Odpověď:

V dotaze odkazujete na § 85 odst. 5 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, který zní takto:

„§ 85 

            (5) Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní

 

a) při pracovní cestě zaměstnance,

 

b) při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, a v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu podle § 192 nebo dávky podle předpisů o nemocenském pojištění, a

 

c) v dalších případech určených zaměstnavatelem.

 

            (6) V případech uvedených v odstavci 5 platí pro zaměstnance předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit.“

 

Jak je z textu § 85 odst. 5 písm. b) ZP patrno, jsou zde sice uvedeny důležité osobní překážky v práci, ale jsou to důležité osobní překážky v práci uvedené v § 192 zákoníku práce, což by byl případ Vaší nemoci nebo karantény. V ustanovení § 85 odst. 5 písm. c) dává zákoník práce zaměstnavateli možnost, aby vyloučil použití režimu pružného rozvržení pracovní doby i v jiných případech; může tak učinit např. ve vnitřním předpise zaměstnavatele (pracovní řád, směrnice) nebo v kolektivní smlouvě nebo individuální dohodou se zaměstnancem.

Dalším paragrafem zákoníku práce, který se problematikou překážek v práci při pružném rozvržení pracovní doby zabývá a navazuje na shora citovaný § 85 ZP, je § 97 odst. 1 a 2.

Podle shora uvedeného je pak možné překážky v práci při uplatnění pružného rozvržení pracovní doby rozdělit do čtyř kategorií:

1)  překážky v práci na straně zaměstnance uvedené v nařízení vlády č. 590/2006 Sb. vymezené délkou nezbytně nutné doby [např. lékařské vyšetření, které nemohlo být provedeno mimo pracovní dobu, doprava manželky do zdravotnického zařízení a z něj v případě porodu, hledání nového zaměstnání před ukončením pracovního poměru výpovědí zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e)]

Takto vymezené překážky na straně zaměstnance jsou, s výjimkou dočasné pracovní neschopnosti, považovány za výkon práce pouze v takovém rozsahu, v němž zasahují do základní pracovní doby.

Pouze pokud je tedy překážka čerpána během základní pracovní doby, má zaměstnanec nárok na pracovní volno v dotčené části základní pracovní doby, případně na náhradu mzdy nebo platu, pokud to právní předpisy stanoví. Pokud tyto překážky (nebo jejich část) mají vliv jen na volitelnou část pracovní doby, nejsou považovány za výkon práce a případná náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci nepřísluší.

2)  dočasná pracovní neschopnost (má sice též charakter překážky na straně zaměstnance vymezené délkou nezbytně nutné doby, ale platí pro ni zvláštní pravidla vymezená zákoníkem práce a zákonem o nemocenském pojištění)

 

3)  překážky v práci na straně zaměstnance uvedené v nařízení vlády č. 590/2006 Sb. vymezené přesnou dobou (konkrétně stanovenou právním předpisem), po kterou má zaměstnanec nárok na pracovní volno, tj. den, dva dny, tři dny (např. svatba, smrt blízké osoby)

 

4)  překážky v práci na straně zaměstnavatele

Chápu Vaši situaci, ale postup Vašeho zaměstnavatele není v rozporu se zákoníkem práce. Jak jsem již uvedla, jiná úprava či dohoda je možná.

S pozdravem

koc.