Dotaz: Náš zaměstnavatel nám tvrdí, že nás může převést na 30 dnů na jinou práci bez našeho souhlasu. Dále nám tvrdí, že nás může přeložit do jiného místa výkonu práce na 90 dnů, opět bez našeho souhlasu. Je to pravda?
Odpověď: Není to pravda.
V zákoníku práce byla ustanovení, podle kterých šlo zaměstnance:
Tato právní úprava byla zrušena k 29. 5. 1992, protože byla v rozporu s mezinárodními úmluvami, kterými je ČR vázána. Zrušena byla, protože se jedná se o nucenou práci, kterou mezinárodní úmluvy zakazují.
Výše uvedená právní úprava samozřejmě není ani v novém zákoníku práce, který platí od 1. 1. 2007.
V závěru je nutné uvést, že o zcela jinou situaci se jedná v případě převedení na jinou práci nebo přeložení do jiného místa výkonu práce v rámci pracovní smlouvy. Zde se souhlas zaměstnance nevyžaduje.
Zřejmě bude vhodné to vysvětlit na příkladu.
V pracovní smlouvě je uvedeno:
Zaměstnavatel má v tomto případě právo přidělovat zaměstnanci bez jeho souhlasu práci na kterékoliv stavbě na území ČR. Pouze mu písemně nebo ústně oznámí, že od určitého data bude pracovat na stavbě, např. v Liberci.
Obdobně má právo mu písemně nebo ústně sdělit, že např. ve středu a ve čtvrtek bude vykonávat druh práce zedník a v pátek bude vykonávat druh práce pomocný stavební dělník. Rovněž mu může sdělit, že od 6.00 hod. do 11.00 hod. bude vykonávat druh práce zedník a od 11.00 hod. do konce směny bude vykonávat druh práce pomocný stavební dělník.
V úplném závěru bude možná vhodné uvést, že v případech, které jsou uvedeny v § 41 zákoníku práce: