Polsko – Zaměstnanci veřejných služeb protestují kvůli platovým a pracovním podmínkám

Dne 5. listopadu 2024 uspořádali pracovníci veřejných služeb v Polsku protest před budovou Rady pro sociální dialog ve Varšavě, kde požadovali zlepšení platových a pracovních podmínek. Demonstraci uspořádal Národní sekretariát veřejných služeb NSZZ „Solidarność“ a zúčastnili se jí pracovníci různých profesí, včetně policistů, hasičů a dalších odvětví veřejných služeb. Akce poukázala na rostoucí frustraci ze stagnujících mezd a nedostatečného pokroku při řešení dlouhodobých problémů, které se dotýkají pracovníků v těchto oborech.

Protestující konkrétně požadovali 15% valorizaci mezd, která by řešila dopady rostoucí inflace, jež výrazně snižuje jejich kupní sílu. Vyzvali také k navýšení finančních prostředků na veřejné služby, aby se vyřešila nedostatečná úroveň personálu a zlepšily se pracovní podmínky, které podle nich vytvářejí neudržitelný tlak na pracovníky.

Protest poukazuje na to, že je velmi důležité, aby vlády investovaly do veřejných služeb a zajistily spravedlivé mzdy pro zaměstnance. Odbory varují, že bez smysluplných opatření zhoršení platových a pracovních podmínek nejen poškodí zaměstnance, ale také oslabí základní služby, na které se společnost spoléhá.

Rakousko – Zajištěno 4% zvýšení mezd v soukromém zdravotnictví a sociálním sektoru

Dne 25. listopadu 2024 dosáhly odbory Vida a GPA nové kolektivní smlouvy, která se vztahuje na 130 000 pracovníků v rakouském soukromém zdravotnickém a sociálním sektoru. Dohoda zahrnuje čtyřprocentní zvýšení minimálních a skutečných mezd, jakož i příplatků.

Výrazně byly zlepšeny příplatky za flexibilitu, které kompenzují pracovníky nastupující v krátkém výpovědním termínu. Velký příplatek za flexibilitu se zvýší na 50 eur, zatímco malý příplatek za flexibilitu se zvyšuje na 25 eur. Byla zavedena ustanovení o sociálním zabezpečení pro osoby pečující o děti, což je klíčové vítězství pro zajištění spravedlivějšího zacházení v této roli.

Rámcový zákon byl rovněž aktualizován s cílem zlepšit klasifikaci administrativních rolí, což řeší dlouhodobé problémy těchto pracovníků. Příspěvky na péči navíc zůstanou zachovány v rámci doplňkové kolektivní smlouvy.

Odbory zdůraznily, že tato dohoda, která je účinná od 1. ledna 2025, přichází po měsících vyjednávání a rozsáhlých akcí, což ukazuje sílu solidarity zaměstnanců při zajišťování hmatatelných zlepšení.

Česko – Bezpečnostní složky požadují lepší financování a podmínky

Policisté, hasiči a pracovníci vězeňské služby se sešli před Ministerstvem vnitra v Praze, aby požadovali lepší financování a zlepšení pracovních podmínek. Protest organizovaný Unií bezpečnostních složek (UBS) a Českým odborovým svazem hasičů (OSH) poukázal na dlouhodobé problémy, včetně nedostatečného financování platů, vysoké fluktuace zaměstnanců a špatných podmínek pro nábor a udržení zaměstnanců.

Odbory kritizovaly vládou navržené zvýšení platů o 2 500 korun jako nedostatečné k řešení desetiletí zanedbávaného stavu. Požadují, aby veškeré finanční prostředky směřovaly do platových tarifů a aby legislativa zajistila, že platy policistů budou dosahovat 150 % průměrné mzdy v zemi. Odbory rovněž požadují důraznější závazky k řešení zátěže přesčasy a zlepšení podmínek ve všech bezpečnostních složkách.

Vláda sice přislíbila další zvýšení platů a stabilizačních příspěvků v příštích letech, podle odborů však tato opatření neřeší systémové podfinancování, které podkopává efektivitu bezpečnostních složek a ohrožuje bezpečnost veřejnosti. Nadále prosazují udržitelný přístup, který zajistí spravedlivé odměňování a odpovídající zdroje.

Francie – Zaměstnanci veřejných služeb budou 5. prosince stávkovat

Francouzské odbory zastupující zaměstnance veřejných služeb, včetně CGT, CFDT, UNSA, FSU, Solidaires, CFE-CGC a FA-FP, vyzvaly k celostátnímu dni stávek a protestů 5. prosince 2024. Tato mobilizace reaguje na nevyřešené stížnosti navzdory nedávným jednáním s ministrem veřejných služeb Guillaumem Kasbarianem.

