Odpověď: Není pravdivé tvrzení zaměstnavatele, „že mu zákon o daních z příjmů zakazuje poskytovat stravenky i za práci v sobotu, protože to není směna, ale práce přesčas“.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů to nezakazuje, závazně však zaměstnavatelům sděluje, které výdaje si mohou tzv. dát do nákladů, tj. snížit si o ně základ daně, a které výdaje nejsou daňově uznatelné. Například v § 24 odst. 2 písm. j) bod č. 1 až bod č. 5 zákona o daních z příjmů je uvedeno, které výdaje (náklady) jsou daňově uznatelné, které si může dát do nákladů.

Z tohoto ustanovení zákona o daních z příjmů vyplývá, že se jedná o výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené například na provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů.

Z tohoto ustanovení mimo jiné vyplývá, že do nákladů si může zaměstnavatel dát pouze výdaje – příspěvek, pokud přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Práce v sobotu ve Vašem případě není směnou, a proto si příspěvek na stravenku zaměstnavatel nemůže dát do nákladů. Není však pravda, že v tomto případě nemůže zaměstnancům poskytnout příspěvek. Příspěvek může zaměstnavatel poskytnout i v tomto případě, tj. za práci v sobotu, která je zde prací přesčas, ovšem nemůže si ho dát do nákladů a bude ho hradit například ze sociálního nebo obdobného fondu.

V závěru bude vhodné uvést, že za práci v sobotu, i když to není směna, může vzniknout nárok na cestovní náhrady, tj. i na stravné, pokud pracovní cesta v sobotu bude trvat minimálně 5 hodin. Vyplývá to z § 152 písm. c) a z § 156 odst. 2 zákoníku práce.