Poradenství
Náhrada výdělku při odstraňování škod
25.09.2013 | Poradenství | Od našich členů | Přečteno: 1 735x

Dotaz: V souvislosti s povodněmi jsem na základě výzvy starosty obce a velitele zásahu poskytl osobní pomoc. Kdo mi uhradí ušlý výdělek ze zaměstnání?

Dotaz: V souvislosti s povodněmi jsem na základě výzvy starosty obce a velitele zásahu poskytl osobní pomoc. Kdo mi uhradí ušlý výdělek ze zaměstnání?

Odpověď: V tomto případě se podle § 202 zákoníku práce a dále podle zákona č.  254/2001 Sb., o vodách, podle § 25 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů a podle § 31 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, jedná o překážku v práci z důvodu obecného zájmu, konkrétně o občanskou povinnost.

Ten, kdo v době krizového stavu uložil pracovní výpomoc, vydá po jejím skončení fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den zahájení a ukončení pracovní výpomoci, počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal.

Za vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. Peněžní náhrada se vyplácí do šesti měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu podle tohoto odstavce.

Jde-li o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle zvláštních právních předpisů, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce. Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředku se vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí (§ 35 zákona č. 240/2000 Sb.).

Zaměstnanec musí zaměstnavateli tuto překážku v práci prokázat potvrzením příslušného orgánu, například orgánu krizového řízení. Vzhledem k tomu, že se jedná o překážku v práci z důvodu obecného zájmu, konkrétně o občanskou povinnost, zaměstnavatel musí zaměstnanci na tuto dobu poskytnout pracovní volno.

O tuto překážku v práci se nebude jednat, pokud zaměstnanec bude pracovat na odstraňování škod pouze na svém domě. Pokud však na svém domě bude pracovat na základě pokynu příslušného orgánu, protože by jeho majetek například mohl ohrozit zdraví nebo majetek jiných fyzických osob, bude se opět jednat o občanskou povinnost. (Zde je tedy nutné každý případ posuzovat individuálně.) Rozhodující bude vždy potvrzení výše uvedeného příslušného orgánu, například orgánu krizového řízení.

(zr)

Do systému vložil:
JUDr. ZRUTSKÝ Jaromír
Témata
dotazy-clenupomocpravozakonik-prace
Další články
Přeložení a pracovní cesta
Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou
Bezpečnostní přestávky řidičů svozu odpadů
Přestávky v práci a pracovní doba
Potvrzení o zaplacení členských příspěvků
Dar od zaměstnavatele
Daňové přiznání ZO
Přestávka v práci
Záčátek dnů pracovního klidu
Prohloubení kvalifikace
Zásada rovného zacházení v oblasti odměňování
Zásada rovného zacházení a diskriminace v pracovněprávních vztazích
Příspěvek na Vánoce pro členy
Stravenkový paušál za 12hodinovou směnu
Výkazy v rejstříku
Podpis kolektivní smlouvy
Práce přesčas
Náhradní volno za práci přesčas
Nová právní úprava dovolené pro zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Překážky v práci a náhradní volno