Švýcarsko – Odbory se mobilizují k celostátní demonstraci o platech
Odborový svaz vpod/ssp usilovně získává podporu pro celostátní demonstraci, která se uskuteční 16. září v Bernu a jejímž hlavním požadavkem je zvýšení mezd o 5 %. Odborový svaz upozorňuje na nedávné údaje o růstu cen, zejména energií, zatímco průměrná reálná mzda klesá již tři roky po sobě, což se stalo poprvé za více než 70 let. Údaje také ukazují, jak se nejhůře dařilo nízko placeným zaměstnancům, přičemž většinu této skupiny tvoří ženy. Vpod/ssp poukazuje na to, že nejen velcí zaměstnavatelé v soukromém sektoru dosahují velkých zisků, ale i veřejné orgány mají prostředky na pokrytí zvýšení mezd svých zaměstnanců, přičemž v roce 2021 zaznamenávají přebytky ve výši 2,7 miliardy švýcarských franků (2,8 miliardy eur) a v roce 2022 ve výši 3,5 miliardy švýcarských franků (3,7 miliardy eur).

Maďarsko – Konfederace ve společné výzvě požadují stažení hrozby kontrolního odpočtu
EPSU a ETUC se obrátily na premiéra Viktora Orbána s protestem proti návrhu zákona, který podkopává právo odborů ve veřejném sektoru vybírat členské příspěvky odborových organizací formou check-off. Návrh zákona se týká snížení administrativní zátěže státu, ale odborům zjevně způsobí velké problémy a zvýší jejich vlastní administrativu, protože se ujmou vybírání příspěvků. Konfederace veřejného sektoru SZEF spolu s dalšími čtyřmi národními konfederacemi podporuje ETUC a EPSU ve výzvě ke stažení návrhů a k jednání v Národní radě pro slaďování zájmů ve veřejné službě.

Moldavsko – EPSU podporuje klíčové požadavky zaměstnanců ministerstva vnitra
Odborová federace SINDLEX již tři roky vyjednává ve snaze zajistit zlepšení platových a pracovních podmínek pro řadu profesí na ministerstvu vnitra, včetně policistů, vězeňského personálu, pracovníků záchranných služeb a hasičů. Odborový svaz požaduje mzdy odpovídající odpovědnosti a kompetencím těchto pracovníků. Chce také, aby vláda ukončila moratorium na nábor zaměstnanců a řešila vážný nedostatek personálu, který vede k tlaku na zbývající zaměstnance a k vysoké míře přesčasů, které často nejsou placeny. EPSU zaslala premiérovi dopis na podporu požadavků odborů.

Španělsko – Platové dohody pro zahraniční a veterinární zaměstnance
Federace FSC-CCOO a UGT-SP potvrdily, že pracovníci velvyslanectví a dalších zahraničních misí dostanou 2,5% zvýšení platů zpětně od 1. ledna 2023 v souladu s hlavní rámcovou dohodou zahrnující veřejnou správu. Rovněž si zajistily záruku, že v případě zvýšení platů ostatních zaměstnanců veřejné správy budou moci později v tomto roce vyjednat novou revizi platů. Oba odbory potvrdily platnost dohody z roku 1990 a požadavek na zajištění každoroční revize platů, která zavazuje veřejnou správu k vyjednávání o pravidelném zvyšování platů s ohledem na výkyvy směnných kurzů měn a místní inflaci. UGT-SP spolu s FSS-CCOO rovněž vyjednaly novou tříletou dohodu, která se vztahuje na přibližně 35 000 veterinárních zaměstnanců a platí od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2025. V letech 2023, 2024 a 2025 se mzdy zvýší o 4,5 %, 3,5 % a 3 %, přičemž bude uplatněna doložka o přezkumu, pokud inflace v průběhu těchto tří let přesáhne 11 %. Dohoda rovněž zahrnuje zlepšení nočních příplatků, příplatků za dovolenou, proplácení kilometrů, roční a mimořádné dovolené a kariérního postupu.

Rakousko – Aliance zdravotnických odborů veřejného sektoru vytyčuje hlavní požadavky
Odborové svazy GÖD a younion vytvořily celostátní alianci pro veřejné zdravotnictví a vyzvaly spolkovou vládu, aby rychle a rozhodně jednala a zabránila vyhoření systému veřejného zdravotnictví a především řešila nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve všech profesních skupinách. Odbory odhadují celkový nedostatek přibližně 26 000 pracovníků na plný úvazek. Mezi jejich hlavní požadavky patří: přizpůsobení služeb počtu zaměstnanců zavedením spolehlivých rozpisů, aby se snížilo riziko přepracování; uplatnění daňové výjimky na mzdu od 32. hodiny pracovního týdne jako krátkodobého opatření ke zvýšení odměny za práci přesčas do doby, než bude možné přijmout nové zaměstnance; nábor a následné zaměstnání většího počtu stážistů při zajištění odpovídajícího financování jejich mezd a vzdělávání; změna náročných pracovních předpisů, aby se zajistilo pokrytí všech zaměstnanců, a vyjednání postupného zkrácení pracovní doby ze 40 na 37,5 a poté na 35 hodin týdně. Oba odbory uvedly, že jsou připraveny za své požadavky bojovat a zeptají se svých členů, zda jsou ochotni na podzim protestovat a stávkovat, pokud nebude ze strany federální vlády vážný závazek k jednání.

