Novinky z Evropské odborové konfederace duben 2022
25.04.2022 | Zpravodajství OS | Články | Přečteno: 127x

Čtyřdenní pracovní týden? Tato otázka rezonuje i světovými médii…

Začátkem dubna se konalo další z online setkání na úrovni evropských odborů, ve kterých máme jako OS UNIOS svého zástupce, díky tomu máme přístup k projednávaným novinkám a informace tzv. z první ruky.

Zástupci více než 40 poboček EPSU (Sdružení evropských odborů, které zastupuje veřejné služby) z 19 zemí se 5. dubna zapojili do online setkání, na kterém diskutovali o minimální mzdě, kolektivním vyjednávání a pracovní době. Vzhledem k projednávaným okruhům se tohoto jednání účastnil kromě mezinárodního referenta také ekonom svazu.

Směrnice o přiměřené minimální mzdě

Setkání bylo zahájeno prezentací poradce ETUC (Evropská odborová konfederace) Lorenza Repettiho, který nastínil hlavní otázky, o nichž se v současné době jedná v rámci trialogu o Směrnici o přiměřené minimální mzdě (viz přílohy níže).

Shrnul hlavní rozdíly mezi pozicemi Evropské komise, Rady a Parlamentu (EP) a připomněl účastníkům, že pozice Evropského parlamentu výrazně odráží hlavní požadavky, které podporuje Evropská odborová konfederace.

Jednání jsou sice důvěrná, ale pan Repetti poznamenal, že Evropská odborová konfederace získala určité náznaky pokroku a že francouzské předsednictví Evropské rady nyní, po pomalém lednovém začátku, pohání diskuse kupředu. Stále se očekává, že dohody bude dosaženo před koncem francouzského předsednictví v červnu.

Bylo zřejmé, že Evropská rada tlačí proti některým ustanovením, která jsou podle odborové konfederace důležitá pro posílení uvedené směrnice, a zpochybňuje zprávu Evropského parlamentu, zejména pokud jde o jeho návrhy týkající se kolektivního vyjednávání ve čtvrtém požadavku EOK (viz příloha).

Evropský parlament předložil řadu pozměňovacích návrhů, které by zlepšily práva odborů na přístup k pracovníkům, na jejich organizování, a které by zakázaly taktiku potlačování odborů, což jsou změny, které Evropská rada považuje za změny mimo rámec právního základu této směrnice.

Evropská odborová konfederace je dle vyjádření pana Repettiho potěšena vývojem probíhajících jednání, který poukazuje na shodu v některých důležitých bodech, například zajištění toho, aby se směrnice vztahovala na všechny pracovníky, a že definice kolektivního vyjednávání by se měla vztahovat na odbory, a nikoli pouze na zástupce pracovníků.

Evropská odborová konfederace odpověděla na návrh Komise pro Směrnici o minimální mzdě těmito šesti základními požadavky:

  • zákonná minimální mzda musí být pro pracovníky a jejich rodiny přiměřená a stanovená jako 60 % mediánu nebo 50 % průměrné mzdy dané země,
  • zabránit používání sazeb, které jsou nižší než stanovená minimální mzda,
  • všechny kategorie zaměstnanců ve veřejném i soukromém sektoru musí být chráněny,
  • klíčem pro zajištění odpovídajících mezd má být kolektivní vyjednávání, členské státy mají pomocí svých zákonů podpořit činnosti odborových organizací a práva se v nich sdružovat,
  • členské státy mají zajistit, aby při zadávání veřejných zakázek nebyly klíčové nejnižší mzdové náklady, ale spíše mzdové podmínky odpovídající kolektivnímu vyjednávání,
  • snaha o dosažení těchto pokroků a současné vytvoření směrnice, která by nepodkopávala dobře fungující systémy v jednotlivých členských státech.


Pracovní doba

Druhá polovina jednání se zaměřila na zkrácení pracovní doby, o kterém hovořil Joe O'Connor, bývalý referent pro kampaně v irském odborovém svazu veřejných služeb Fórsa, který je nyní dočasně pověřen vedením kampaně za čtyřdenní pracovní týden ve Spojených státech (viz příloha níže).

Joe uvedl některé hlavní sociální, ekonomické a environmentální argumenty pro kratší pracovní týden a uvedl, jak reakce na pandemii dala podnět k diskusím o nových způsobech práce.

Zdůraznil skutečnost, že kampaň spojuje zaměstnavatele, odbory, akademické orgány a organizace občanské společnosti, které vedou kampaně týkající se například životního prostředí a rovnosti žen a mužů. Kampaň připravuje řadu pilotních projektů a Joe uvedl, že jejich hloubkové hodnocení poskytne neocenitelný výzkum nákladů a přínosů zavedení čtyřdenního pracovního týdne.

Z příspěvků účastníků vyplynulo, že se přístup na národní úrovni poněkud liší, přičemž se zaměřuje spíše na změny v organizaci práce, včetně práce na dálku, než jen na pracovní dobu, zájem zjistit, jak by bylo možné dosáhnout kratší pracovní doby ve službách závislých na práci na směny při poskytování služeb 24 hodin denně, a diskuse o dalších formách změny pracovní doby, jako je šestihodinový pracovní den.

EPSU bude sledovat pokrok v pilotních projektech čtyřdenního pracovního týdne a navrhlo, aby Joe na dalším setkání ke konci roku informoval  o různých způsobech využití potenciálu zkrácené pracovní doby.

Všechny výše zmíněné novinky pro vás budeme na dalších jednáních samozřejmě sledovat a chystané změny vám opět shrneme v dalším článku.

Do systému vložil:
VOTAVA Michal Jan
Přílohy k článku [ke stažení]
PřílohaZařazeno
Vyhodnocení stanovisek institucí EU k požadavkům EOK na směrnici o minimální mzděOstatní dokumenty
Čtyřdenní pracovní týdenOstatní dokumenty
Další články
Titulek
Solidární prohlášení evropských sociálních partnerů Eurogas, IndustriAll Europe, EPSU
VI. sjezd OS UNIOS
Nové nemoci z povolání
Pomoc lidem, kteří bojují s růstem cen energií
Vzpomínáme na naše dlouholeté kolegy a kamarády
Nový zákon o vyhrazených technických zařízeních
Den veřejných služeb OSN
7. dubna – Světový den zdraví – Žádný zisk z pandemie
Rozhodnutí VV k akcím v roce 2021
PF 2021
Zrušení všech Regionálních školení KM
Ochranné rukavice pro práci s ruční řetězovou pilou
Zákoník práce po novele – část V. – vliv překážek v práci na dovolenou a ostatní změny
Zákoník práce po novele – část IV. – dovolená za kalendářní rok, její poměrná část a dodatková dovolená
Mezinárodní vzpomínkový den