Chorvatsko – Hasiči si zajistili reformu platů a pracovního zařazení

Po čtyřech letech společného úsilí se chorvatským profesionálním hasičům podařilo dosáhnout významných reforem v oblasti odměňování a pracovního zařazení. Koordinace hasičských odborů a sdružení, včetně Odborového svazu státních zaměstnanců a zaměstnanců místní samosprávy Chorvatska (SDSLN), hrála v tomto úsilí ústřední roli, což vedlo k tomu, že chorvatská vláda přijala dlouho očekávaná nařízení.

Jedním z klíčových úspěchů je zavedení nového nařízení, které k základnímu platovému koeficientu přidává příplatek, čímž se přímo zvyšují platy profesionálních hasičů. Tím se řeší dlouhodobé obavy z nedostatečného odměňování v rámci této profese. Kromě toho vláda zavedla nařízení, která sjednocují klasifikaci pracovních míst v celém hasičském sektoru. Tyto předpisy definují konkrétní role v rámci hasičských jednotek a stanovují odpovídající platové tabulky, čímž zajišťují jednotnost pracovních podmínek v celé zemi.

Tyto výsledky byly výsledkem trvalého tlaku, včetně četných schůzek, intenzivních jednání a rozsáhlého protestu v květnu 2024, který nakonec přiměl vládu jednat. Konečných dohod bylo dosaženo v polovině roku 2024 a nařízení byla oficiálně přijata v srpnu. Znamená to zásadní krok vpřed při zajišťování spravedlivého odměňování a standardizovaných pracovních podmínek pro profesionální hasiče v celém Chorvatsku a řešení problémů, které přetrvávaly po celá léta.

Island – Nové mzdové dohody pro islandský veřejný sektor

Dne 13. června 2024 bylo na Islandu dosaženo významného pokroku na trhu práce ve všeobecném i veřejném sektoru, a to podpisem nových kolektivních smluv. Dohody, které podepsaly vyjednávací výbory Národní policejní asociace, sedmi členských odborových svazů BSRB a státu, jsou platné od 1. dubna 2024 do 31. března 2028.

Tyto dohody jsou v souladu se zvýšením mezd, které bylo dříve stanoveno na všeobecném trhu práce na začátku tohoto roku. Týkají se značné části zaměstnanců veřejného sektoru, včetně zaměstnanců ve veřejných službách, regionálních sdružení a různých svazů pracovníků obcí.

Komplexní kolektivní smlouva platná od února 2024 do ledna 2028 má navíc za cíl snížit inflaci, snížit úrokové sazby a zajistit hospodářskou stabilitu na celém Islandu. Zavádí zásadní úpravy mezd, včetně zvýšení minimální mzdy o 23 750 ISK ročně s počátečním ročním nárůstem mezd o 3,25 %, po němž bude v následujících letech následovat soustavné zvyšování o 3,5 %. Specifická ustanovení, jako je zvláštní zvýšení mezd pro uklízečky a příplatky za směny pro pracovníky na směny, zohledňují jedinečné problémy, kterým tyto pozice čelí.

Islandská vláda navíc zahájila finanční balíček ve výši 50 miliard ISK na podporu provádění těchto dohod. Tento balíček zahrnuje opatření, jako je podpora bydlení pro rodiče na trhu s nájemním bydlením a poskytování bezplatného školního stravování, čímž se zdůrazňuje závazek zlepšit celkový blahobyt pracujících rodin.

Německo – Ver.di zajišťuje zkrácení pracovní doby záchranné služby

Významným vítězstvím pro pracovníky záchranné služby je, že se společnosti ver.di podařilo vyjednat zkrácení maximální pracovní doby pro zaměstnance Arbeiter-Samariter-Bund (ASB) v Bádensku-Württembersku. Do roku 2027 bude maximální pracovní doba zkrácena na 38,5 hodiny týdně, což je oproti současným standardům významný krok vpřed a překračuje dohodu německého Červeného kříže o 42 hodinách do roku 2028.

