Ano, správný zaměstnavatel, a jsou takoví, už pochopil, že základem úspěšného podnikání a rozvoje firmy musí být spokojený zaměstnanec, uspokojivé pracovní podmínky a obousměrná komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Tuto povinnost musí vykonávat zaměstnavatel prostřednictvím svých vedoucích zaměstnanců, kteří musí být pro své podřízené vzorem, osobami, které pozorně naslouchají názoru a námětům svých podřízených a jsou vlastně takovým „tátou“ pro zaměstnance na pracovišti.

Asi si řeknete, to je pěkná pohádka. Já jsem ve svém pracovním životě již toho hodně viděl a slyšel. Zažil jsem i zrušení odborové organizace díky založení jiné odborové organizace, kterou založilo vedení firmy. Zažil jsem i to, že odborová organizace skončila, protože bylo členům této organizace vysvětleno, že veškeré závazky, které mají uzavřené v podnikové kolektivní smlouvě, jim budou zaručené a že vlastně ušetří na zbytečně srážených členských příspěvcích.

A taková pohádka se udála nedávno v mém regionu, kdy došlo ke zrušení odborové organizace. Vedení firmy zaměstnancům naslibovalo hory doly a jen čekalo až bude tato organizace vymazána z veřejného rejstříku. Najednou po jejím zrušení se tyto záruky zaměstnavatele mávnutím ruky změnily a nečekaně se objevily nové skutečnosti, které způsobily, že závazky, které byly dříve v podnikové kolektivní smlouvě, která již pozbyla platnosti, nemohly být naplněny.

Není to však můj první příklad. Je to několik let, kdy se zrušení odborové organizace, která měla cca 10 členů z 30 zaměstnanců, projevilo zaměstnancům na výplatě mzdy částkou mínus 2.000 Kč měsíčně.

Bohužel většina takových případů nekončí pro zaměstnance dobře. Pokud dojde ke zrušení odborové organizace, již těžko dochází k jejímu opětovnému založení, neboť zaměstnavatel se s takovými zaměstnanci, kteří by chtěli být u tohoto opětovného založení, vyrovná způsobem, že si to vlastně rozmyslí nebo raději skončí pracovní poměr. Pouze zcela výjimečně se stane, že založení odborové organizace se opětovně podaří. A to se právě v mém regionu nedávno stalo. Chtělo to samozřejmě trochu odvahy vůči zaměstnavateli a pochopení zaměstnanců o smyslu odborového sdružování. Právo či praxe totiž lepší zastoupení zaměstnanců neznají. Dokonce i orgány inspekce práce tvrdí, že tam, kde působí odborové organizace, jsou podmínky dodržování pracovněprávních předpisů lepší, než je tomu u ostatních zaměstnavatelů.

Tady bych se pokusil apelovat i na naše organizace, a především na jejich představitele. Podle informací řada odborových organizací končí tím, že nikdo nechce vykonávat funkci v příslušném odborovém orgánu.

Pamatujme na to a snažme se si své nástupce vychovávat. Odborový svaz Vám k tomu zajistí příslušné informace, podklady a školení.

Robert Křepinský