Německo – Lékaři stávkují za lepší podmínky

Několik tisíc lékařů z městských nemocnic po celém Německu vstoupilo 16. září 2024 do stávky, v níž požadují lepší pracovní podmínky a spravedlivé odměňování. Přibližně 3 000 lékařů se sešlo ve Frankfurtu nad Mohanem na centrálním výstražném stávkovém shromáždění, které uspořádal Marburger Bund, další shromáždění se konala v dalších regionech.

Stávka poukazuje na rostoucí nespokojenost se současným systémem práce na směny, který je podle lékařů zastaralý a nepřiměřeně zatěžuje jejich pohodu, zejména v době mimo špičku. Sdružení Marburger Bund, které lékaře zastupuje, prosazuje zjednodušení systému směn a zlepšení odměňování za pohotovost. Svaz také požaduje, aby zaměstnavatelé upřednostnili předvídatelnou práci ve všední dny před nepřetržitými směnami mimo špičku, které mají negativní dopad na kvalitu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem v lékařské profesi.

Kromě požadavku na reformu rozvržení směn odbory usilují o 8,5% zvýšení platů v příštím roce pro přibližně 60 000 lékařů, kterých se tato jednání týkají. Stávka předchází dalšímu kolu jednání o kolektivní smlouvě s Asociací svazů městských zaměstnavatelů (VKA), které je naplánováno na 17. a 18. září.

Odborový svaz varuje, že pokud nedojde ke změně přístupu zaměstnavatelů, může se napětí nadále zvyšovat, a pokud jednání nepřinesou uspokojivé výsledky, mohou následovat další stávky. Kolektivní smlouva bude platit celostátně, s výjimkou specifických klinik se samostatnými vnitropodnikovými smlouvami.

Česko – Vyjednávání o platech ve veřejné správě čelí komplikacím

Dne 3. září 2024 se sešly odborové organizace zastupující zaměstnance veřejných služeb a správy, aby reagovaly na zablokovaná jednání o zvýšení platů. Schůzka byla svolána v návaznosti na odmítnutí vlády realizovat dohodnuté zvýšení platů na září 2024 a nejasnosti ohledně platových plánů na rok 2025. Odbory vyjádřily silné znepokojení nad porušováním dohod a vyhýbáním se jednání ze strany vlády.

Ukázalo se, že vládní návrh na zvýšení o 5 % a 3 % je zavádějící, přičemž jedna skupina nemá dostat žádné zvýšení. Toto nulové navýšení, které bylo v oficiální rétorice vynecháno, přililo olej do ohně nespokojenosti odborů. Ministr financí Zbyněk Stanjura navíc předložil návrh státního rozpočtu s mnohem menšími prostředky na mzdy, než se dříve uvádělo. Stanjura přiznal, že čísla se stále mění, což odbory ještě více frustrovalo.

Zástupci odborů původně plánovali na 19. září shromáždění, které však bylo kvůli rozsáhlým záplavám zrušeno. I přes tento neúspěch jsou odbory nadále odhodlány zajistit si od vlády jasné závazky.

Evropa – Projekt CEECAW řeší kolektivní vyjednávání v regionu střední a východní Evropy

Projekt CEECAW, jehož je EPSU partnerem, se zabývá řešením problémů kolektivního vyjednávání v odvětvích péče, veřejné správy a odpadového hospodářství ve střední a východní Evropě a Srbsku. Navzdory existenci právních rámců zůstává pokrytí kolektivním vyjednáváním v regionu hluboko pod průměrem EU, zejména v soukromém sektoru, kde se zaměstnavatelé často zdráhají sjednávat sektorové dohody.

Práce v terénu provedená ve 12 zemích odhalila významné problémy, včetně nedostatku pracovních sil, nízkých mezd a obtížných pracovních podmínek. Tato zjištění byla projednána na semináři, který se konal v září 2024 v Bělehradě a jehož účastníci zdůraznili potřebu lepší spolupráce mezi sociálními partnery a sdílení úspěšných postupů s cílem posílit úsilí o kolektivní vyjednávání.

Odvětví péče trpí nedostatečným financováním, což vede k neatraktivním mzdám, vysoké fluktuaci zaměstnanců a stárnutí pracovní síly. Podobně i odpadové hospodářství se potýká s nízkou mírou odborové organizovanosti a minimem kolektivních smluv. Odvětví veřejné správy se mezitím potýká se zvýšenou pracovní zátěží, stagnujícími mzdami a dopady hospodářské a politické krize.