Tato dohoda je součástí širšího úsilí společnosti ver.di o řešení vysokých fyzických a emocionálních nároků, kterým čelí pracovníci záchranných služeb. Navzdory problémům při vyjednávání s Asociací zaměstnavatelských svazů obcí (VKA), které vyústily v zastavení snahy o zkrácení pracovní doby pro městské záchranné služby, podtrhuje úspěch společnosti ver.di s ASB její odhodlání zlepšit pracovní podmínky v celém odvětví.

Podle nových podmínek se počínaje rokem 2025 zaměstnancům ASB sníží maximální pracovní doba na 41 hodin týdně, s konečným zkrácením na 38,5 hodiny do roku 2027. Očekává se, že toto zkrácení výrazně zlepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a spokojenost s prací přibližně 1 000 zaměstnanců ASB. Kromě toho dohoda umožňuje zaměstnancům starším 55 let vzdát se nočních směn a zachovává možnost 12hodinových směn, přičemž přísně omezuje 24hodinové směny.

Česká republika – Generální stávková pohotovost odborů veřejných služeb 

Odbory ve veřejných službách v různých odvětvích vyhlásily stávkovou pohotovost v reakci na zablokovaná jednání o zvýšení platů pro roky 2024 a 2025. Toto rozhodnutí následuje po řadě nesplněných požadavků a nesplněných závazků ze strany vládních představitelů.

Začátkem tohoto roku odbory, včetně odborů zastupujících státní instituce, zdravotníky, pedagogy a pracovníky v kultuře, usilovaly o výraznou úpravu platů. Původně odbory požadovaly 15% zvýšení platových tarifů s účinností od 1. září 2024. Tento požadavek byl později zmírněn na 10% zvýšení ve snaze dosáhnout kompromisu.

Navzdory těmto jednáním byla reakce vlády nedostatečná. V červenci ministr financí informoval odbory, že rozhodnutí se očekává před vládními prázdninami a předpokládá se schůzka s premiérem. K této zásadní schůzce však dosud nedošlo.

Vzhledem k tomuto vývoji se nyní řada odborových svazů připravuje na časově neomezenou stávku. Jedná se o odbory z různých odvětví, jako je státní správa, zdravotnictví, školství a umění, a také o podporu hasičů a dalších pracovníků v kultuře.

Stávková pohotovost odráží rostoucí frustraci zaměstnanců veřejných služeb, kteří mají pocit, že jejich obavy nejsou brány v úvahu. Odbory požadují od vlády rychlé a smysluplné zapojení do řešení platových otázek a zabránění další eskalaci.

Itálie – Nová kolektivní smlouva pro vedení místních orgánů

Dne 15. července 2024 byla v Římě dokončena nová kolektivní smlouva pro výkonné úředníky/manažery místních orgánů na období 2019–2021. Tato smlouva představuje významný krok vpřed při posilování ekonomické a regulační ochrany vedoucích pracovníků místních úřadů, administrativních, technických a odborných vedoucích pracovníků v nezdravotnickém sektoru společností národních zdravotnických služeb, jakož i vedoucích pracovníků na úrovni obcí a provincií.

Aktualizovaná dohoda navazuje na zlepšení započatá dohodou z let 2016–2018. Zahrnuje úpravy mezd a posiluje účast odborů rozšířením témat k diskusi a nařizuje zřízení odborových zástupců v institucích s nejméně šesti vedoucími pracovníky. Dohoda rovněž stanoví časový plán pro dodatečné vyjednávání a zavádí ustanovení o flexibilních pracovních podmínkách pro vedoucí pracovníky.

Významné aktualizace v nové smlouvě zahrnují upřesněná pravidla týkající se absencí, ochrany občanských práv a rozšířená ustanovení o právní pomoci. Bylo také rozšířeno pojistné krytí rizik spojených s vozidly.

Pro vedoucí pracovníky místních orgánů smlouva upravuje decentralizované fondy zdrojů, zvyšuje příplatky a zpřesňuje platové struktury. Pro tajemníky obcí a provincií dohoda nahrazuje předchozí národní doplňkové dohody a stanoví nová platová rozpětí a kritéria závislá na výkonu.

Nová smlouva vstupuje v platnost okamžitě, přičemž správní orgány mají 30denní lhůtu na provedení ekonomických a regulačních úprav. Kromě toho budou zaměstnanci od měsíce oficiálního podpisu dohody nebo od měsíce následujícího dostávat zpětné odměny, které se obvykle vydávají hromadně.

Velká Británie – Přiznání platů pro 330 000 pracovníků národních zdravotnických služeb

Vláda ve Westminsteru oznámila, že od 1. dubna 2024 bude zaměstnancům NHS se smlouvami v rámci Agendy pro změnu (AfC) v Anglii přiznáno 5,5% platové ohodnocení. Toto ocenění vychází z doporučení orgánu pro přezkum platů v NHS (NHS Pay Review Body – PRB), které zahrnuje také změny ve struktuře platů na vyšších pozicích.

AfC se týká přibližně 330 000 pracovníků NHS na různých pracovních úrovních. Zaměstnanci s těmito smlouvami jsou nyní vyzváni, aby hlasovali o tom, zda mzdové ocenění přijmou, nebo odmítnou. Přestože tato konzultace neovlivní bezprostřední implementaci platového ohodnocení, je důležitá pro pochopení názorů zaměstnanců a pro formování budoucích opatření Královské akademie ošetřovatelství (RCN).

RCN upozorňuje, že ačkoli je platové ocenění krokem vpřed, nemusí plně řešit dlouhodobý problém stagnujících mezd ošetřovatelského personálu. Hlasování umožňuje členům vyjádřit svůj názor na přiměřenost odměny a zasadit se o další zlepšení platových struktur NHS.

Španělsko – Mobilizace za zkrácení pracovní doby

Jednání o zkrácení pracovní doby se dostala do slepé uličky, což přimělo odborové předáky, aby se zasadili o větší mobilizaci. Oba hlavní odborové svazy CCOO a UGT plánují na konci srpna a v září zintenzivnit své úsilí kvůli stagnaci jednání. Mobilizace budou zahrnovat koordinované akce v ulicích a na pracovištích s cílem dosáhnout pokroku v této kritické otázce.

Cílem navrhovaného zkrácení je zkrátit pracovní týden na 37,5 hodiny, což je změna, která nebyla provedena již více než 40 let. Původní vládní návrh byl sice vnímán jako pozitivní začátek, v současné době však postrádá podrobná opatření potřebná k dosažení zásadního pokroku. Pokud nedojde k dohodě mezi vládou, odbory a zaměstnavateli, bude muset návrh zákona přezkoumat zákonodárný sbor. Odbory se snaží zajistit politickou podporu pro zákonné zkrácení pracovní doby.

Součástí debaty jsou také úvahy o čtyřdenním pracovním týdnu, přičemž se uznává, že univerzální přístup nemusí vyhovovat všem odvětvím. Flexibilita v rozvržení pracovní doby je považována za klíčovou pro zajištění toho, aby změny přinesly pracovníkům prospěch, aniž by negativně ovlivnily jejich životy.

Odbory usilují o spravedlivé zkrácení pracovní doby, které by odpovídalo současným ekonomickým podmínkám, a jsou i nadále odhodlány zkoumat různá opatření, která podpoří pracovníky a usnadní dosažení smysluplné dohody.

Portugalsko – Zvýšení platů ve zdravotnictví, sociálních službách a školství

Dne 18. července 2024 byla dokončena nová kolektivní smlouva mezi SINTAP a União das Misericórdias Portuguesas (UMP), což znamená významný pokrok ve vyjednávání. Tato dohoda, vypracovaná na základě podrobných jednání, která byla zahájena v listopadu 2023, má dopad na různá odvětví zastoupená UMP, včetně zdravotnictví, sociálních služeb, vzdělávání a charitativní činnosti.

