Dotaz:
Dobrý den. Na podzim bychom chtěli zahájit u zaměstnavatele vyjednávání o kolektivní smlouvě na další období. Předtím bychom se chtěli sejít ještě s druhou odborovou organizací, která u zaměstnavatele působí, abychom šli za zaměstnavatelem se společným návrhem. Co když se nebudeme schopni dohodnout na společném návrhu?
Odpověď:
Stále platí, že působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, musí zaměstnavatel jednat o uzavření kolektivní smlouvy se všemi. Odborové organizace v takovém případě mají vystupovat a jednat společně a ve vzájemné shodě, pokud se nedohodnou jinak.
Do 31. července 2024 byla bezpodmínečně nutná shoda všech odborových organizací, jinak kolektivní smlouva nebyla uzavřena.
Od 1. srpna 2024 nabyla účinnosti novela zákoníku práce (zákon č. 230/2024 Sb.), která upravuje nově další postup v případě, že se odborové organizace neshodnou na společném návrhu.
Nastane-li tedy situace, kdy se odborové organizace do 30 dnů od zahájení společných jednání neshodnou, musí o tom bez odkladu informovat zaměstnavatele. Zaměstnavatel je pak oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací, která má u něj největší počet členů v pracovním poměru (případně s více odborovými organizacemi, které mají dohromady největší počet členů v pracovním poměru), a to pokud budou splněny následující tři podmínky:
Nesouhlas je možno projevit pouze v zákoníku práce popsaným postupem, který je poměrně složitý. Zvrátit záměr zaměstnavatele uzavřít kolektivní smlouvu s nejsilnější odborovou organizací (případně s více odborovými organizacemi, které mají u zaměstnavatele dohromady největší počet členů v pracovním poměru) lze doručením písemného prohlášení nadpoloviční většiny všech zaměstnanců v pracovním poměru, že s tímto postupem nesouhlasí. Na doručení písemného nesouhlasu zaměstnavateli je však poměrně krátká lhůta 30 dnů od zveřejnění oznámení zaměstnavatele.
Aby to nebylo tak jednoduché, tak jestliže v písemném prohlášení doručovaném zaměstnavateli určí nadpoloviční většina všech zaměstnanců v pracovním poměru jinou odborovou organizaci (nebo jiné odborové organizace), s níž by měla být podle jejich názoru uzavřena kolektivní smlouva, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s takovou odborovou organizací (nebo odborovými organizacemi).
Pokud nebude zaměstnavatel uzavírat kolektivní smlouvu se všemi odborovými organizacemi, které u něj působí, mají ostatní odborové organizace právo na informaci o zahájení kolektivního vyjednávání u zaměstnavatele, právo na projednání předloženého návrhu kolektivní smlouvy, a to do 7 dnů od zahájení jednání, a právo na projednání závěrečného návrhu kolektivní smlouvy, a to před uzavřením kolektivní smlouvy.
Příloha | Zařazeno | |
---|---|---|
--- |
Zdravotní způsobilost vykonávat práci | Právní | |||||||
Pracovní doba | Právní | |||||||
Ošetřovné při uzavření škol a školek | Právní | |||||||
Minimální mzda, zaručený plat | Právní | |||||||
Osobní příplatek a plán dovolených | Právní | |||||||
Práce přesčas | Právní | |||||||
Náhradní volno za práci přesčas | Právní | |||||||
Překážky v práci a náhradní volno | Právní | |||||||
Překrývání směn | Právní | |||||||
Mzda za práci přesčas | Právní | |||||||
Překážky v práci | Právní | |||||||
Nošení jmenovky | Právní | |||||||
Práce přesčas | Právní | |||||||
Zaměstnanec pracující v noci | Právní | |||||||
Osobní příplatek | Právní | |||||||
Přeložení a pracovní cesta | Právní | |||||||
Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou | Právní | |||||||
Přestávky v práci a pracovní doba | Právní | |||||||
Přestávka v práci | Právní | |||||||
Záčátek dnů pracovního klidu | Právní |