Velká Británie – Odbory pořádají celostátní hlasování o platech, protože hrozí lokální stávky
PCS, hlavní odborová organizace v ústřední státní správě, pořádá hlasování členů s doporučením, aby byla současná kampaň stávek pozastavena do doby, než budou probíhat místní jednání o platech. Odborový svaz je spokojen s výsledky cílených stávkových akcí, které začaly v loňském roce a přinesly nekonsolidovanou platbu 1500 liber na životní náklady a ústupek vlády, že hlavní platová sazba pro roky 2023–24 bude činit 4,5 % s příplatkem 0,5 % pro nejhůře placené zaměstnance, což je více než dvojnásobek původně zamýšlených 2 %. PCS však chce zajistit, aby z toho měly prospěch všechny agentury a resorty, a tam, kde místní vedení odmítá dorovnání čísel, je možné, že dojde k dalším místním akcím, jako například v Úřadu pro regulaci důchodů, kde by se mohlo stávkovat od 5. září.

Irsko – Zdravotníci se chystají na akci, hasiči stávku pozastavili
Členové Fórsa v osmi profesích zdravotní a sociální péče se chystají od 11. září zahájit stávkovou akci ve sporu o revizi kariérního řádu. Více než 90 % hlasujících se vyslovilo pro akci, což ukazuje míru frustrace z jednání, která začala v roce 2018. Pracovníci jsou zaměstnáni ve veřejném i neziskovém sektoru a požadují provedení slíbené revize kariérního postupu, smysluplné diskuse o klinických specializacích, pokročilé praxi a manažerských rolích. Odbory tvrdí, že pokrok v těchto otázkách je důležitým faktorem při řešení rostoucího počtu volných pracovních míst napříč profesemi. Mezitím se odborový svaz SIPTU rozhodl pozastavit stávku hasičů, kteří zůstávají v zaměstnání, dokud jeho členové nezváží lepší nabídku zaměstnavatelů a nebudou o ní hlasovat. Pokud bude dohoda schválena, budou mít příslušníci stanic jistý minimální výdělek ve výši 27 400 až 31 730 eur, zatímco noví zaměstnanci by začínali na garantovaném minimálním výdělku přes 18 000 eur a postupovali by do vyšších platových tříd rychleji, než je tomu v současnosti. Zaručený výdělek hasičů s více než osmi lety služby by činil více než 21 500 eur. Existují také ustanovení týkající se obsazování povyšovaných pozic a přijímání 400 nových zaměstnanců a dohoda by se přezkoumávala každých šest měsíců, aby se zajistilo, že náborové mechanismy zůstanou na správné cestě a zásady budou zavedeny včas.

Finsko – Zprostředkování bude pokračovat kvůli kolektivní smlouvě pro osobní asistenty
Odborový svaz JHL informuje, že další snahy o vyřešení sporu o novou kolektivní smlouvu pro osobní asistenty se uskuteční 28. srpna na Úřadu národního smírčího soudce. Jednání byla zahájena v lednu a na jaře odbory zorganizovaly protestní akci, ale v červnu byla jednání přerušena, aniž by bylo v dohledu řešení. Hlavním sporným bodem je odměňování, přičemž JHL tvrdí, že při vyjednávání nebyla dostatečně zohledněna zvláštní specifika práce osobních asistentů a že je třeba přijmout konkrétní opatření ke zvýšení atraktivity osobní asistence a zlepšení přístupu k pracovní síle v odvětví, které trpí nedostatkem pracovních sil.

Turecko – Odměňování ve veřejném sektoru jde k arbitráži
Konfederace veřejných služeb KESK tvrdí, že jednání o platech a podmínkách ve veřejném sektoru, která proběhla tento měsíc, nepřinesla žádné významné zlepšení. V ústřední otázce platů nedošlo k žádné dohodě a tato otázka je nyní předmětem arbitráže. Mezitím konfederace tvrdí, že mnoho požadavků odborů nebylo řešeno, přičemž nebyla navržena žádná opatření týkající se řešení nejistých pracovních míst, řešení obtěžování a diskriminace, žádná opatření týkající se spravedlivějšího zdanění a nic, co by zlepšilo důchody. Mezitím odborový svaz místní samosprávy Genel-İş podepsal s istanbulskou samosprávou novou kolektivní smlouvu, která se týká 6100 pracovníků a stanoví zkrácení týdenní pracovní doby ze 45 na 40 hodin. Zvýšení platů se pohybuje od 70 % do 130 % a jsou zde další nové sociální výhody a bonusy.

