Poradenství
Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba a svátek
22.11.2018 | Poradenství | Od našich členů | Přečteno: 75x
Dotaz: Prosím vysvětlit, pokud to je možné podrobně a srozumitelně, právní problematiku nerovnoměrně rozvržené pracovní doby. Především prosím vysvětlit, zda lze naplánovat směnu i na svátek a jak se bude řešit případ, kdy na svátek nemám naplánovanou směnu. Jsem zaměstnán v obchodní společnosti jako obsluha velínu v nepřetržitém provozu.

Odpověď: 

1. Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba

Přestože v této právní úpravě nedošlo k žádným změnám, stále se lze v případě nerovnoměrně rozvržené pracovní doby setkat s nesprávnou praxí některých zaměstnavatelů. Tato nesprávná praxe spočívá v tom, že někteří zaměstnavatelé požadují, aby tito zaměstnanci splnili fond pracovní doby stanovený tzv. plánovacím kalendářem na příslušný kalendářní měsíc (tj. požadují splnění tzv. měsíčního fondu pracovní doby), nebo dokonce na celý kalendářní rok.

To je samozřejmě nesprávná praxe a zásadní nepochopení nerovnoměrně rozvržené pracovní doby. Především je zde nutné zdůraznit, že naše platné právní předpisy neznají pojem „fond pracovní doby“. Tento pojem je v praxi, a často i při přednáškách, používán v souvislosti s odměňováním. Ve skutečnosti je tímto pojmem vysvětlováno, že pro účely odměňování musí zaměstnanec v kalendářním měsíci odpracovat všechny směny, které mu na tento kalendářní měsíc podle rozvrhu směn připadly – byly rozvrženy.

Často se tato nesprávná praxe odůvodňuje právě odměňováním. Je např. tvrzeno, že zaměstnanec musí splnit měsíční fond pracovní doby, jinak by se mu musela krátit mzda atd. 

Toto tvrzení však nemá oporu v platných právních předpisech. Jestliže je zaměstnanec odměňován měsíční mzdou, má každý kalendářní měsíc nárok na mzdu ve stejné výši. Samozřejmě za předpokladu, že v tomto kalendářním měsíci odpracoval všechny směny dle výše uvedeného rozvrhu směn, tj. že nečerpal dovolenou, nebyl dočasně práce neschopen atd. Zaměstnanci, který je odměňován hodinovou mzdou, vznikne v každém kalendářním měsíci nárok na různou výši mzdy, a to podle počtu hodin odpracovaných podle rozvrhu směn, který bude v každém měsíci různý, což je celkem logické. Tuto zásadní skutečnost by zaměstnavatelé měli pokud možno srozumitelně zaměstnancům vysvětlit.

Zde bude zřejmě vhodné uvést – citovat zásadní ustanovení zákoníku práce, která se týkají této právní problematiky.

V § 78 odst. 1 písm. f) zákoníku práce je uvedeno, že nepřetržitým pracovním režimem je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.

V § 78 odst. 1 písm. g) zákoníku práce je uvedeno, že nepřetržitým provozem je provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu.

V § 78 odst. 1 písm. l) zákoníku práce je uvedeno, že rovnoměrným rozvržením pracovní doby je rozvržení, při kterém zaměstnavatel rozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu.

V § 78 odst. 1 písm. m) zákoníku práce je uvedeno, že nerovnoměrným rozvržením pracovní doby je rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

V § 84 zákoníku práce je uvedeno, že zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Z výše uvedeného vyplývá, že měsíční fond, nebo dokonce roční fond pracovní doby se zde nesleduje, nedá se zde použít tzv. plánovací kalendář. Vždy je rozhodující výše uvedený písemný rozvrh týdenní pracovní doby, tzv. rozvrh (harmonogram) směn. V kalendářním měsíci tedy zaměstnanec vždy odpracuje takový počet směn, který vyplývá z rozvrhu směn vypracovaném zaměstnavatelem podle § 84 zákoníku práce.

 

2. Zda lze na svátek naplánovat směnu

Ano, v některých případech to lze. Je to upraveno v § 91 zákoníku práce, zejména z § 91 odst. 4 zákoníku práce, ze kterého vyplývá, že ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (§ 91 odst. 3 zák. práce), dále práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.

Podle § 91 odst. 5 zákoníku práce to však může učinit pouze dvakrát za 4 týdny po sobě jdoucí.

 

3.  Zaměstnanec nemá na svátek naplánovanou směnu

V tomto případě zaměstnanec bohužel nemá nárok ani na mzdu, ani na náhradu mzdy. Lze to vysvětlit logickým výkladem. Vzhledem k tomu, že by tento den podle rozvrhu směn nepracoval (měl by tzv. směnné volno), i kdyby svátek nebyl, nemá nárok na mzdu ani na náhradní volno. Laicky řečeno: „nic mu neuchází“.

 

Do systému vložil:
JUDr. ZRUTSKÝ Jaromír
Další články
Titulek
Příspěvek na dopravu od zaměstnavatele
Přenosné hasicí přístroje
Formulář Potvrzení odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku pro účely snížení základu daně z příjmů fyzických osob
Souběh stravného a stravenky
Stravenka