Jako partner projektu CEECAW hraje EPSU klíčovou roli při podpoře odborů a prosazování kolektivního vyjednávání v těchto odvětvích. Další fáze projektu bude zahrnovat národní zprávy, srovnávací analýzy a workshopy zaměřené na budování kapacity odborů pro efektivní kolektivní vyjednávání, což v konečném důsledku povede ke zlepšení pracovních podmínek v regionu.

Španělsko – Vládní regulace ohrožuje sektor domácí péče

Rozhodnutí španělské vlády zahrnout pracovníky domácí péče pod stejnou regulaci jako pracovníky v domácnosti vyvolalo v tomto odvětví všeobecné obavy. UGT Servicios Públicos vyjádřila svůj nesouhlas s touto změnou na nedávném zasedání Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) a poukázala na to, že tento krok podkopává profesionalizaci pracovníků domácí péče, o kterou se usiluje od zavedení zákona o závislé péči.

Nový královský dekret 893/2024, který upravuje bezpečnost a ochranu zdraví v sektoru domácností, neuznává odlišnou povahu práce v oblasti domácí péče. Tím, že asistenty domácí péče řadí do jedné skupiny s pracovníky v domácnosti, ignoruje stávající právní předpisy a kolektivní smlouvy, které již sektor domácí péče upravují.

UGT zdůrazňuje, že nařízení sice přináší zlepšení pro pracovníky v domácnosti, ale mísí dvě velmi odlišné profesní oblasti, což vytváří problémy pro služby domácí péče. Klíčové obavy vzbuzuje skutečnost, že vláda neřeší nedostatečné financování tohoto odvětví, jakož i omezení týkající se úpravy nákladů ve veřejných zakázkách. Tyto problémy zhoršují pracovní podmínky zaměstnanců tím, že znemožňují přizpůsobit se rostoucím nákladům na pracovní sílu, a podfinancované smlouvy nezaručují kvalitní péči.

Itálie – Stávka v neziskovém sektoru kvůli zpoždění smlouvy

Dne 16. září uspořádali pracovníci italského neziskového sektoru, včetně zaměstnanců v oblasti sociální péče, zdravotnictví a vzdělávání, celostátní stávku. Stávku vedly odborové svazy sdružené v konfederacích CGIL, CISL a UIL a důvodem bylo neobnovení národní smlouvy, jejíž platnost vypršela téměř před pěti lety. Smlouva se týká přibližně 135 000 zaměstnanců a po celé zemi se konala shromáždění a akce.

Vyjednávání se sdružením zaměstnavatelů Uneba probíhají již více než dva roky, avšak s omezeným pokrokem. Nedávno Uneba navrhla zkrácení lhůty pro obnovení smlouvy do června 2025 a nabídla větší ekonomická opatření. Odbory však odmítly požadavek společnosti Uneba, aby 50 % nákladů na obnovení smlouvy hradily veřejné instituce.

Odbory zdůraznily, že obnova smlouvy musí splňovat ekonomická i regulační očekávání, což je v souladu s nedávnými dohodami v tomto odvětví. Shromáždění představují začátek širší kampaně za zajištění lepších pracovních a mzdových podmínek pro tyto životně důležité pracovníky.

Francie – FO požaduje zvýšení mezd při zablokovaných jednáních o lékárnách

Jednání v sektoru veřejných lékáren se téměř deset měsíců zasekla na mrtvém bodě a od ledna kleslo 16 mzdových tarifů pod zákonné minimum. Federace lékárnických profesí FO požadovala zvýšení mzdových bodů o 6 % a varovala před možnou mobilizací, pokud se zaměstnavatelé budou nadále vyhýbat jednání.

Sedmé zasedání k povinnému ročnímu vyjednávání (NAO) pro rok 2024 se konalo 16. září po předchozích pokusech, které nepřinesly žádný pokrok. FO vyjádřilo znepokojení nad nedostatečným dialogem se zaměstnavateli a uvedlo rizika pro zaměstnance i budoucnost odvětví. Mnoho ze 134 500 zaměstnanců sektoru, zejména lékárenských techniků, se potýkalo se stagnujícími mzdami uprostřed inflace, což se týkalo 20 % pracovníků.

FO tvrdila, že navzdory tvrzení zaměstnavatelů o 9% nárůstu mezd pro roky 2022 a 2023, zpoždění v uplatňování těchto dohod způsobilo, že zaměstnanci nejsou dostatečně kompenzováni. Požadavky federace šly nad rámec mezd a prosazovaly dlouhodobou vizi pro zlepšení kariérních vyhlídek techniků a farmaceutických asistentů.

