Zpravodaj
Říjnové novinky EPSU z kolektivního vyjednávání
31.10.2022 | Zpravodajství OS | Články | Přečteno: 1 273x

Jak jistě víte, náš svaz je členem EPSU – Evropské konfederace odborových svazů, které působí ve veřejných službách.
Protože máme řadu odborových organizací, jež působí u zaměstnavatelů, kteří patří zahraničním vlastníkům, a protože v tomto období začínáme vyjednávat kolektivní smlouvy na příští rok, budeme vám nyní pravidelně přinášet informace o vývoji u našich nejbližších i vzdálenějších sousedů.
Jako první přinášíme evropské novinky z kolektivního vyjednávání za měsíc říjen 2022:

Česká a Slovenská republika

Konfederace koordinují národní protesty proti krizi životních nákladů

Odborové konfederace České a Slovenské republiky – ČMKOS a KOZ – svolaly na 8. října celostátní demonstrace s výzvou k přijetí opatření k řešení krize životních nákladů. Tvrdí, že jejich vlády musí přijmout naléhavá opatření na podporu domácností v souvislosti s prudce rostoucí inflací a zejména vysokými náklady na energie. Chtějí, aby se zvýšily mzdy obecně a zejména minimální mzdy a aby bylo zajištěno, že vládní rozpočty budou obsahovat opatření na pokrytí růstu mezd ve veřejných službách.

Španělsko

Zaměstnancům veřejného sektoru by se mohly zvýšit mzdy o více než 9 %

Federace veřejných služeb, včetně FSC-CCOO a FeSP-UGT, uvítaly novou tříletou dohodu, která by mohla do konce roku 2024 zajistit zvýšení platů o více než 9 %. Poté, co vláda nařídila zvýšení platů v roce 2021 pouze o 0,9 % a v roce 2022 původně pouze o 2 %, odbory tlačily na vládu, aby zahájila jednání a reagovala na krizi životních nákladů. Nyní dojde k dodatečnému zvýšení o 1,5 % v roce 2022 se zpětnou platností od ledna. V roce 2023 dojde ke zvýšení o 2,5 %, ale následovat budou další dvě zvýšení o 0,5 % v závislosti na úrovni inflace a výkonu ekonomiky. V roce 2024 dojde rovněž ke zvýšení o 2,0 %, přičemž další zvýšení o 0,5 % bude záviset na vývoji inflace. Dohoda zahrnuje celou řadu dalších opatření, která odbory požadovaly a která se týkají plateb při dočasné pracovní neschopnosti, částečného předčasného odchodu do důchodu, profesního zařazení, 35hodinového pracovního týdne a opatření k vypracování dalších plánů rovnosti. Existuje také závazek řešit platové a pracovní podmínky v zahraniční službě, ačkoli to nezabránilo plánům na pravidelné stávky v nadcházejících týdnech, aby se zdůraznila potřeba řešit situaci pracovníků, kterým se již 14 let nezvýšily platy.

Itálie

Další mobilizace zaměstnanců ministerstva obrany

Po červencové akci se zaměstnanci ministerstva obrany 28. září znovu mobilizovali, aby vyjádřili své obavy z nedostatečného počtu zaměstnanců a hrozby privatizace. Svazy veřejných služeb – FP-CGIL, CISL-FP a UIL-PA – koordinovaly akci, která požadovala nouzový plán náboru a opatření k řešení obav týkajících se restrukturalizace, změn platových tabulek, provádění kolektivní smlouvy, agilní práce (forma práce na dálku) a řádných konzultací s odbory a jejich účasti.

Německo

Průzkum ukazuje masivně zvýšenou pracovní zátěž záchranných zdravotnických služeb

Průzkum odborového svazu zdravotnictví a služeb Ver.di ukázal, že již tak vysoká zátěž zaměstnanců zdravotnické záchranné služby se od začátku pandemie COVID výrazně zvýšila. Na dotazník odpovědělo přibližně 7 000 pracovníků, z nichž 39 % uvedlo, že by okamžitě změnili profesi, kdyby měli tu možnost. Závažné problémy se týkají pracovní doby, náročnosti práce, fyzického a psychického stresu a rizika fyzického napadení. Téměř všichni respondenti uváděli problémy se sladěním pracovního a soukromého života. Nedostatek zaměstnanců způsobuje, že 61 % zaměstnanců (velmi) často nemůže čerpat zákonem stanovené přestávky nebo je nemůže čerpat vůbec. Z osob starších 55 let chodí téměř polovina do práce také nemocná a 84 % předpokládá, že za současných podmínek nevydrží do důchodového věku. Ver.di vyzývá k naléhavým opatřením zejména v oblasti dlouhé pracovní doby. Odborům se podařilo vyjednat nižší pracovní dobu v kolektivní smlouvě pro Červený kříž a usilují o podobná opatření ve veřejných službách.

Slovinsko

Dohoda ve veřejném sektoru se přibližuje

Zdravotnický odborový svaz SZSVS informuje, že nová dohoda zahrnující veřejný sektor je blízko dokončení, přičemž od 1. října letošního roku by mělo dojít k navýšení platů o 4,5 %. Dojde také ke zvýšení příspěvků na obědy a některé nástupní platy budou od dubna 2023 posunuty o jednu platovou třídu výše. Pro hůře placené zaměstnance budou rovněž připraveny dodatečné kompenzace v rozmezí od 100 do 300 eur. Několik záležitostí týkajících se různých platových kategorií zdravotnických pracovníků, které na začátku letošního roku vyvolaly stávku, však zůstává nevyřešeno a také hasiči se obávají, že se některé profese posunou v platové stupnici výše.

