Zpravodaj
Hlavní mýty a polopravdy
30.03.2020 | Zpravodajství OS | Pro členy svazu | Přečteno: 189x

Mýty a polopravdy podle pracovního práva v době epidemie koronaviru

Manžel/partner se nakazil COVID-19, takže mám nárok na pracovní volno z důvodu ošetřování.
POLOPRAVDA
Zaměstnanec má nárok na pracovní volno z důvodu ošetřování nemocného manžela/partnera, se kterým žije ve společné domácnosti a jehož zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetřování jinou osobou, pak mu přísluší dávka – ošetřovné. Při lehčím průběhu nemoci však nemusí být ošetřování nezbytné. O potřebě ošetřování rozhodne ošetřující lékař manžela/partnera. V této situaci je navíc pravděpodobné, že u takového zaměstnance bude rozhodnuto o nařízení karantény, tudíž zaměstnavatel bude muset omluvit jeho nepřítomnost v práci z tohoto důvodu a poskytnout mu náhradu mzdy/platu ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.

Žiji v domácnosti se seniorem, takže mám nárok zůstat doma, abych jej neohrozil.
POLOPRAVDA
Zaměstnanec nemá automaticky nárok na „preventivní volno“. V této situaci je však vhodné, aby zaměstnavatel vyšel zaměstnanci vstříc a dohodl se s ním na výkonu práce z domova, pokud je to možné. Mohou se také dohodnout na čerpání dovolené nebo na přesunu v harmonogramu rozvržení směn. Na žádost zaměstnance může zaměstnavatel poskytnout neplacené pracovní volno.

Zaměstnanec není povinen nosit roušku na pracovišti.
POLOPRAVDA/MÝTUS
V současné době jsou všechny osoby povinny mít ochranný prostředek dýchacích cest na všech místech kromě svého bydliště. Usnesení vlády tedy přikazuje, aby občan ochranný prostředek užíval i v práci, pokud je to slučitelné s výkonem daného druhu práce, jinak musí zaměstnavatel zajistit ochranu zdraví zaměstnance jinými opatřeními.

Nemůžu odmítnout výkon práce, když je ohroženo moje zdraví a život.
POLOPRAVDA
Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Když by byla práce odmítnuta za splnění všech třech kritérií, byla by posuzována adekvátnost, důvodnost, bezprostřednost a přiměřenost takového jednání v porovnání se všemi okolnostmi dané situace. Zákon neposkytuje ochranu zaměstnanci, který by tak učinil nedůvodně, tedy účelově.

Zaměstnavatel se mnou chce rozvázat pracovní poměr dohodou, neboť je na základě mimořádných opatření vlády uzavřena provozovna, kde pracuji. Tvrdí, že rozvázat dohodou pracovní poměr musím a že to pro mě bude výhodnější.
MÝTUS
Je třeba zdůraznit, že zaměstnanec není povinen dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavřít. Takové „řešení“ se z pohledu zaměstnance nejeví výhodně. Při uzavření provozu v důsledku mimořádných opatření se dle § 208 zákoníku práce jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. Při rozvázání pracovního poměru bez uvedení závažného důvodu je uchazeči o zaměstnání (v evidenci Úřadu práce ČR) vyplácena podpora v nezaměstnanosti v redukované výši. Situaci, kdy je provozovna dočasně uzavřena, lze řešit za pomoci některých opatření vlády, přičemž pracovní poměr zůstane zachován.

Zaměstnavatel mi může určit čerpání dovolené „ze dne na den“.
MÝTUS
Dobu čerpání dovolené určuje jednostranně zaměstnavatel, avšak musí vždy zaměstnanci písemně oznámit konkrétní dobu čerpání minimálně 14 dní předem. Bez dohody se zaměstnancem tak nemůže dovolenou nařídit „ze dne na den“.

Pokud pro mě zaměstnavatel nemá práci, může mi snížit náhradu mzdy na 60 % průměrného výdělku.
POLOPRAVDA
Pouze, pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službáchmůže náhrada mzdy činit (nejméně) 60 % průměrného výdělku zaměstnance, avšak zaměstnavatel tak může učinit pouze po dohodě s odborovou organizací. V případě, že u něj nepůsobí, lze dohodu nahradit vnitřním předpisemNelze tak učinit se zpětnou účinností.

Zaměstnavatel mi dává výpověď pro nadbytečnost a tvrdí, že nemám nárok na odstupné, neboť jsme v mimořádné situaci.
MÝTUS
Zaměstnancise kterým zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí z důvodu nadbytečnosti [§ 52 písm. c) zákoníku práce], přísluší odstupné za podmínek stanovených § 67 zákoníku práce, a to bez ohledu na mimořádnou situaci, ve které se nyní nacházíme.

Zaměstnavatel mi může jednostranně snížit mzdu.
POLOPRAVDA
Ano, pokud je mzda zaměstnance určována mzdovým výměrem, její výše může být změněna rozhodnutím zaměstnavatele, ale důvod musí spočívat ve vykonávané práci. Ke změně výše mzdy nemůže dojít zpětně, o výši mzdy musí být zaměstnanec informován před započetím práce. Odlišná situace by byla v případě, že by mzda byla sjednána v pracovní, kolektivní či jiné smlouvě; ke změně výše mzdy by pak mohlo dojít pouze na základě dohody obou stran příslušné smlouvy.

Když mi byla nařízena karanténa, tak se nemohu domluvit se zaměstnavatelem na výkonu práce z domova.

MÝTUS
Pokud při nařízené karanténě zaměstnanec dodrží všechna stanovená omezení a jeho zdravotní stav tomu nebrání, je možné, aby se se zaměstnavatelem dohodl na práci z domova. V takovém případě zaměstnanci přísluší mzda, nikoliv náhrada mzdy nebo nemocenské poskytované při karanténě.

Přehled všech Mýtů a polopravd si také můžete stáhnout ve formátu PDF  ZDE (39.86kB).

Zdroj: https://www.mpsv.cz/prava-zamestnancu

Poslední aktualizace: 28. 3. 2020

Do systému vložil:
Mgr. ŠEBKOVÁ Ester
Další články
Titulek
Výzva POS OS UNIOS na pořadatelství svazových sportovních her 2021
Koronavirus a podpora ze strany státu – stav ke dni 19. 5. 2020
Čekáte delší dobu na vyplacení dávky nemocenského pojištění?
Úlevy v oblasti bydlení
Nabídka hotelu Olšanka
K opatřením schváleným vládou, která se týkají ukončení nájmu bytu
Statistické zjišťování a odborové organizace
Veselé Velikonoce
Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc
Ošetřovné
Listina základních práv zaměstnance během epidemie koronaviru
Změny minimální a zaručené mzdy od 1. 1. 2020
Srážení členských příspěvků zaměstnavatelem v konfrontaci s GDPR
Regionální školení v Modré u Uherského Hradiště
Regionální školení v Rožnově pod Radhoštěm