Odbory se sice úspěšně postavily proti plánovanému zrušení kategorií veřejné služby C, B a A v rámci tzv. gueriniho zákona, ale další zásadní požadavky zůstávají nesplněny. Patří mezi ně zrušení třídenní čekací doby na nemocenskou, zrušení škrtů v náhradách za nemocenskou a obnovení příspěvku na zaručení kupní síly (Gipa).

Odbory se rovněž zasazují o větší investice do veřejných služeb, vytvoření nových pracovních pozic, které by odpovídaly personálním potřebám, a cestu k trvalým smlouvám pro dočasné pracovníky. Klíčovými prioritami jsou zvýšení mezd, přehodnocení indexního bodu a opatření řešící rovnost v odměňování a profesní rovnost žen a mužů.

Tato akce zdůrazňuje odhodlání odborů zajistit odpovídající zdroje a spravedlivé zacházení pro pracovníky ve veřejných službách a naléhá na vládu, aby upustila od regresivních opatření a přijala politiku, která posílí veřejné služby.

Velká Británie – Odbory požadují přímá jednání o platech, aby se napravila situace v NHS

Tři největší odborové svazy ve zdravotnictví ve Velké Británii, UNISON, Royal College of Nursing (RCN) a Unite, vyzývají vládu, aby upustila od postupu orgánu pro přezkoumání platů v Národní zdravotní službě (NHS) ve prospěch přímých jednání o platech. V dopise ministru zdravotnictví Wesu Streetingovi odbory naléhavě žádají o okamžité jednání, které by zajistilo zvýšení mezd v příštím roce a vyřešilo kritický nedostatek personálu.

Odbory tvrdí, že současný systém zpožďuje přiznávání mezd, takže zaměstnanci NHS nemají nárok na zvýšení mezd k 1. dubnu. Varují, že nejhůře placení pracovníci by se mohli dostat pod hranici národního životního minima, což by zhoršilo krizi v oblasti náboru a udržení zaměstnanců, která již nyní ovlivňuje péči o pacienty.

Odbory popisují PRB jako „zastaralý a neefektivní“ a navrhují zrušení tohoto procesu, aby bylo možné rychleji rozhodovat během širších diskusí o mzdových stupnicích a struktuře pracovních míst. Upozorňují, že reforma mzdového systému Agenda for Change, kterou slíbila vláda, je nezbytná, aby odrážela moderní role ve zdravotnictví.

Vzhledem k tomu, že času je málo, odbory trvají na tom, že zefektivnění procesu zvyšování platů je nezbytné pro udržení zkušených pracovníků, přilákání nových zaměstnanců a zlepšení efektivity NHS. Zdůrazňují, že přímé vyjednávání je nejúčinnějším způsobem, jak zajistit včasné zvýšení mezd, snížit byrokracii a stabilizovat zdravotnictví.

Belgie – Odbory požadují lepší podmínky pro pracovníky neziskového sektoru

Dne 7. listopadu 2024 se v Bruselu sešly tisíce zaměstnanců na celostátní demonstraci, kterou uspořádaly hlavní belgické odborové konfederace včetně CSC, FGTB a CGSLB. Pobočky EPSU z neziskového sektoru, které zastupují pracovníky ve zdravotnictví, sociálních službách a dalších důležitých oblastech, se připojily k akci, aby požadovaly naléhavé zlepšení pracovních podmínek a investice do veřejných služeb.

Odbory zdůraznily dopady chronického podfinancování tohoto sektoru a poukázaly na neudržitelné pracovní vytížení, nedostatek zaměstnanců a klesající kvalitu služeb. Pracovníci jsou svědky toho, že jejich zásadní role je podhodnocena a jejich platy zaostávají, a to navzdory jejich zásadnímu přínosu k podpoře zranitelných skupin obyvatelstva.

Demonstrace byla výzvou k akci, aby vláda upřednostnila investice do neziskového sektoru. Odbory zdůraznily, že důstojné odměňování, zvládnutelná pracovní zátěž a stabilní personální obsazení jsou klíčem k zajištění blahobytu pracovníků i kvality služeb.

Protest, kterého se zúčastnilo odhadem 35 000 lidí, ukázal silnou podporu těchto požadavků. Odbory doufají, že se vláda zapojí do konstruktivního dialogu s cílem řešit tyto naléhavé problémy a zajistit spravedlivé zacházení s pracovníky v tomto odvětví. Tato mobilizace ukazuje sílu kolektivní akce při prosazování lepších veřejných služeb a lepších pracovních podmínek.

