Švédsko – Odbory ve zdravotnictví stávkují za zlepšení pracovních podmínek

Odborový svaz zdravotníků Vårdförbundet vyhlásil stávku, do které se od 4. června zapojí 2000 členů v pěti regionech, a to v rámci aktuálního sporu o pracovní zátěž a pracovní dobu. Odborový svaz zdůrazňuje potřebu zkrácení pracovní doby, aby byla zajištěna udržitelná kariéra, a vyjadřuje zklamání ze zablokovaných jednání se zaměstnavatelskými organizacemi SKR a Sobona. Mezitím 68 000 členů odborového svazu trvá na zákazu přesčasů. Požadavek odborů na zkrácení pracovní doby je podložen údaji, které odhalují značný podíl členů pracujících na částečný úvazek a obavy o dlouhodobou životaschopnost profese. Podpora veřejnosti pro věc odborů je zřejmá – průzkum ukázal, že sedm z deseti respondentů podporuje zkrácení pracovní doby zdravotníků. Odborový svaz zdůrazňuje naléhavost situace a tvrdí, že neřešení těchto obav by mohlo ohrozit budoucnost systému zdravotní péče. V souvislosti s přípravou stávky odbory naléhají na zaměstnavatele, aby upřednostnili dialog a hledali oboustranně výhodná řešení, která by zajistila udržitelnost zdravotnických pracovníků.

Irsko – Průzkum odborů zdravotních sester odhalil dopady nedostatku personálu

Odborový svaz sester a porodních asistentek INMO zveřejnil výsledky průzkumu mezi svými členy na rok 2024, z něhož vyplývá, že jeho členové jsou znepokojeni tím, jak je bezpečnost pacientů negativně ovlivněna nedostatkem personálu, a že značný počet z nich uvažuje o odchodu z důvodu vysoké míry stresu. Průzkum zjistil, že 76 % respondentů uvedlo, že současný počet zaměstnanců a jejich kvalifikační složení neodpovídá požadovaným klinickým požadavkům a požadavkům pacientů v jejich pracovní oblasti, přičemž 92 % z nich vyjádřilo obavy, že je ohrožena bezpečnost pacientů. Více než polovina respondentů (54 %) uvedla, že se cítí být pod tlakem, aby pracovali další hodiny/směny, přičemž 15 % respondentů uvedlo, že měsíčně odpracují více než 20 neplacených hodin navíc. Přibližně 63 % respondentů uvedlo, že v posledním měsíci uvažovali o odchodu z pracoviště, a z nich 45 % uvedlo, že to bylo způsobeno především stresem na pracovišti. Odborová organizace také provedla průzkum mezi svými členy týkající se zdraví a pohody a jejich zkušeností s dlouhodobým covidem-19, přičemž více než jedna z pěti sester a porodních asistentek (21 %) uvedla, že navštívila svého lékaře kvůli stresu spojenému s prací, a jedna z osmi (13 %) uvedla, že má nebo v minulosti měla dlouhodobý covid-19.

Německo – Žádný pokrok v oblasti zkrácení pracovní doby v záchranné službě

Odborový svaz ver.di přerušil jednání s organizací městských zaměstnavatelů VKA o kratší maximální pracovní době v záchranných službách. VKA pouze nabídla zkrácení maximální týdenní pracovní doby ze současných 48 hodin na 44 hodin týdně do roku 2028. Zcela odmítla plán ver.di na postupný přechod na maximální pracovní dobu 42 hodin. Podle odborů VKA nevidí, co se děje jinde, a riskuje ztrátu zaměstnanců u jiných zaměstnavatelů. V německém Červeném kříži již ver.di souhlasila se snížením maximální pracovní doby ze současných 44 na 42 hodin týdně do roku 2028. Kromě toho dostávají záchranáři u největšího poskytovatele záchranných služeb měsíční příspěvek až 400 eur. Společnost ver.di je odhodlána v této otázce pokračovat a vyzvala rady zaměstnanců a pracovní rady, aby v jednotlivých případech prověřily zákonnost využívání maximální pracovní doby. Mezitím úvodní kolo vyjednávání mezi ver.di a soukromou zdravotnickou společností Sana zahrnující přibližně 8000 zaměstnanců nepřineslo ze strany zaměstnavatelů přijatelnou nabídku. Společnost navrhla pro zaměstnance pracující na plný úvazek pro rok 2024 inflační kompenzační bonus ve výši 2000 eur a zvýšení platů o 150 eur od května 2025 a o 4 % od října 2025. Podle ver.di to nestačí, protože to vychází na pouhých 2,25 % za 12 měsíců. Odborový svaz usiluje o nabídku v souladu s dohodami o veřejné službě, tedy o zvýšení o 12 % a nejméně o 400 eur měsíčně.