Švýcarsko

Kampaně odborů v celé zemi za vyšší platy v reakci na vyšší ceny

Odborový svaz veřejných služeb Vpod/ssp mobilizuje své členy po celé zemi, aby v reakci na krizi životních nákladů požadovali vyšší platy. Ve Fribourgu bude požadovat zvýšení platů o 4 % v reakci na nabídku regionální vlády ve výši 2,3 %. V regionu Vaud bude hlavním požadavkem zvláštní příplatek ve výši 100 CHF (103 EUR) pro všechny zaměstnance jako kompenzace za zvýšení nákladů na energie. V ženevském regionu Vpod požaduje zvýšení o 5 % od 1. ledna 2023, zatímco v Neuchâtelu je požadavek na 4–5 % procent, v regionu Jura jsou cílem 3 %. Částečný úspěch zaznamenali v Curychu, kde regionální zaměstnanci dostanou 3,5% navýšení, ačkoli Vpod stále prosazuje 5% navýšení. Odborový svaz se také snaží získat kompenzaci za poslední roky reálného snižování platů, což se v St. Gallenu projevuje požadavkem na plnou kompenzaci inflace plus 1 % za produktivitu a 1–2 % na zajištění reálného zvýšení. Regionální vláda v Bernu nabízí 2 % pro regionální zaměstnance a učitele, a pro firmy poskytující externě dlouhodobou péči anebo další služby v sociální oblasti pouze 0,7% růst mzdových nákladů. Odborová sekce zdravotnictví požaduje pro rok 2023 celkové zvýšení o 5 %.

Česká republika

Zdravotnické odbory reagují na plán vlády zmrazit platové tarify

Odborový svaz zdravotníků OSZSP a Lékařský odborový svaz LOK-SČL uspořádaly 29. září společnou tiskovou konferenci v reakci na záměr vlády nezvyšovat platy zdravotníků v roce 2023. Odbory zdůraznily oběti, které zaměstnanci přinesli během pandemie, a že neschopnost vlády zajistit lepší odměňování způsobí další problémy při náboru a udržení zaměstnanců. Odbory nejsou přesvědčeny o vládním plánu nabízet bonusy místo vyšších platových tarifů a požadují 15% zvýšení platových tarifů. Argumentují také tím, že vláda již předložila návrh rozpočtu, který by pokryl většinu zvýšení platů, a že by se měla vážně zabývat problémy s nedostatkem personálu a tím, co to znamená pro množství a kvalitu zdravotnických služeb. Odbory zaslaly vládě k těmto otázkám otevřený dopis.

Rakousko

Odbory ve veřejných službách stanovily požadavky pro vyjednávání

Odborové svazy veřejného sektoru Younion a GÖD se písemně obrátily na vládu s výzvou k zahájení každoročních jednání o platech. Odbory chtějí, aby vláda uznala obrovské úsilí, které jejich členové vynaložili během pandemie, a pokračující problémy s udržením služeb tváří v tvář nedostatku personálu, který se pravděpodobně zhorší, protože velký počet pracovníků dosáhne důchodového věku. Odbory požadují udržitelné zvýšení platů, které by řešilo krizi životních nákladů. Odborový svaz Vida private services mezitím zahájil svůj požadavek na zvýšení mezd zahrnující pracovníky v soukromých nemocničních zařízeních, přičemž upozornil na prudký nárůst cen a požaduje zvýšení mezd všech pracovníků o přibližně 500 eur.

Nizozemsko

Odbory kritizují návrh na odměňování v rámci programu COVID Long

Odborové svazy FNV a CNV rozhořčeně reagovaly na vládní návrh nabídnout zdravotnickým pracovníkům jednorázovou platbu ve výši 15 000 eur jako kompenzaci za onemocnění Long COVID. Odborům se nelíbí, že vládě trvalo tak dlouho, více než dva a půl roku, než s návrhem přišla, a že nabídku, oznámenou bez konzultace s odbory, musí nyní potvrdit státní rada.

Evropa

ETUC (Evropská odborová konfederace) vítá pokrok v oblasti práv osob samostatně výdělečně činných na kolektivní vyjednávání

Po dlouhotrvající kampani uvítala ETUC přijetí nových pokynů Evropské komise, které jasně stanoví, že právo EU v oblasti hospodářské soutěže nebrání samostatně výdělečně činným osobám v zapojení do kolektivního vyjednávání. Samostatně výdělečně činní pracovníci tvoří přibližně desetinu evropské pracovní síly, ale výzkum, který si nechala vypracovat ETUC, zjistil, že určitá forma (omezeného) přístupu ke kolektivnímu vyjednávání pro samostatně výdělečně činné pracovníky existuje pouze v 10 zemích EU. Podle ETUC bude odstranění této právní nejistoty přínosem pro mnoho z více než 24 milionů samostatně výdělečně činných osob a pracovníků na volné noze v EU.

Do systému vložil:
VOTAVA Michal Jan
Témata
kolektivni-vyjednavanimezinarodni
Další články
Nesouhlasíme s navrženými 37 opatřeními NERV
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 24/2023 – prosinec
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 23/2023 – listopad
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 22/2023 – listopad
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 21/2023 – říjen
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 20/2023 – říjen
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 19/2023 – září
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 18/2023 – září
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 17/2023 – srpen
Nenechme kulturu utichnout! Nová iniciativa reaguje na plánované změny legislativy i návrh rozpočtu pro příští rok
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 16/2023 – srpen
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 15/2023 – červenec
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 14/2023 – červenec
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 13/2023 – červen
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 12/2023 – červen
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 11/2023 – květen
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 10/2023 – duben
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 9/2023 – duben
Novinky EPSU z kolektivního vyjednávání – 8/2023 – březen
45 let EPSU – hrdá historie