Práce z domova (home office) a stravenka
30.04.2020 | Poradenství | Od našich členů | Přečteno: 511x

Dotaz: Jsem zaměstnána v příspěvkové organizaci, kde je zřizovatelem kraj. V souvislosti s koronavirem pracuji z domova – „home office“. Místo trvalého bydliště bylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce. Zaměstnavatel nám poskytuje stravenky. Nyní nám naše vedoucí sdělila, že zřejmě v době výkonu práce doma nebudeme mít nárok na poskytování stravenek, že to musí ověřit u zřizovatele. Je to pravda, opravdu nám v této době stravenky nenáleží?

Odpověď:  Poskytování tzv. stravenek ve Vašem případě upravuje vyhláška č. 84/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů, která se vztahuje na příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky, tj. obce, města a kraje.

     

Závodní stravování lze zabezpečovat několika způsoby uvedenými v této vyhlášce. Váš zaměstnavatel závodní stravování zabezpečuje prostřednictvím právnické nebo fyzické osoby. Tento způsob zabezpečení závodního stravování je upraven v § 4 a v § 5 výše uvedené vyhlášky.

Dříve než odpovím na Váš dotaz, bude vhodné se vyjádřit k tomu, zda je na stravování v příspěvkových organizacích nárok. Bohužel převažuje právní názor, že výše uvedená vyhláška nezakládá právní nárok na závodní stravování, nelze tedy vymáhat soudně. Tento právní názor je odůvodňován především tím, že v Ústavě ČR je mimo jiné v čl. 2 uvedeno, že „nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“. Žádný zákon ani zákoník práce bohužel neukládá zaměstnavatelům zabezpečovat stravování zaměstnanců. V § 236 zákoníku práce je pouze uvedeno, že je povinen jim umožnit stravování, a vyhláška nemůže založit právní nárok na závodní stravování.

Podle mého názoru to však v praxi nepůsobí žádné problémy. Zaměstnavatelé příspěvkových organizací závodní stravování podle výše uvedené vyhlášky zabezpečují. Dost dobře si nedovedu představit, že by nějaký zaměstnavatel podle této vyhlášky nepostupoval a závodní stravování nezabezpečoval!

Nyní k Vašemu dotazu.

Zásadně nesouhlasím s právním názorem, že v době práce z domova Vám zaměstnavatel nemůže poskytovat stravenky.

Zaměstnanec, který pracuje z domova a má v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce místo trvalého bydliště, má stejná práva, stejné nároky i stejné povinnosti jako zaměstnanci, kteří mají jako místo výkonu práce sjednáno sídlo zaměstnavatele nebo jeho jiné pracoviště.

Tento zaměstnanec musí proto mimo jiné dodržovat stanovenou týdenní pracovní dobu, která byla stanovena zaměstnavatelem. Může se také jednat o zaměstnance, kterým zaměstnavatel umožňuje odpracovat v trvalém bydlišti jen některé směny. Je zde určitý problém, který spočívá v kontrole dodržování pracovní doby. Kontrola dodržování pracovní doby je zde založena především na jisté důvěře zaměstnavatele, že zaměstnanec pracovní dobu dodržuje. To však rozhodně neznamená, že zaměstnavatel nemůže zaměstnance zkontrolovat, zda dodržuje stanovenou pracovní dobu. Protože zaměstnanec není povinen umožnit zaměstnavateli vstup do bytu, bude vhodné to sjednat v pracovní smlouvě nebo v dohodě o změně pracovní smlouvy. Je to nutné zejména z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, především pokud zaměstnavatel zaměstnanci poskytl např. počítač, tiskárnu atd. Tato kontrola se samozřejmě musí týkat pouze místnosti – prostoru, kde je práce z domova vykonávána.

V tomto našem případu se jedná o „zvláštní“ právními předpisy dosud neupravený režim práce, kde zaměstnavatel některým zaměstnancům umožňuje zejména z vážných provozních důvodů pracovat z domova. Většinou je tato práce z domova sjednána na dobu určitou a po uplynutí této doby bude zaměstnanec opět pracovat na pracovišti zaměstnavatele. I zde je třeba se řídit základní zásadou „co není zakázáno, je povoleno“. V § 34 odst. 1 zákoníku práce je mimo jiné uvedeno, že pracovní smlouva musí obsahovat místo nebo místa výkonu práce. Sjednat jako místo výkonu práce trvalé bydliště zaměstnance tedy není zakázáno.

V § 5 odst. 2 výše uvedené vyhlášky č. 84/2005 Sb. je mimo jiné  uvedeno: „Organizace poskytuje strávníkům uvedeným v § 3 odst. 3 za sníženou úhradu jen jedno hlavní jídlo v kalendářním dni, pokud strávník vykonává práci pro organizaci alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě.“

Na základě výše uvedeného lze učinit tento právní názor:

Z ustanovení § 5 odst. 2 výše uvedené vyhlášky č. 85/2005 Sb. vyplývá, že pokud zaměstnanec odpracuje v daném kalendářním dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě alespoň 3 hodiny, stravenka mu náleží.

Výkon práce alespoň 3 hodiny musí zaměstnanec prokázat způsobem, který požaduje zaměstnavatel.

Podle mého názoru by neposkytnutím stravenky byla porušena mimo jiné zásada rovného zacházení uvedená v § 16 zákoníku práce. Uvedu na příkladu: Zaměstnanec v jednom týdnu pracuje z domova a jeho kolega pracuje na pracovišti zaměstnavatele. Zaměstnanci, který pracuje z domova, stravenky nebudou poskytnuty a jeho kolegovi, který pracuje na pracovišti zaměstnavatele, poskytnuty budou. Tím by evidentně byla porušena zásada rovného zacházení.

V závěru bude vhodné dodat, že stejná právní úprava závodního stravování v organizačních složkách státu a ve státních příspěvkových organizacích je obsažena ve vyhlášce č. 430/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Do systému vložil:
JUDr. ZRUTSKÝ Jaromír
Témata
dotazy-clenupravo
Další články
Titulek
Odměňování ve svátek u zaměstnavatele, který zaměstnancům poskytuje plat
Odměňování ve svátek u zaměstnavatele, který zaměstnancům poskytuje mzdu
Členská schůze a hlasování per rollam
Kolektivní smlouva se v registru smluv nezveřejňuje
Výplata mzdy
Vznik nároku na starobní důchod od roku narození 1936 až do roku 1971
Nájem bytu v době koronaviru
Nájem nebytových prostor v době koronaviru
Cenové moratorium na nájemné z bytu
Doba řízení vozidla svozu odpadů
Daňové odpočty za dárcovství krve
Zkušební doba
Výpověď
Přestávky v práci
Lékařské prohlídky