Nizozemsko – Odbory odmítají nabídku zaměstnavatelů v pečovatelském sektoru na mzdy

Odborové svazy FNV a NU'91 po konzultacích se svými členy odmítly platovou nabídku zaměstnavatelských organizací ActiZ a Zorghuisnl v sektoru péče. Na tento sektor, který zaměstnává 470 000 pracovníků, se vztahuje kolektivní smlouva platná od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2023, ale kvůli prudkému nárůstu inflace byla zahájena jednání o úpravě platů. Nabídku zaměstnavatelů na 5% navýšení pro letošní i příští rok odbory odmítly s poukazem na 10% navýšení platů, které bylo přiznáno ve zdravotnictví. Odborům se také nelíbí, že zaměstnavatelé chtějí omezit možnosti vyjednávání v příštím roce, kdy se má dvouletá dohoda obnovit.

Španělsko – Odbory na ministerstvu spravedlnosti se chystají stávkovat

Odborové organizace, včetně FSC-CCOO a FeSP-UGT, se mobilizují k možné časově neomezené stávce 45 000 státních zaměstnanců v různých orgánech a agenturách ministerstva spravedlnosti. Stávka bude zahájena v pondělí 17. dubna částečným přerušením práce každý den od 10 do 13 hodin. Na 19. dubna bude vyhlášena celodenní stávka a celostátní demonstrace. Akce následuje po odmítnutí ministerstva předložit důstojné zvýšení mezd v souladu s požadavky na zaměstnance a jejich povinnostmi. Odbory tvrdí, že ministerstvo uznalo potřebu upravit platy právníků a že to znamená zlepšení platů i pro ostatní zaměstnance.

Irsko – Odbory pokračují ve společném úsilí v komunitním sektoru

Fórsa, INMO a SIPTU – tři odborové svazy zastupující zaměstnance komunitního a dobrovolnického sektoru financované Health Services Executive (HSE) – podaly v rámci probíhajícího sporu o mzdy nové žádosti o odměny několika zaměstnavatelům v tomto sektoru. Pracovníci těchto agentur mají horší podmínky než jejich kolegové pracující přímo pro HSE. Vláda uznala, že je hlavním a často jediným poskytovatelem finančních prostředků pro tyto organizace a že její financování ovlivňuje schopnost agentur zlepšovat platové a pracovní podmínky. Do roku 2008 se pracovníkům těchto agentur zvyšovaly mzdy na základě národních mzdových dohod, ale tato vazba byla během úsporných opatření přerušena. V roce 2019 došlo k určitému obnovení mezd, ale platy v těchto agenturách, kde neexistuje formální mechanismus kolektivního vyjednávání, zůstávají výrazně nižší než na srovnatelných pracovních místech ve veřejném sektoru.

Rakousko – Iniciativa v oblasti zdravotnictví zablokována v parlamentu

Odborový svaz younion informuje, že parlamentní výbor zablokoval petici podporovanou odbory, která požaduje lepší platové a pracovní podmínky ve zdravotnictví. Občanská iniciativa, kterou podpořilo více než 70 000 signatářů, vyzývala k přijetí opatření v souvislosti s hlavními problémy, kterým toto odvětví čelí, včetně požadavku na větší odbornou přípravu a lepší odměňování stážistů, celostátní posouzení personálních potřeb a uznání ošetřovatelství jako náročného povolání. Parlamentní výbor pro petice a občanské iniciativy rozhodl, že v reakci na petici nebudou přijata žádná další opatření, přestože je naléhavě nutné řešit nedostatek personálu. Mezitím se 29. března sešli zástupci závodní rady odborového svazu vida v církevních nemocnicích v Horním Rakousku, aby projednali požadavek na přechod na 35hodinový pracovní týden bez ztráty mzdy. Klíčovým argumentem je zatraktivnění sektoru a snížení nadměrné zátěže zaměstnanců, což jsou zásadní opatření k řešení nedostatku personálu v celém sektoru.

Evropa – ETUC upozorňuje na náklady spojené se zpožděním směrnice o transparentnosti mezd

Výzkum Evropského odborového institutu (ETUI) ukazuje, že zpoždění v implementaci nově přijaté směrnice EU o transparentnosti mezd by pracovnice a pracovníky stálo v průměru 17 000 eur na ušlé mzdě. Konečné znění směrnice přijal Evropský parlament 30. března. Směrnice obsahuje zákaz doložek o utajování odměn a právo zaměstnankyň a jejich odborů požadovat transparentní informace o odměňování. ETUC vyzývá národní vlády, aby směrnici uvedly do praxe ihned a nečekaly až do konečného termínu v roce 2026 na její transpozici do národního práva. ETUI spočítala, že každý rok bez přijetí opatření by ženy přišly v průměru o 4 256 eur na ušlé mzdě a že pokud by vlády čekaly s transpozicí směrnice až do roku 2026, přišly by o 1 872 až 36 334 eur.

Globální – PSI spustí databázi pro vyjednávání o digitalizaci

Globální sesterská organizace EPSU PSI spustí 26. dubna (15.00–16.15 SEČ) své digitální vyjednávací centrum. Půjde o první online, bezplatnou, veřejně přístupnou a prohledávatelnou databázi vyjednávacích doložek, pokynů odborů a rámcových dohod k otázkám souvisejícím s digitalizací. Během této akce PSI poskytne komentovanou virtuální prohlídku digitálního vyjednávacího střediska a také se seznámí s dalšími zdroji, které lze nalézt na její webové stránce věnované digitalizaci. Patří mezi ně řada zpráv plných informací, které pomohou zlepšit porozumění digitalizaci a jejím dopadům na pracovníky; vyjednávací nástroje a příručky, které odborům pomohou hájit zájmy pracovníků na pracovišti a v politických arénách; a rady pro odbory, které mají zájem vyhodnotit svou připravenost na digitalizaci. Zaregistrujte se zde.

Evropa – Opatření týkající se směrnice o minimální mzdě jsou důležitá pro kupní sílu

Nový briefing ke směrnici o přiměřené minimální mzdě (AMWD) tvrdí, že její včasné provedení by bylo klíčovým opatřením k řešení krize životních nákladů. Z briefingu Evropského odborového institutu (ETUI) vyplývá, že navzdory dynamickému vývoji minimálních mezd mezi 1. lednem 2022 a 1. lednem 2023 nominální zvýšení nestačilo k zajištění kupní síly zaměstnanců pobírajících minimální mzdu v téměř polovině zemí se zákonem stanovenou minimální mzdou. Obecněji řečeno, ETUI zastává názor, že směrnice má potenciál změnit pravidla hry, neboť má dvojí cíl: zajistit přiměřené minimální mzdy a posílit kolektivní vyjednávání. ETUI se domnívá, že dvojí hranice slušnosti pro přiměřenou minimální mzdu představuje silné měřítko, které již ovlivňuje stanovování minimální mzdy na národní úrovni, přestože směrnice ještě nebyla implementována do vnitrostátního práva.

Portugalsko – Průmyslové akce v odvětvích odpadů, infrastruktury a zdravotnictví

Členové odborového svazu STAL pracující v odvětví odpadů podnikli akci kvůli mzdám, právům na kolektivní vyjednávání a nejistému zaměstnání. Zaměstnanci společnosti FCC Environment měli stávkovat ve dnech 7.–11. dubna, zatímco zaměstnanci ERSUC měli stávkovat ve dnech 10.–11. dubna. Akci kvůli mzdám plánovali na 6.–9. dubna také členové STAL zaměstnaní ve společnosti PSML, která se stará o údržbu areálu Parque de Sintra. Členové odborového svazu SINTAP měli 6. dubna protestovat ve společnosti Infraestruturas, která se zabývá údržbou silnic a železnic, a to kvůli platům, kolektivnímu vyjednávání a personálnímu obsazení, zatímco tento odborový svaz stanovil také termíny akcí ve zdravotnictví kvůli neuplatňování kolektivních smluv v oblasti odměňování.

