Velká Británie – Podstatné změny navrhované v návrhu zákona o zaměstnaneckých právech

Návrh zákona o zaměstnaneckých právech, který labouristická vláda představila v říjnu 2024, představuje zásadní aktualizaci britských zákonů o zaměstnanosti a obsahuje 28 klíčových opatření zaměřených na posílení ochrany zaměstnanců. Mezi významná ustanovení patří „právo na nemocenskou od prvního dne“ a ochrana před nespravedlivým propuštěním, spolu s dohodou o spravedlivém odměňování v oblasti sociální péče a obnovením národního kolektivního vyjednávání pro pomocný školní personál. Návrh zákona se rovněž zaměřuje na vykořisťovatelské praktiky, jako je „propouštění a opětovné přijímání“ a smlouvy s nulovou pracovní dobou.

Reakce odborů byly vesměs podpůrné a vyzdvihovaly jeho potenciál pro smysluplnou změnu a zároveň naléhaly na další kroky. Odborový svaz UNISON označuje návrh zákona za „převratný“ pro řešení nerovností v odměňování a posílení práv pracovníků, zejména v odvětvích s nízkými platy. GMB jej podporuje jako „první průlomový krok“, ale zdůrazňuje potřebu větší mzdové ochrany. Odborový svaz Unite zdůrazňuje nedostatky v řešení problematiky nízkých mezd napříč odvětvími a PCS chválí nové politiky vstřícné k rodinám a zároveň se zavazuje zasazovat se o další ochranu. Royal College of Nursing (RCN) považuje ustanovení, jako je flexibilní pracovní doba a podpora menopauzy, za zásadní pro udržení zaměstnanců ve zdravotnictví.

Očekává se, že návrh zákona obdrží královský souhlas do května 2025, přičemž mnohá ustanovení vyžadují sekundární legislativu, která vstoupí v platnost v roce 2026. Tento časový harmonogram umožňuje průběžné konzultace, což dává odborům možnost vyjádřit se k upřesnění legislativy tak, aby komplexně odpovídala potřebám pracovníků.

Bulharsko – Sociální pracovníci si po měsících protestů zajistili zvýšení mezd

Po měsících společných protestních akcí a stávek sociálních pracovníků a odborového svazu administrativních pracovníků „Podkrepa“ zavedla Agentura sociální pomoci výrazné zvýšení mezd svých pracovníků. Zvýšení se řídí dvoustupňovou metodikou, kdy byly mzdy nejprve upraveny tak, aby odpovídaly průměrným sazbám podle pracovních pozic, a poté následovalo další zvýšení o pevnou částku.

Výsledkem je, že průměrná mzda sociálních pracovníků nyní přesahuje 2 100 leva (přibližně 1 050 eur), což představuje nárůst o více než 20 %. Důležité je, že úprava mezd je retroaktivní, nové sazby platí od 1. července 2024. Nově jmenovaní sociální pracovníci budou nastupovat za nejméně 1 400 leva (přibližně 700 eur), což představuje nárůst o 400 leva (téměř 200 eur) oproti předchozí úrovni.

Tato nedávná úprava je v souladu se zvýšením mezd v dubnu 2024, čímž se kumulativně splní požadavky pracovníků na 30% roční zvýšení mezd. Výsledek znamená významné vítězství sociálních pracovníků, kteří se zasazují o spravedlivější odměňování v tomto odvětví.

Španělsko – Zdravotnické odbory se mobilizují za spravedlivé zacházení v Andalusii

V Andalusii se několik odborových svazů, včetně CCOO, SATSE, CSIF a UGT, zmobilizovalo, aby se zasadilo o práva a blaho zdravotnických pracovníků. Tyto odbory zdůrazňují, že je třeba, aby Andaluská zdravotní služba (SAS), veřejný poskytovatel zdravotní péče v regionu, dodržovala stávající dohody, zejména ty, které se týkají stability pracovních míst a možností profesního rozvoje.

Klíčovým problémem je nedostatečný postup v rámci profesní struktury zdravotnického personálu, který má omezený postup a spravedlivé odměňování. Odbory rovněž naléhají na SAS, aby řešila postupy přijímání zaměstnanců, které mají dopad na dočasné pracovníky, kteří se potýkají s nejistými pracovními podmínkami. Další požadavek se soustředí na zlepšení v oblasti zaměstnanosti, přičemž odbory požadují větší transparentnost a pravidelné aktualizace, aby se snížila nejistota zaměstnání dočasných zaměstnanců.