Slovinsko – Stávka napříč správními jednotkami se stupňuje

Odborová konfederace ZSSS informuje, že zaměstnanci státních správních jednotek zintenzivnili stávku a rozšířili ji na většinu jednotek, dokud nebudou splněny jejich požadavky. Tento krok přichází v souvislosti s pokračující nespokojeností s nízkými mzdami a přetěžující pracovní zátěží. Navzdory opakovaným stávkám, jednáním a výzvám zůstává reakce vlády nedostatečná. Odborový svaz státních zaměstnanců SDOS odsoudil snahu ministerstva veřejné správy potlačit stávku zadáváním naléhavých úkolů v době stávky. Považuje to za zjevnou potlačovací taktiku, což odborový svaz přimělo k podání žaloby. Stávka, která se týká 34 z 58 správních jednotek, podtrhuje vážnost situace. Zaměstnanci požadují spravedlivé mzdy, snížení pracovní zátěže a zlepšení pracovních podmínek. Pouze zlomek jednotek však kvůli nezákonnému nátlaku ze strany vedení stávkové aktivity pozastavil. SDOS uvádí, že jádrem problému je rozpor mezi zásadní úlohou, kterou správní jednotky hrají, a nedostatečným uznáním a podporou, které se jim dostává, a neadekvátní úrovní mezd, přičemž některé z nich mají navzdory dlouholeté praxi dokonce minimální mzdu.

Rakousko – Zdravotnické odbory zahajují kampaň o pracovní době a pracovní zátěži

Odborové svazy GPA, vida a younion zahájily novou kampaň, v níž vyzývají ke zlepšení pracovních podmínek v pečovatelských, ošetřovatelských a zdravotnických profesích. Odbory zdůrazňují, že je naléhavě zapotřebí více personálu, což bude možné pouze tehdy, pokud se rychle zlepší zaměstnanost a pracovní podmínky. K zahájení kampaně se připojilo přibližně 120 členů místních odborových rad a byly zřízeny internetové stránky s požadavky a možností zaslat prohlášení o podpoře. Odbory usilují o zkrácení pracovní doby na 35 hodin týdně s plnou náhradou mzdy a platu a o zaručení pracovního poměru během školení s mzdou odpovídající životnímu minimu. Mezi další požadavky patří větší stabilita rozpisu směn a lepší kompenzace za odchylky od rozpisu. Chtějí také rozšíření nároku na důchod za těžkou práci pro pečovatele, ošetřovatele a zdravotníky. Mezitím odbory GÖD a younion ve veřejném sektoru uspořádaly 8. května celostátní den akcí zaměřený na vysokou fyzickou a psychickou zátěž, které jsou zdravotničtí pracovníci vystaveni, a na potřebu aktualizovat pravidla pro namáhavou práci, aby se na všechny zdravotnické pracovníky vztahovala. Podle odborů studie jasně ukazují, že stále méně zaměstnanců dokáže vydržet s velkou pracovní zátěží až do standardního věku odchodu do důchodu. Tvrdí, že současná pravidla a kritéria pro vznik nároku upírají mnoha zdravotníkům právo na předčasný důchod.