Podle dohody se většina pozic dočká 9,5% zvýšení platů, zatímco pedagogičtí pracovníci dostanou přidáno 4 %. Tyto úpravy budou platit zpětně od ledna 2024, což představuje zvýšení odměn pracovníků. Cílem dohody je zlepšit platové struktury a zvýšit uznání a hodnotu kariéry v těchto odvětvích.

União das Misericórdias Portuguesas (UMP) zastupuje dobročinné organizace známé jako „misericórdias“, které hrají klíčovou roli při poskytování základních služeb. Mezi ně patří provozování nemocnic a klinik, řízení programů sociální péče, provozování vzdělávacích institucí a zapojení do charitativních aktivit na podporu znevýhodněných komunit.

Tato dohoda je součástí širšího zaměření SINTAP na vyjednání komplexní kolektivní pracovní smlouvy pro celý sektor sociální ekonomiky, která odráží závazek zlepšit pracovní podmínky a zajistit spravedlivé podmínky pro všechny pracovníky v této oblasti.

Velká Británie – Zrušení zákona o minimální úrovni služeb

Nedávné rozhodnutí vlády Spojeného království zrušit zákon o minimální úrovni služeb bylo označeno za významné vítězství práva na stávku. Tento právní předpis, který prosadila předchozí konzervativní vláda, usiloval o zavedení omezujících minimálních úrovní služeb během stávek a ohrožoval základní odborová práva. Kampaň proti tomuto zákonu vedená odbory a podporovaná širokou koalicí spojenců se ukázala jako úspěšná a vyústila v příslib nové labouristické vlády, že zákon zruší.

Dne 6. srpna 2024 labouristická vláda oznámila svůj záměr zrušit kontroverzní zákon prostřednictvím připravovaného zákona o zaměstnaneckých právech, což signalizuje návrat k vyváženějším pracovněprávním vztahům. Součástí vládního závazku je i pokyn zaměstnavatelům ve veřejném sektoru, aby zákon o minimální úrovni služeb nerespektovali, což odráží posun v politice směrem k ochraně práv zaměstnanců. Kromě toho budou pro zajištění důkladné ochrany veřejných služeb a práv zaměstnanců v budoucnu zásadní širší sliby labouristické vlády týkající se posílení práv zaměstnanců, včetně zrušení smluv na nulovou pracovní dobu a lepšího uznávání odborů.

Zrušení je vítězstvím odborů a jejich příznivců, kteří proti této legislativě vedli silnou kampaň. Toto úsilí zahrnovalo nejen národní odpor, ale také mezinárodní solidaritu, kdy se odboráři z celé Evropy postavili po bok svých britských kolegů.

Ukrajina – Obavy z reformy zdravotnictví v Poltavě

V ukrajinské Poltavě protestují lékaři v Regionálním centru urgentní lékařské pomoci proti novým pracovním pokynům, které by mohly negativně ovlivnit péči o pacienty. Tyto pokyny nařizují lékařům nebo zdravotníkům pracovat samostatně, bez podpory jiného zdravotnického pracovníka, což může snížit kvalitu péče a zvýšit právní rizika pro personál.

Vedení nemocnice navíc do nové kolektivní smlouvy nezahrnuje klíčové ustanovení, které bylo v předchozí smlouvě. Tato klauzule zajišťuje, že všechny pracovní pokyny a organizační zásady jsou vypracovávány za přispění odborových výborů, což pomáhá informovat zaměstnance o jejich povinnostech. Absence této klauzule v nové smlouvě způsobuje další nespokojenost zaměstnanců.

Správa tyto změny obhajuje jako součást celostátní reformy a naznačuje, že odpovědi jednoho lékaře se stávají standardem. Tento přístup se však setkal s odporem zdravotníků i veřejnosti. Kritici tvrdí, že nahrazení celého týmu záchranky méně kvalifikovaným duem, které se skládá z přeškoleného řidiče a zdravotníka, je neadekvátní, zejména s ohledem na náročnou ukrajinskou infrastrukturu a velké vzdálenosti do nemocnic.