Rakousko – Zvýšení mezd ve veřejné správě a obcích

Rakouským odborovým svazům, včetně Younion a GÖD, se podařilo vyjednat významnou dohodu o mzdách pracovníků ve veřejné správě, obcích a souvisejících službách. Tato dohoda vznikla po intenzivním tlaku na vládu, která zpočátku projevovala neochotu zapojit se do jednání o 2025 mzdách. Odbory plánovaly demonstraci ve Vídni, aby se zasadily o spravedlivé odměňování; dohody však bylo dosaženo na poslední chvíli.

Dohoda zajišťuje průměrné zvýšení mezd o 3,5 %, přičemž minimální navýšení činí 82,4 eur a maximální 437,8 eur, a to s účinností od 1. ledna 2025. Příplatky a odměny se rovněž zvýší o 3,5 %. Pro rok 2026 budou navíc mzdy, příplatky a odměny upraveny o inflaci zvýšenou o 0,3 %, čímž bude zajištěna kupní síla zaměstnanců.

Organizace Younion, jejíž členové pracují ve veřejné správě, obcích a dalších souvisejících službách, zdůraznila zásadní přínos těchto pracovníků při poskytování životně důležitých služeb obcím. Odbory zdůraznily, že spravedlivé odměňování má zásadní význam nejen pro řešení ekonomických problémů pracovníků, ale také pro zajištění kvality a udržitelnosti veřejných služeb.

Maďarsko – Výrazné zvýšení minimální mzdy na pozadí vyloučení veřejného sektoru

Maďarská vláda, zaměstnavatelé a odbory podepsali 25. listopadu 2024 dohodu o minimální mzdě na roky 2025-2027. Tato dohoda stanoví výrazné zvýšení minimální mzdy i zaručené minimální mzdy v příštích třech letech. Minimální mzda se v roce 2025 zvýší o 9 %, následovat bude zvýšení o 13 % v roce 2026 a o 14 % v roce 2027, takže v příštím roce dosáhne 290 800 HUF. Zaručená minimální mzda se v roce 2025 rovněž zvýší o 7 %. Prognózy naznačují, že kumulativní zvýšení minimální mzdy o 40 % do roku 2027 výrazně zvýší kupní sílu při zachování konkurenceschopnosti ekonomiky. Doložka o přezkumu umožňuje úpravy v případě, že se během období platnosti dohody změní hospodářské podmínky.

Dohoda rovněž odráží dynamiku maďarského rámce pro stanovování minimální mzdy, který od roku 2011 prošel významnými změnami. Stálé poradní fórum konkurenčního sektoru a vlády (VKF), zřízené vládou, nahradilo předchozí tripartitní systém. Tento orgán vylučuje konfederace organizované výhradně ve veřejném sektoru, čímž fakticky vylučuje mzdy ve veřejném sektoru jako faktor při širších jednáních o minimální mzdě.

Navzdory snahám některých odborů o začlenění konfederací, jako jsou SZEF a ESZT, zastupující veřejný sektor, do VKF, byly návrhy vládou a zaměstnavateli odmítnuty. S implementací evropské směrnice o minimální mzdě byl VKF formálně určen jako poradní orgán, čímž se posílila jeho role při zachování omezeného počtu členů. Tyto systémové problémy poukazují na přetrvávající problémy při zajišťování inkluzivity v procesech stanovování mezd, i když dohoda znamená pokrok v oblasti růstu mezd a hospodářského plánování.

Estonsko – Odbory a zaměstnavatelé se dohodli na minimální mzdě pro rok 2025

Estonská konfederace zaměstnavatelů a Estonská odborová konfederace se dohodly na zvýšení minimální mzdy o 8 % pro rok 2025. Od ledna se minimální mzda zvýší o 66 eur na 886 eur měsíčně, což představuje 43 % průměrné mzdy předpokládané estonskou centrální bankou.

Cílem této úpravy je snížit sociální nerovnost a zmírnit mzdovou chudobu a podpořit životní podmínky pracovníků v celém Estonsku. Odbory tento pokrok uznávají, zdůrazňují však, že toto zvýšení stále nepostačuje k pokrytí rostoucích životních nákladů, a vyzývají k rychlejšímu růstu mezd v nadcházejících letech, aby byla zajištěna ekonomická bezpečnost.

Zaměstnavatelé zdůrazňují, že zvýšení převyšuje předpokládanou míru inflace a zlepšuje kupní sílu pracovníků s nižšími příjmy. Upozorňují však, že udržitelný růst mezd musí být spojen s vyšší produktivitou a rozvojem dovedností, aby se podpořila konkurenceschopnost podniků.

