Dánsko – Tripartitní vyjednávání přineslo výrazné zvýšení platů ve veřejném sektoru

Odbory ve veřejném sektoru uvítaly výsledek jednání se zaměstnavateli a vládou, která přinesla balíček opatření v oblasti odměňování podpořený finančními prostředky ve výši 6,8 miliardy dánských korun (910 milionů eur). Přínos bude mít řada různých skupin zaměstnanců ve veřejném sektoru, zejména těch, kteří jsou postiženi velkým nedostatkem zaměstnanců. Přibližně 1,3 miliardy dánských korun (170 milionů eur) půjde například do zdravotnictví a péče o seniory. Balíček bude mít širší dopad, než se předpokládalo, neboť kromě vyšších platů pro profese, jako jsou zdravotní sestry, pečovatelé, sociální pedagogové a vězeňský personál, bude mít z 2 miliard dánských korun (270 milionů eur), které pokryjí vyšší příplatky za práci mimo pracovní dobu, prospěch mnohem širší skupina pracovníků. Dohodu uvítaly i další odborové svazy, jejichž členů se týká méně, včetně HK Kommunal, HK Stat a DS. Opatření mají být plně zavedena do roku 2026 a jsou zcela oddělena od již připravovaných jednání o platech v celém veřejném sektoru, která povedou k uzavření nových tříletých dohod na jaře příštího roku.

Slovinsko – Odbory se shromáždily k akci týkající se reformy platů a valorizace

Odbory veřejného sektoru, včetně odborů konfederace PSSJS, měly 7. prosince v Lublani uspořádat celostátní shromáždění, na kterém chtěly prosadit, aby vláda přijala opatření v řadě klíčových otázek týkajících se platů a platových podmínek. Odbory chtějí, aby se vláda zavázala k zavedení valorizace platů v roce 2024 a k dokončení reformy platového systému ve veřejném sektoru do 30. června 2026. Vyzývají také k odstranění mzdových rozdílů v různých částech veřejného sektoru, což by mělo zajistit, aby se velká část veřejného sektoru dostala na úroveň zvýšení mezd, která již byla pro některé skupiny zaměstnanců dohodnuta. Reforma by také měla zajistit, aby žádná základní mzda neklesla pod úroveň minimální mzdy v zemi.

Česká republika – Tisíce lidí se zapojily do protestů a stávek proti úsporným opatřením

Konfederace odborových svazů ČMKOS koordinovala 27. listopadu den protestů a výstražných stávek v rámci kampaně proti vládní politice. Odbory jsou znepokojeny tím, že vláda chce zavést nové kolo úsporných opatření, včetně zmrazení platů zaměstnanců ve veřejných službách. Klíčové požadavky ČMKOS se týkají také důchodů a věku odchodu do důchodu, ochrany reálných mezd a financování a poskytování kvalitních veřejných služeb. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče OSZSP mobilizoval po celé zemi a odborový svaz státních zaměstnanců OSSOO byl jednou z pěti poboček ČMKOS, které zorganizovaly hodinové výstražné stávky.

Rakousko – Více než 9% zvýšení platů zaměstnanců ve veřejném sektoru a soukromém zdravotnictví      

Po třetím kole vyjednávání odbory younion a GÖD vyjednaly zvýšení platů o 9,15 % až 9,71 % pro pracovníky veřejného sektoru s minimálním navýšením o 192 eur. O 9,15 % se zvýší také příplatky a odměny. Jedná se o nejvyšší nárůst za mnoho let a odbory se domnívají, že spolu s kompenzací nedávného prudkého nárůstu inflace je to také uznání zaměstnavatelů, že je třeba přijmout opatření k řešení nedostatku zaměstnanců, který postihuje většinu veřejných služeb. Je to také uznání mimořádného úsilí, které zaměstnanci vynakládají, když na sebe berou práci navíc, která vzniká v důsledku neobsazených pracovních míst. Odborové svazy vida a GPA mezitím uzavřely dohodu zahrnující 130 000 pracovníků v soukromé zdravotní a sociální péči, která přináší zvýšení mezd o 9,2 % a minimální měsíční mzdu ve výši 2067,40 eur. Dochází také ke zlepšení příplatků a dalších plateb, včetně přesčasů, a k lepšímu započítávání odpracovaných let v předchozím zaměstnání.

