně 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo podáno oznámení. Zaměstnavatel je povinen za příslušný kalendářní měsíc předložit úřadu práce podrobný měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, a to nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Příspěvek se poskytuje měsíčně, do 8 kalendářních dnů ode dne doručení úplného a řádně vyplněného přehledu místně příslušné krajské pobočce úřadu práce.

Zaměstnavatel je povinen příspěvek vrátit, jestliže mu byl poskytnut na základě nesprávných údajů neprávem nebo v nesprávné výši, anebo pokud nesplnil závazek vyplývající z jeho prohlášení, které přikládá k oznámení úřadu práce.

Příspěvek se nepovažuje za dotaci podle zvláštního právního předpisu (z. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a nelze jej postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí vedenou proti zaměstnavateli.

Ke dni zveřejnění tohoto článku nedošlo k vydání nařízení vlády, kterým by bylo poskytování příspěvku aktivováno. Bez vydání takového nařízení nelze příspěvek čerpat.