S rostoucí frustrací dala FO jasně najevo, že pokud se jednání budou nadále protahovat, bude nutná stávka. Federace zdůraznila, že je třeba obnovit sociální dialog a řešit naléhavé otázky mezd v komunitních lékárnách, aby byla zajištěna spravedlivější budoucnost pro pracovníky v tomto odvětví.

Portugalsko – Opatření ministerstva zdravotnictví přiměla lékaře ke stávce

Lékaři v Národní zdravotní službě (SNS) se chystají uspořádat dvoudenní celostátní stávku ve dnech 24. a 25. září a zároveň demonstraci před ministerstvem zdravotnictví. Stávka navazuje na rostoucí nespokojenost s ministerstvem zdravotnictví, které neřeší kritické problémy v systému zdravotní péče.

Lékaři jsou zahlceni nadměrnými požadavky na přesčasy, nepravidelným proplácením jejich práce a zpožděním v přijímacích řízeních. To vede k systematickému uzavírání pohotovostních služeb, což nutí uživatele cestovat za péčí na velké vzdálenosti. Kromě toho 1,6 milionu lidí stále nemá přístup k rodinnému lékaři.

Národní federace lékařů (FNAM) se zasazuje o řešení, jako jsou lepší platy, lepší pracovní podmínky a návrat k 35hodinovému pracovnímu týdnu. Stávka je součástí širšího úsilí FNAM o obranu národní zdravotní služby. Odborový svaz požaduje řadu zlepšení, včetně snížení počtu pacientů, aktualizace příplatků zdravotnického úřadu a spravedlivého proplácení přesčasů. Cílem stávky je oslavit 45. výročí NHS tím, že se postaví za systém zdravotní péče, který je veřejný, univerzální, bezplatný a kvalitní.

Dánsko – Nový zákon rozšiřuje ochranu neformálních pečovatelů

Byla uzavřena nová kolektivní smlouva mezi FOA a obcemi pro neformální pečovatele, což představuje důležitý posun v úsilí FOA o ochranu většího počtu pracovníků. Smlouva, která vstoupila v platnost 1. září 2024, zajišťuje této skupině pracovníků základní práva, včetně odměny v době nemoci, důchodových dávek, šestého týdne dovolené a zvýšeného příspěvku na dovolenou.

Neformální pečovatelé, často rodinní příslušníci, kteří se starají o nemocné příbuzné, dříve neměli ochranu a výhody poskytované v rámci sociálních a zdravotních dohod. Nyní budou dostávat stejnou mzdu a důchod jako nekvalifikovaní pracovníci v tomto odvětví. Tato dohoda uznává zásadní roli, kterou tito pečovatelé hrají při poskytování složitých a náročných pečovatelských úkonů.

O začlenění neformálních pečovatelů do rámce kolektivního vyjednávání FOA usiluje již dlouho, přičemž snahy o to se datují již od počátku roku 2000. V březnu 2024 zahrnoval tento sektor 3 112 osob, což odpovídá 1 169 pracovním místům na plný úvazek. FOA a obce budou podmínky v této oblasti nadále pečlivě sledovat a plánují se k diskusím vrátit během příštího vyjednávacího cyklu v roce 2026.

Norsko – Dosažení nové mzdové dohody pro mateřské školy

Po delším vyjednávání, na němž se podílely organizace Fagforbundet, Asociace vzdělávání a Delta, bylo dosaženo dohody o mzdách zaměstnanců v mateřských školách FUS, což je řetězec soukromých center předškolního vzdělávání v Norsku. Dohoda sjednocuje jejich podmínky s podmínkami mateřských škol PBL a obecního sektoru a zajišťuje všeobecné zvýšení platů o nejméně 18 000 NOK, aby byla zachována kupní síla zaměstnanců.

Klíčovým aspektem dohody je zavedení společného důchodového systému (AFP), který má vstoupit v platnost od 1. března 2024, čímž se zvýší důchodové zabezpečení zaměstnanců. Kromě zvýšení mezd dohoda poskytuje dodatečné odměny pro pracovníky, kteří se dále vzdělávají. Kvalifikovaní pracovníci a pracovníci na univerzitních pozicích dostanou ročně o 13 000 až 26 000 NOK více v závislosti na kvalifikaci.

Dohoda rovněž zdůrazňuje význam neustálého zvyšování kvalifikace, přičemž za profesní růst je odpovědný jak zaměstnavatel, tak pracovníci. To zahrnuje školení na pracovišti zaměřené na strukturované posilování kompetencí zaměstnanců.