Rumunsko – Zaměstnanci veřejného sektoru požadují daňovou reformu a spravedlivé mzdy

Federace Publisind spolu s dalšími federacemi v konfederaci BNS uspořádala 13. května shromáždění na protest proti nadměrným poplatkům a daním uvaleným vládou. Tvrdí, že tato finanční zátěž je nepřiměřená a dopadá jak na soukromý, tak na veřejný sektor. Od roku 2018 vláda přenesla odvody na sociální zabezpečení zcela na zaměstnance, zdvojnásobila jejich zdravotní a důchodové příspěvky a zároveň snížila příspěvky zaměstnavatelů na nulu. Navzdory četným soudním vítězstvím odborů se vládě nepodařilo zavést spravedlivý mzdový rámec, a místo toho raději zavedla nové daně. Shromáždění je začátkem kampaně, jejímž cílem je požadovat skutečnou daňovou reformu. Mezitím členové sdružení Publisind na ministerstvu investic a evropských projektů (MIPE) uspořádali ve dnech 16. a 17. května protesty, v nichž upozorňovali na své neutěšené pracovní podmínky. Podle odborového svazu se pracovníci od roku 2019 potýkají s šestinásobným nárůstem pracovní zátěže spolu s neadekvátními pracovními podmínkami. Navzdory dosažení historické 96% míry čerpání finančních prostředků je udržení zaměstnanců ohroženo. Protestující požadují dorovnání platů s nejvyššími úrovněmi ve státní správě a další zlepšení pracovních podmínek.

Bulharsko – Vyjednávání o zdravotnictví zablokovaná organizacemi zaměstnavatelů

Konfederace CITUB informuje, že odborový svaz FSZ ve zdravotnictví upozornil nejvyšší vládní představitele na to, jak organizace zaměstnavatelů brání vyjednávání o nové kolektivní smlouvě ve zdravotnictví. Navzdory zákonným povinnostem se zaměstnavatelé důsledně odmítají účastnit jednání na odvětvové úrovni a bojkotují schůzky naplánované na 10. a 16. dubna. FSZ navíc obdrželo korespondenci vyjadřující odmítavý postoj zaměstnavatelů a kategorickou neochotu zapojit se do jednání rady. Zaměstnavatelé navrhují zřízení pracovních skupin, které by posuzovaly jednotlivá zdravotnická zařízení, což považují za krok, který by poškodil proces vyjednávání. FSZ s tímto postojem ostře nesouhlasí a slibuje celostátní protesty, pokud budou průtahy pokračovat.

Norsko – Zajištěno zvýšení mezd zdravotnických pracovníků

Jednání mezi zdravotnickými odbory (včetně Fagforbundet, NSF a Delta) a zaměstnavatelskou organizací Spekter vyústila v centrální dohodu pro zaměstnance nemocnic. Dohoda zaručuje všem zaměstnancům příplatek k minimální mzdě ve výši 22 000 NOK (1905 eur). Všeobecný příplatek ve výši 3,7 % zajišťuje spravedlivé odměňování, přičemž při místních jednáních se očekává další zlepšení celkových mezd o 5,2 %. V nemocnicích probíhá úsilí o podporu zaměstnávání na plný úvazek, které řeší převažující práci na částečný úvazek. Mezi iniciativy patří zvýšení minimální sazby za práci o víkendu a vypracování nového modelu pro výpočet příplatků za víkend. Cílem těchto změn je zatraktivnit víkendové směny a usnadnit možnosti zaměstnání na plný úvazek. Odbory uvádějí, že jednání zajistila reálný růst mezd zaměstnanců ve zdravotnických zařízeních, což zajišťuje spravedlivé odměňování a zlepšení životní úrovně.