Odbory tvrdí, že reforma v těchto oblastech je nezbytná pro zlepšení pracovních podmínek v celém zdravotnictví, což by následně zvýšilo kvalitu zdravotnických služeb. Tato mobilizace podtrhuje naléhavou výzvu, aby SAS zavedl a dodržoval dohody, které by zdravotnickým pracovníkům poskytly smysluplné kariérní cesty a větší jistotu zaměstnání.

Evropa – Většina zemí zaostává za termínem směrnice o minimální mzdě

Většina zemí EU ještě nezačala implementovat směrnici o minimální mzdě, přičemž do 15. listopadu, kdy má být směrnice transponována do vnitrostátního práva, zbývá jen několik týdnů. Směrnice, která má přinést prospěch přibližně 20 milionům pracovníků, ukládá členským státům EU se zákonem stanovenou minimální mzdou zajistit její přiměřenost a podporuje kolektivní vyjednávání ve všech členských státech. Pouze šest zemí však již pokročilo v legislativním procesu, devět zemí stále diskutuje a sedm zemí tento proces teprve zahájí. Ve třech členských státech se legislativní změny nepovažují za nutné.

Kampaň ETUC „Wage Up“ (Zvyšování mezd) zdůrazňuje naléhavost této situace a poukazuje na výrazné nedostatky v oblasti přiměřenosti mezd a kolektivního vyjednávání. Pouze dvě země v současné době splňují standardy minimální mzdové přiměřenosti, které jsou definovány 60 % hrubé mediánové mzdy a 50 % hrubé průměrné mzdy. Kromě toho pouze osm zemí dosáhlo 80% pokrytí kolektivním vyjednáváním, zatímco míra chudoby pracujících je v několika státech stále vysoká. Přetrvávají rozdíly v odměňování, kdy ženy, často na hůře placených pozicích, stále vydělávají až o 21 % méně než muži.

Nový online nástroj ETUC nabízí v reálném čase aktuální informace o pokroku jednotlivých zemí při plnění těchto standardů a zdůrazňuje výzvu k urychlenému přijetí opatření na národní úrovni.

Slovinsko – Nový zákon o platech ve veřejných službách

Slovinské odbory, včetně Konfederace odborových svazů veřejného sektoru (KSJS) a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (Sindikat ZSVS) , úspěšně vyjednaly s vládou nový zákon o platech, který má být přijat 1. ledna 2025. Právní předpis zavádí automatické úpravy o inflaci, které chrání mzdy před rostoucími náklady a zajišťují, že si zaměstnanci ve veřejných službách zachovají kupní sílu i při výkyvech v ekonomice. Kromě toho zákon zavádí revidovanou stupnici platových tarifů, která má přinést větší transparentnost a spravedlnost do odměňování ve veřejných službách a řeší dlouhodobé obavy odborů ohledně mzdových rozdílů.

V rámci zákona budou rovněž rozšířeny klíčové benefity se zaměřením na podporu blahobytu pracovníků a zvýšení jistoty zaměstnání. Odbory však zdůraznily, že účinné provádění bude záviset na doplňkových dohodách. Kolektivní vyjednávání tedy pokračuje, zejména v odvětvích, jako je zdravotnictví a sociální služby, aby pokrylo zásadní aspekty, jako je klasifikace pracovních míst, ochrana práce a pracovní podmínky. Tato jednání, která budou podle očekávání pokračovat až do listopadu, mají zásadní význam pro zajištění spravedlivé a komplexní ochrany zaměstnanců, která je v souladu s cíli nového zákona o mzdách.

Norsko – Rozšíření kolektivní smlouvy v energetice

Norsko nedávno přijalo historické rozšíření kolektivní smlouvy v elektrotechnickém odvětví, čímž se klíčová ochrana stala právně závaznou pro všechny pracovníky, včetně zahraničních a dočasných. Od 1. listopadu 2024 se tato „obecná aplikace“ vztahuje na minimální mzdové standardy, odměňování přesčasů, 37,5hodinový pracovní týden a příspěvky na cestovné a ubytování, z čehož těží všichni elektrikáři, linioví pracovníci a příbuzní technici bez ohledu na členství v odborech.