Roční dohoda o minimální mzdě, kterou na podzim vyjednali zástupci trhu práce, používá jako referenční hodnotu ekonomické prognózy estonské centrální banky a formálně ji schvaluje vláda. Minimální mzda na rok 2024 pro práci na plný úvazek činila 820 eur.

Evropa – Členské státy neplní směrnici o minimální mzdě

Většina členských států EU nedodržela lhůtu 15. listopadu pro transpozici směrnice o minimální mzdě do vnitrostátního práva, přičemž některé z nich aktivně podkopávají její zásady. Cílem směrnice je zajistit, aby mzdy odpovídaly životním nákladům, a rozšířit působnost kolektivního vyjednávání, což by mohlo zvýšit mzdy více než 20 milionů pracovníků.

Výzkum Evropského odborového institutu ukazuje, že „dvojí hranice slušnosti“ stanovená směrnicí – 60 % mediánu mezd a 50 % průměrné mzdy – již ovlivnila stanovování mezd v některých zemích. Evropská konfederace odborových svazů (EKOS) však varuje, že nedostatek opatření ze strany národních vlád podkopává její plný potenciál.

Zprávy z kampaně ETUC „Wage Up“ upozorňují na nedostatečnou politickou vůli v mnoha státech. Například v Nizozemsku a Francii vlády tvrdí, že stávající legislativa je dostatečná, zatímco odbory namítají, že opatření nesplňují požadavky směrnice. V Polsku pomalý pokrok v reformě kolektivního vyjednávání dále brání dodržování směrnice.

Alarmující je, že některé vlády zavedly politiky, které jsou v rozporu s cíli směrnice. Česko zrušilo zaručené mzdy pro pracovníky v soukromém sektoru, což může vést ke snížení mezd. Lucembursko navrhlo opatření k oslabení vlivu odborů při kolektivním vyjednávání, zatímco Lotyšsko zvažuje umožnění jednostranného odstoupení od smluv, což by ohrozilo spravedlivé zadávání veřejných zakázek.

Tyto neúspěchy vyžadují okamžitá opatření. ETUC zdůrazňuje, že směrnice má potenciál změnit mzdové systémy a kolektivní vyjednávání, ale trvá na tom, že Evropská komise musí vymáhat její dodržování.

Norsko – Po stávce bylo dosaženo dohody pro pracovníky v sociálních službách

Dne 22. listopadu 2024 ukončila jednání zprostředkovaná norským národním zprostředkovatelem téměř třítýdenní stávku. Dohoda se týká pracovníků v sociálních službách, v oblasti bydlení a péče a v přijímacích střediscích pro žadatele o azyl.

Stávka, kterou vedly odbory Fagforbundet, FO a Delta, zajistila všeobecné zvýšení mezd o 13 650 norských korun, přičemž toto zvýšení platí zpětně od 1. srpna 2024. Výrazně se zvýší také sazby minimální mzdy, přičemž pro pracovníky v oblasti bydlení a pečovatelských služeb, ochrany dětí, duševního zdraví a zneužívání návykových látek se zvýší o více než 33 000 NOK pro nové pracovníky a až o 43 000 NOK pro pracovníky s praxí.

Klíčovou prioritou při vyjednávání bylo zajistit, aby podniky působící v oblasti služeb bydlení a péče o ohrožené a zranitelné skupiny směřovaly k dosažení mzdové parity s ostatními podniky v odvětví. Tato dohoda představuje významný pokrok v řešení těchto dlouhodobých rozdílů a sbližuje mzdy se srovnatelnými odvětvími.

Od 1. dubna 2024 se také zvýší příplatky za práci ve večerních, nočních a víkendových hodinách, čímž se uznají náročné podmínky, kterým pracovníci na těchto pozicích čelí. Tato dohoda odráží odhodlání odborů zlepšit platové a pracovní podmínky pracovníků na kritických, ale podhodnocených pozicích.

Bosna a Hercegovina – 10% zvýšení platů státních zaměstnanců kantonu Zenica Doboj

Nezávislý odborový svaz státních zaměstnanců a zaměstnanců Federace Bosny a Hercegoviny (SUFBIH) 18. listopadu 2024 úspěšně vyjednal 10% zvýšení platů státních zaměstnanců v kantonu Zenica Doboj (ZDK) pro rok 2025. Dohoda, podepsaná na úřadu vlády ZDK, stanovuje platovou základnu a body pro příští rok.

Zástupci SUFBIH vedli s vládou ZDK konstruktivní dialog se zaměřením na rostoucí index spotřebitelských cen a potřebu spravedlivého odměňování. Dohodnutá platová základna se zvýší z 415 KM v roce 2024 na 456,50 KM pro rok 2025, což odráží významný krok ke zlepšení finanční situace pracovníků ve veřejných službách.