Velká Británie – V Severním Irsku pokračují stávky, nabídka mezd v komunální sféře je nedostatečná

První reakce odborů místních samospráv na letošní mzdovou nabídku zaměstnavatelů je taková, že výrazně zaostává za jejich očekáváním. Vyjednávání se týká více než milionu pracovníků místních samospráv v Anglii, Walesu a Severním Irsku a úvodní nabídka zní na peněžní paušál ve výši 1290 liber (1515 eur) (což odpovídá 5,7 % ročního platu pro nízko placené zaměstnance). UNISON, GMB a Unite předložily požadavek na zvýšení platu o 3000 liber nebo 10 % (podle toho, co je vyšší) a také na zkrácení pracovní doby, zvýšení placené dovolené a minimální hodinovou sazbu 15 liber (17,60 eur). Odbory budou nabídku konzultovat se svými členy. Mezitím odbory administrativních a podpůrných pracovníků ve školství v Severním Irsku (včetně UNISON, GMB a Unite) pokračují v protestní akci kvůli platům a zařazení do platových tříd.

Itálie – Odbory se v soukromém zdravotnictví připravují na stávku dne 23. září

Odborové svazy FP CGIL, CISL FP a UIL FPL se připravují na stávku, která se uskuteční 23. září na protest proti nedostatečnému pokroku ve vyjednávání o kolektivní smlouvě v soukromém zdravotnictví. Spor se točí především kolem neúspěchu zaměstnavatelských organizací AIOP a ARIS zahájit jednání o dohodách týkajících se pečovatelských domů a soukromého zdravotnictví. Děje se tak navzdory předchozím mobilizacím a dočasným dohodám vyjednaným s odbory. Odbory jsou frustrovány z patové situace ve vyjednávání, která trvá již 12 let a která vede k tomu, co označují za „smluvní dumping“ a zhoršování pracovních podmínek zaměstnanců. V odvětví pečovatelských domů byly od října do ledna podepsány dvě překlenovací dohody, které měly připravit půdu pro uzavření jednotné sektorové smlouvy do června, avšak zaměstnavatelé jednání zastavili. Odbory zdůrazňují význam tohoto odvětví při poskytování základních veřejných služeb a zdůrazňují, že je třeba, aby AIOP a ARIS uznaly práva a profesionalitu pracovníků. Odsuzují lhostejnost vůči pracovníkům tohoto odvětví a oznámily plány na celostátní mobilizaci před zářijovou stávkou.

Portugalsko – Stávka pracovníků v odpadovém hospodářství za respekt a profesní uznání

Členové odborového svazu STAL zaměstnaní v odpadové společnosti TRATOLIXO uspořádali 20. května 24hodinovou stávku, v níž požadovali respekt a uznání své profesní hodnoty v odvětví odpadového hospodářství. Navzdory překážkám ze strany administrativy a zdlouhavému vyjednávání uspořádali zaměstnanci shromáždění před areálem společnosti. Mezi hlavní požadavky patří okamžité zvýšení platu o 150 eur, minimální mzda ve výši 1000 eur do roku 2024, příspěvek na stravování ve výši 10,50 eur a zkrácení pracovní doby na 35 hodin týdně.

Španělsko – Daňoví pracovníci se shromáždili za zlepšení platových a pracovních podmínek

Zaměstnanci daňové agentury AEAT se opět zmobilizovali a požadují zlepšení platových a pracovních podmínek a spravedlivé odměňování. Odbory, včetně UGT-SP a FSC-CCOO, uspořádaly protesty po celé zemi, včetně Madridu, Katalánska, Andalusie, Valencie a Galicie, a odsoudily stagnaci profesního postupu v agentuře a neschopnost AEAT vyjednat novou kolektivní smlouvu. Navzdory předchozím ujištěním prohloubilo vedení AEAT nedostatečnou spoluprací se zástupci zaměstnanců organizační krizi. Od roku 2022 byly vyhlášeny dva spory, které vedly k rozsáhlé mobilizaci. Odbory nastínily plány na rozšíření mobilizací, pokud jednání zůstanou na mrtvém bodě. S více než 80% zastoupením varují organizující se odbory před možnou stávkou v období podávání daňových přiznání, pokud AEAT nebude řešit obavy zaměstnanců. Odbory tvrdí, že situace podtrhuje naléhavou potřebu smysluplného dialogu a opatření k řešení dlouhodobých stížností a zajištění spravedlivého a rovného pracovního prostředí pro všechny zaměstnance AEAT.