Velká Británie – Ve veřejných službách pokračují protestní akce

Členové odborového svazu UNISON v Agentuře pro životní prostředí budou ve dnech 14. až 17. dubna stávkovat další čtyři dny, protože zaměstnavatelé nereagují na výzvy k jednání o lepší mzdové nabídce. Po posledním dni stávky 31. března odvolali zaměstnanci ve zdravotnictví v Severním Irsku další stávku, dokud nebudou znovu otevřena jednání o platech. To je odděleno od sporu o mzdy v Anglii, kde odbory čekají na odpověď na konzultace se svými členy ohledně revidované mzdové nabídky. Mladší lékaři v Anglii z odborového svazu BMA, na které se vztahuje samostatná dohoda, však pokračují v akci, jejíž další termíny jsou stanoveny na 11.–14. dubna. Poslední fáze cílené stávky v ústřední státní správě, kterou zahájil odborový svaz PCS, začala 3. dubna piketem na pasových úřadech, v Britské knihovně, u vládních digitálních služeb v Londýně a u Agentury pro zdraví zvířat a rostlin v Carlisle.

Finsko – Odbory podepsaly dohodu s organizací zaměstnavatelů městských podniků

Odborové svazy JHL, JYTY a další odbory vyjednaly dohodu o platech se zaměstnavatelskou organizací Avainta, která zastřešuje jak komunální společnosti, tak soukromé firmy poskytující služby obcím. Změny v odměňování odrážejí to, co bylo vyjednáno v loňském roce, kdy bylo dohodnuto, že zvýšení mezd v roce 2023 bude vázáno na vývoj v technologickém a chemickém průmyslu. Výsledkem je, že k 1. červnu dojde k všeobecnému zvýšení o 2,2 % a k dalšímu zvýšení o 0,4 % rozdělovanému na místní úrovni. Do konce srpna 2023 bude rovněž vyplacena jednorázová platba ve výši 500 eur pro zaměstnance na plný úvazek, pro zaměstnance na částečný úvazek poměrná část. K 1. prosinci 2023 dojde k dalšímu plošnému zvýšení o 0,7 % a zvýšení platů pro rok 2024 bude dohodnuto do 15. března 2024. Kolektivní smlouva z června 2022 již také obsahovala zvýšení platů o 0,3 %, které bude rozděleno 1. února 2024.

Francie – Jedenáctý den protestů kvůli důchodovým reformám

Hlavní odborové konfederace – CGT, CFDT, FO, UNSA a CFE-CGC – podporované řadou mládežnických, studentských a dalších skupin uspořádaly 6. dubna již jedenáctý den protestů proti vládní legislativě o důchodové reformě. Návrh zákona v současné době projednává Ústavní soud a odbory předložily argumenty zpochybňující platnost textu. Soud má své závěry zveřejnit 14. dubna. Odbory se 5. dubna krátce setkaly s premiérkou Elisabeth Borneovou, ale ze schůzky odstoupily, když bylo jasné, že není ochotna uvažovat o stažení plánů na zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let.

Česká republika – Odbory se mobilizují proti hrozbě zvýšení věku odchodu do důchodu

Dne 29. března se pobočky EPSU, včetně zdravotnického odborového svazu OSZSP, připojily k celostátní demonstraci proti zvyšování věku odchodu do důchodu, kterou svolal největší odborový svaz v zemi OS KOVO. Odbory jsou znepokojeny zvěstmi, že by vláda mohla zvýšit věk odchodu do důchodu z 65 na 68 let. Požadují nejen, aby ke zvýšení nedošlo, ale aby byla přijata opatření, která umožní dřívější odchod do důchodu, zejména v těžkých a nebezpečných profesích. Odborová konfederace ČMKOS zahájila petici proti jakémukoli zvyšování věku odchodu do důchodu.