Francie – Evropské federace podpořily odbory v obraně aktivistů
Evropské odborové federace EPSU a industriAll Europe se písemně obrátily na francouzskou vládu, aby důrazně odsoudila stíhání vedoucích představitelů a aktivistů odborového svazu energetiků FNME-CGT. Federace tvrdí, že tyto právní kroky jsou politicky motivované s cílem potlačit odborovou opozici vůči vládní politice. Dne 6. září bude Sébastien Menesplier, generální tajemník FNME-CGT, předvolán na četnickou stanici v Montmorency v souvislosti s protesty pracovníků v energetice proti nedávné důchodové reformě. Jak tvrdí EPSU a industriAll Europe, jednalo se o akce podporované jednotnou frontou odborů a širokou skupinou dalších organizací, přičemž zástupci obou federací se připojili k jedné z mnoha demonstrací 1. května v Paříži. Dopis rovněž vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že se vláda zaměřuje na ekologické a lidskoprávní skupiny a zavádí legislativu, jejímž cílem je zabránit okupaci pracovišť a která by mohla umožnit i použití síly k zabránění stávkovým piketům.

Nizozemsko – Zvýšení mezd o 14,3 % je cílem pro pracovnice na mateřské dovolené
Odborový svaz FNV se připravuje na jednání zahrnující pracovnice na mateřské dovolené, která mají začít koncem září. Odborový svaz se obává, že platy v oblasti péče o matky jsou již několik let nejnižší v celém sektoru péče a vyšší platy jsou důležité pro přilákání dalších pracovníků, aby se vyřešil nedostatek personálu. FNV usiluje o hlavní zvýšení o 14,3 %, které vychází z míry inflace v říjnu 2022. Argumentuje tím, že platy porodních asistentek byly sníženy inflací, přičemž v roce 2022 se mzdy zvýšily pouze o 3 % a v roce 2021 vůbec. Odborový svaz očekává, že bude brzy zveřejněn nový výzkum, který pravděpodobně ukáže, že zaměstnanci na mateřské dovolené jsou na tom ve srovnání s vývojem mezd srovnatelných profesí špatně. Další požadavky při vyjednávání se budou týkat pohotovosti a potřeby lepšího odměňování za pohotovostní směny a lepší organizace. FNV rovněž předloží návrhy na zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, což podle něj pomůže snížit vysokou absenci.

Německo – Odbory vítají zvýšení minimálních mezd pro pracovníky v pečovatelství
Odborový svaz ver.di přivítal doporučení komise pro péči zvýšit minimální mzdy pro pracovníky dlouhodobé péče, ale zároveň požaduje další opatření k zajištění důstojného odměňování v tomto sektoru, zejména sjednání komplexních kolektivních smluv, což je nezbytné pro snahu řešit velký nedostatek zaměstnanců. Tři hodinové mzdové sazby (kvalifikovaná, jednoročně vyškolená a polo kvalifikovaná) se v květnu 2024 zvýší o 6,8 % až 9,5 % a v květnu 2025 pak o 3,9 % až 5,1 %. Od května 2025 si tedy kvalifikovaní pracovníci vydělají nejméně 20,50 eur za hodinu, zaměstnanci s jednoletým školením 17,35 eur a nekvalifikovaní a polo kvalifikovaní pomocníci 16,10 eur. Na základě 39hodinového pracovního týdne bude hrubá měsíční mzda činit 3476 eur, 2942 eur nebo 2730 eur. Naproti tomu minimální mzda v zemi v současné době činí 12 eur na hodinu, v lednu 2024 se zvýší na 12,41 eur a poté v lednu 2025 na 12,82 eur.

Norsko – Odbory vyjednaly zvláštní věkové hranice pro těžkou práci
LO a další konfederace vyjednaly zvláštní věkové hranice a příplatky k důchodu pro pracovníky veřejného sektoru vykonávající těžkou a namáhavou práci. Když se v roce 2018 vyjednávalo o novém důchodu pro státní zaměstnance, bylo zřejmé, že pro více než 200 000 osob se zvláštními věkovými hranicemi je třeba dohodnout samostatné řešení důchodů. Po dvou neúspěšných jednáních bylo vyjednávání obnoveno 30. května tohoto roku a 25. srpna bylo dosaženo dohody. Nový model bude znamenat, že při plném výdělku bude pro osoby se zvláštní věkovou hranicí 65 let platit zvláštní věkový příplatek ve výši 5,8 %, pro osoby s věkovou hranicí 63 let 6,5 % a pro osoby s věkovou hranicí 60 let 7,7 %. O tom, na které profese se zvláštní věkové hranice budou vztahovat, se bude v budoucnu jednat.