Německo – Zaměstnanci regionální správy se mobilizují před dalšími jednáními

Odborový svaz veřejných služeb ver.di se mobilizuje, aby vyvinul tlak na zaměstnavatele v regionální správě před dalším kolem kolektivního vyjednávání, které se uskuteční 7. a 8. prosince. Do jednodenních výstražných stávek se zapojili zaměstnanci univerzitních a psychiatrických nemocnic, vzdělávacích a sociálních institucí, vysokých škol, silničního a vodního hospodářství, divadel, soudů a dalších služeb. Zaměstnavatelé zatím nepřišli s nabídkou mezd, kterou by reagovali na požadavky odborů na zvýšení mezd o 10,5 % s minimem 500 eur. Jednání se týkají 1,1 milionu státních zaměstnanců a ver.di bude prosazovat, aby se výsledky okamžitě vztahovaly na 1,4 milionu úředníků v regionální správě. Členové ver.di ve statutárních příspěvkových organizacích AOK organizují před dalším jednáním 8. prosince také výstražné stávky. Druhé kolo kolektivního vyjednávání pro přibližně 60 000 zaměstnanců skončilo bez výsledku. Ver.di požaduje zvýšení mezd o 12,5 %, přičemž měsíčně by mělo jít nejméně o 575 eur.

Nizozemsko – Dohoda v odvětví vodárenství přináší zvýšení mezd a minimální hodinovou mzdu 16 eur

Odborový svaz FNV vyjednal novou dohodu zahrnující pracovníky ve vodárenském sektoru, která je nyní předložena ke schválení členům. Stanovuje zvýšení mzdy o 4,25 % od 1. ledna 2024 spolu s 50 eury na plný úvazek. V lednu 2025 dojde k dalšímu zvýšení mezd o 2,5 %. To znamená zlepšení oproti předchozí nabídce zaměstnavatelů a následuje po dodatečném tlaku v důsledku předložení petice zaměstnanců. Nová mzdová struktura má nyní minimální mzdu 16 eur na hodinu, což je klíčový cíl odborů. Kolektivní smlouva platí do 1. července 2025.

Norsko – Odbory vyhrály další případ proti falešné samostatné výdělečné činnosti

Odborový svaz Fagforbundet dosáhl dalšího právního vítězství proti pečovatelské společnosti, která snižuje náklady na zaměstnávání tím, že pracovníky nesprávně klasifikuje jako osoby samostatně výdělečně činné. Třem členům odborového svazu v soukromé pečovatelské společnosti Recoveryakademiet bylo přiznáno 7 milionů norských korun (600 000 eur) jako náhrada mzdy (mzda, přesčasy a proplacení dovolené). Tito tři zaměstnanci, které společnost klasifikovala jako „konzultanty“, pracovali několik týdnů, aniž by byl stanoven zákonný režim pracovní doby, a proto dostávali mnohem nižší mzdu, než na jakou měli nárok. Bylo jim také upřeno právo na proplacení dovolené a nemocenské. Tento případ následuje po podobném případu a právním vítězství společnosti Fagforbundet, který se týkal 22 pracovníků pečovatelské služby ve společnosti Stendi.

Velká Británie – Odbory zajistily další zvýšení mezd pro špatně placené zdravotnické pracovníky

Odborový svaz UNISON zajistil zvýšení platového ohodnocení a náhradu mzdy pro 60 zdravotnických asistentů zaměstnaných v úrazové a pohotovostní službě v Calderdale and Huddersfield NHS Foundation Trust v severovýchodní Anglii. Jedná se o součást celostátní kampaně odborů za zajištění odpovídajícího zařazení pracovníků ve druhém pásmu národní mzdové stupnice, kteří však vykonávali klinické povinnosti spadající do třetího pásma. V tomto případě mají pracovníci obdržet přibližně 3 000 liber (3 500 eur) jako náhradu mzdy. Vedení společnosti Trust se rovněž dohodlo, že v novém roce zahájí jednání s odborovým svazem UNISON o přeřazení zdravotnických asistentů na jiných odděleních. V rámci kampaně odborů Pay Fair for Patient Care (Spravedlivé odměňování za péči o pacienty) došlo k opakovaným vítězstvím v oblasti přeřazování na vyšší pozice po celé zemi.