Chorvatsko – Odbory ve veřejném sektoru dosáhly zvýšení mezd

Odbory ve veřejných službách v Chorvatsku úspěšně vyjednaly novou kolektivní smlouvu, která zaměstnancům zajišťuje zvýšení mezd a finanční bonusy. Po třetím kole vyjednávání s vládou odbory zajistily zvýšení mezd o 5 % s možným zvýšením o 12 % do března 2024. Dohoda rovněž zahrnuje vánoční bonus ve výši 300 eur a velikonoční bonus ve výši 100 eur, což znamená zlepšení oproti předchozím nabídkám.

Odbory navíc ujistily, že pokud nebude nový mzdový systém zaveden do března 2024, budou zahájena další jednání o všeobecném zvýšení mezd. To odráží závazek k neustálému zlepšování struktury odměňování zaměstnanců veřejného sektoru.

Dohoda je vnímána jako pozitivní výsledek pro zaměstnance, neboť zajišťuje, že jejich odměňování bude držet krok s inflací, a zároveň poskytuje další výhody v podobě bonusů za dovolenou. Tato zlepšení navazují na snahy odborů řešit dlouhodobé obavy týkající se platových a pracovních podmínek ve veřejném sektoru, včetně parity mezd a kompenzace inflace.

Slovensko – Nová dohoda pro zaměstnance ve veřejné a státní správě

Dne 17. září 2024 byla uzavřena jednání o kolektivních smlouvách pro pracovníky ve veřejných službách a státní zaměstnance, které stanovují podmínky pro roky 2025 a 2026. Dohody, které vyjednala KOZ SR, zavádějí důležité změny zaměřené na zlepšení mezd a pracovních podmínek.

V roce 2025 obdrží zaměstnanci veřejného sektoru jednorázový bonus ve výši 800 eur, jehož výplata je plánována na květen. Očekává se, že tento bonus přinese významnou úlevu zejména pro hůře placené pracovníky. Od ledna 2026 se základní platová stupnice pro pracovníky ve veřejných službách i platové tarify pro státní zaměstnance zvýší o 5 %. Předpokládá se, že tato úprava mezd převýší inflaci, což zajistí reálný růst mezd zaměstnanců.

Dohody rovněž zlepšují sociální výhody, včetně lepší úpravy pracovní doby, prodloužení roční dovolené, zvýšení odstupného a příspěvků na doplňkové penzijní spoření. Pracovníci navíc dostanou dva dny na zotavenou, často označované jako sick days.

KOZ SR uznala obtížný finanční kontext a složitá jednání, která byla nutná k zajištění těchto zlepšení. Přestože původní nabídka nenavrhovala žádné zvýšení mezd, konečnou dohodu považuje za pozitivní výsledek pro pracovníky. Odborový svaz je však i nadále odhodlán plnit svůj dlouhodobý cíl, kterým je reforma systému odměňování, která by zajistila, že mzdy ve veřejných a státních službách nikdy neklesnou pod úroveň minimální mzdy. Dosažení tohoto cíle si vyžádá další analýzy a legislativní změny, které vytvoří spravedlivější systém pro všechny pracovníky v těchto odvětvích.

Dánsko – Kodaň prodlužuje experiment s pružným pracovním týdnem

Kodaňský magistrát se po úspěšných testech na 17 pracovištích rozhodl prodloužit svůj experiment s pružnou pracovní dobou. Iniciativa, která byla zahájena na jaře 2024, umožňuje pracovníkům organizovat si pracovní dobu různými způsoby. Mezi možnosti patří pracovat déle a získat tak každý týden den volna navíc, každý druhý týden den volna navíc nebo pevně stanovený měsíční den volna.

Cílem programu, který byl vyvinut v úzkém dialogu s odborovou organizací HK Kommunal, je pomoci pracovníkům dosáhnout lepší rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem. Testováním různých flexibilních rozvrhů se obec snaží najít nejlepší model pro své zaměstnance. Zkouška vedla k pozitivním diskusím o zlepšení efektivity práce a spokojenosti pracovníků. Vedoucí pracovníci poznamenali, že flexibilita může také zlepšit služby poskytované občanům, protože zaměstnanci jsou v případě potřeby více k dispozici.

Experiment bude pokračovat až do dubna 2025, což obci umožní získat další poznatky o dopadu flexibilních pracovních režimů na pracovníky, pracovní společenství a služby občanům. Konečné výsledky budou prezentovány v polovině roku 2025.

S pružným pracovním týdnem experimentuje i několik dalších dánských obcí a obec Odsherred již zavedla čtyřdenní pracovní týden natrvalo.