Tento rozpor poukazuje na vážné obavy zdravotníků z reforem, které by mohly zhoršit zdravotní záchranné služby na Ukrajině. Probíhající protesty podporuje Svobodný odborový svaz zdravotnických pracovníků Ukrajiny, což odráží všeobecný nesouhlas s navrhovanými změnami v systému zdravotní péče.

Řecko – Protesty proti kontroverznímu návrhu zákona o duševním zdraví

Dne 29. července uspořádali zaměstnanci veřejných nemocnic, zastoupení organizacemi POEDIN a OENGE, 24hodinovou stávku a protestní shromáždění na aténském náměstí Syntagma, načasované na parlamentní hlasování o návrhu zákona, který se týká institucí duševního zdraví, terapeutických center a rehabilitačních programů. Tuto stávku podpořil odborový svaz státních zaměstnanců ADEDY.

Návrh zákona čelil značnému odporu zdravotnických odborníků a profesionálů, kteří se obávali, že by oslabil služby duševního zdraví tím, že by převedl kontrolu ze specializovaných psychiatrických nemocnic na regionální zdravotnická oddělení. Odbory, včetně POEDIN a Federace sdružení nemocničních lékařů Řecka (OENGE), tvrdily, že návrh zákona povede ke snížení kvality služeb v důsledku nárůstu byrokracie a možných nerovností v péči v jednotlivých regionech.

Kromě toho bylo kritizováno ustanovení návrhu zákona o penalizaci soukromých lékařů, kteří se neúčastní pohotovostních služeb v rámci veřejného systému. Odbory se domnívaly, že by to mohlo vyhnat soukromé lékaře a ztížit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Objevily se také obavy z nedostatečných konzultací se zdravotnickými pracovníky během přípravy návrhu zákona, což vedlo k návrhům, které nemusely řešit praktické potřeby a problémy.

Po stávce čelila vláda rostoucímu tlaku, aby návrh zákona znovu zvážila, přičemž se očekává, že probíhající diskuse budou řešit obavy odborů. Protest zdůraznil hluboce zakořeněné obavy o budoucnost služeb v oblasti duševního zdraví a potřebu účinné a dostupné péče.

Bulharsko – Odpor zaměstnavatelů vůči kolektivnímu vyjednávání ve zdravotnictví

Konfederace nezávislých odborových svazů v Bulharsku (CITUB) vyjádřila značné znepokojení nad zablokovanými jednáními o kolektivním vyjednávání ve zdravotnictví. Poprvé od roku 2000 došlo k znepokojivému odmítnutí zaměstnavatelů zapojit se do kolektivního vyjednávání poté, co v dubnu vypršela platnost předchozí dohody.

CITUB zdůrazňuje, že současný odpor podkopává sociální dialog a úsilí o ochranu zaměstnanců. Nedávné legislativní změny nařizují, aby se národní dohody zabývaly odměňováním a pracovními podmínkami zdravotnických pracovníků, což zdůrazňuje potřebu včasného vyjednávání.

Navzdory opakovaným pokusům o vyjednávání prostřednictvím Odvětvové rady pro tripartitní spolupráci zaměstnavatelé nespolupracují, chybí na schůzkách a navrhují opatření, která CITUB považuje za nelegitimní. Tyto návrhy, včetně vytvoření pracovních skupin, které by analyzovaly jednotlivá zdravotnická zařízení, a požadavku, aby odbory poskytovaly finanční údaje, jsou považovány za pokusy o obcházení zákonných povinností.

Absence platné kolektivní smlouvy vedla ke zmrazení příjmů a ztrátě různých sociálních výhod pro zdravotnické pracovníky. CITUB také kritizuje stát za jeho pasivní roli při podpoře sociálního dialogu a plnění povinností vyplývajících ze zákoníku práce. CITUB varuje, že pokud se situace nezlepší, uspořádá celostátní protesty, a zdůrazňuje kritický dopad na zdravotníky i společnost.