Evropa – Studie ukazuje potřebu prosazování práva na odpojení od sítě

V týdnu, kdy zaměstnavatelé v soukromém sektoru na evropské úrovni zablokovali dohodu a potenciální směrnici o práci na dálku a právu na odpojení, zveřejnila výzkumná agentura Eurofound zprávu, která ukazuje, proč je v této otázce naléhavě nutné jednat. Z jejího nového průzkumu vyplynulo, že pracovníci, kteří pracují na dálku, častěji pracují déle, než je smluvně stanoveno, a téměř pětina respondentů uvedla, že pracuje navíc, protože je kontaktována mimo pracovní dobu. Osm z deseti dotázaných pracovníků ve společnostech s politikou práva na odpojení i bez ní uvedlo, že pravidelně dostávají sdělení týkající se práce mimo pracovní dobu. Zpráva zjistila, že ačkoli více než 70 % pracovníků ve společnostech s politikou práva na odpojení považuje její dopad za pozitivní, zavedení politiky samo o sobě nestačí a vyžaduje řadu doprovodných opatření.

Evropa – Zpráva ukazuje, jak mohou silné pracovněprávní vztahy přispět k efektivitě a spravedlnosti

Nová zpráva výzkumné agentury Eurofound nazvaná Měření klíčových rozměrů průmyslových vztahů a průmyslové demokracie přináší konkrétní důkazy pro tvůrce politik na podporu posílení průmyslových vztahů. Zjistila, že šest členských států (Rakousko, Německo, Dánsko, Finsko, Nizozemsko a Švédsko) ukazuje, jak vyspělé systémy průmyslových vztahů mohou kombinovat efektivitu, spravedlnost a hlas. Tyto země jsou na vrcholu celkového indexu průmyslových vztahů, patří mezi sedm zemí s nejlepšími výsledky v indexu průmyslové demokracie a indexu průmyslové konkurenceschopnosti a rovněž se umístily v první osmičce v indexu sociální spravedlnosti. Zpráva rovněž obsahuje časovou analýzu indexu průmyslové demokracie Eurofound za období 2008 až 2021, která odhalila velmi mírný trend vzestupné divergence, což znamená, že průměrné skóre EU27 se mírně zvýšilo a rozdíly mezi členskými státy byly většinou stabilní.

Itálie – Mobilizace odborů ve veřejném sektoru a v soukromém zdravotnictví

V návaznosti na stávkovou akci ze 17. listopadu se odborové federace Fp-Cgil, Uil-Pa a Uil-Fpl chystaly 7. prosince uspořádat celostátní protest před ministerstvem hospodářství a financí. Odbory vyzývají vládu, aby změnila zákon o rozpočtu na rok 2024 a zajistila finanční prostředky na obnovu kolektivních smluv a ochranu kupní síly zaměstnanců. Upozorňují také na to, že vláda neřeší nedostatek zaměstnanců ani se nijak nepřipravuje na skutečnost, že do roku 2030 má do důchodu odejít přibližně 700 000 pracovníků. Fp-Cgil i Uil-Fpl jsou mezitím spolu s Cisl-Fp zapojeny také do sporu s organizací zaměstnavatelů soukromého zdravotnictví Aris. Aris odmítá vyjednat překlenovací dohodu, která by umožnila přechodné zvýšení mezd s cílem ochránit kupní sílu zaměstnanců, a rovněž blokuje přechod k celkové dohodě o soukromém zdravotnictví, která by zahrnovala zaměstnavatelskou organizaci Aiop.

Finsko – Konfederace odmítají útok vlády na právo na stávku

Tři odborové konfederace – SAK, Akava a STTK – vydaly společné prohlášení, v němž odsoudily navrhovanou reformu zákona o kolektivních akcích. Tvrdí, že změny mají narušit rovnováhu na trhu práce, zvýšit jednostranné akce zaměstnavatelů a nezlepší průmyslový mír. Konfederace uvádějí, že reformy nepřijmou a že není třeba dalšího zpřísnění pravidel, neboť již stávající předpisy ukládají řadu omezení. Vláda chce omezit práva na politické stávky a solidární akce a navrhuje mnohem vyšší pokuty pro odbory, které pravidla poruší. Konfederace také kritizují vládu za to, že nekonzultovala s odbory a že nepředložila žádné skutečné posouzení dopadů změn.