Dříve se uplatňovaly pouze části kolektivní smlouvy, což ponechávalo dočasné a zahraniční pracovníky bez plné ochrany, pokud nebyli členy odborů. Toto rozšíření, k němuž daly podnět společnosti EL og IT Forbundet a NHO Elektro, zabraňuje mzdovému dumpingu a podporuje spravedlivé zacházení v celém odvětví. Jedná se o významný úspěch směrem ke spravedlivým podmínkám v norském energetickém a elektrotechnickém odvětví, který odráží závazek odborů ke spravedlivému, regulovanému trhu práce. Tento vývoj rovněž posiluje norské pracovní standardy tím, že zajišťuje, aby se pracovníkům, kteří nejsou členy odborů, dostalo základní ochrany.

Finsko – Odbory varují před exportním modelem stanovování mezd

Největší finské odborové organizace, včetně konfederace SAK a přidružených organizací EPSU JHL, Jyty a Tehy, se sjednotily v odporu proti vládou navrhovanému modelu určování mezd na základě vývozu. Tento model by vázal růst mezd v různých odvětvích na růst mezd v exportních odvětvích, což by podle nich ohrozilo smluvní svobodu odborových organizací a oslabilo nezávislost národního zprostředkovatele. SAK a její přidružené organizace tvrdí, že zavedení univerzálního mzdového modelu přehlíží specifické problémy v odvětvích, jako je zdravotnictví, sociální služby a předškolní vzdělávání –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v mnoha z nich převažují ženy a panují v nich dlouhodobé mzdové rozdíly.

JHL upozornila na to, že tento model by posílil stávající nerovnosti, zatímco Tehy varuje, že by mohl institucionalizovat trvalé rozdíly v odměňování. Odbory zdůrazňují, že na rozdíl od švédského vyjednávacího systému by finský návrh prosazoval tyto mzdové limity prostřednictvím legislativy, čímž by odsunul na vedlejší kolej příspěvky odborů a snížil flexibilitu potřebnou k řešení specifických potřeb jednotlivých odvětví.

SAK a jeho pobočky zdůrazňují, že tento návrh je v rozporu se závazky Finska vyplývajícími z norem EU a MOP, které vyžadují podporu svobodného kolektivního vyjednávání a nestranného zprostředkování. Finský kancléř spravedlnosti tyto obavy podpořil a upozornil na možná právní rizika spojená s mezinárodními závazky. Odbory argumentují, že jakýkoli takový mzdový model musí být vytvořen prostřednictvím vyjednávání, nikoli vnucen zákonem, aby byl zachován spravedlivý trh práce, který zohledňuje potřeby všech odvětví.

Norsko – Zvýšení mezd pracovníků záchranných a bytových družstev

Nedávná jednání v Norsku vyústila v pozoruhodné zvýšení mezd a aktualizované dohody pro pracovníky veřejných služeb v záchranném podniku i v bytových družstvech. V případě norské záchranné společnosti, kterou zastupují společnosti Delta a NHO Sjøfart, zabránila dohoda dosažená 28. října možné stávce. Všichni pracovníci záchranné společnosti, včetně námořníků a pomocného personálu, obdrží od 1. dubna 2024 všeobecné zvýšení mezd o 3,8 %. Zvýší se také stravné a dojde ke sloučení tří stávajících kolektivních smluv, což zajistí jednotné zastoupení a posílí vyjednávací práva společnosti Delta pro budoucí jednání.

V sektoru bytových družstev dosáhla společnost Delta nové dohody se svazem zaměstnavatelů Virke, která zajišťuje všeobecné zvýšení mezd o 20 475 NOK ročně spolu s výrazným zvýšením úrovně minimální mzdy s účinností od 1. května 2024. Dohoda rovněž zlepšuje diferenciaci směn, zvyšuje příplatky za večerní, noční a víkendové směny, což je výhodné zejména pro pracovníky, kteří pokrývají nepracovní dobu. Kromě toho byl zvýšen denní příspěvek na stravování, což odráží širší závazek zlepšit celkové sociální podmínky těchto pracovníků.

Nizozemsko – Nová dohoda pro pracovníky v lesnictví a ochraně přírody

Nová kolektivní smlouva pro pracovníky v lesnictví a ochraně přírody v Nizozemsku má přinést zvýšenou ochranu pracovních míst, zlepšení mezd a spravedlivější pracovní podmínky pro pracovníky v lesnictví a ochraně přírody. Cílem této dohody vyjednané mezi FNV a zaměstnavateli v odvětví je zlepšit stabilitu pracovních míst, zajistit spravedlivé odměňování a podpořit bezpečnostní standardy na pracovištích a posílit podporu jednotlivců, kteří se významně podílejí na ochraně lesů a produkci dřeva.

Mezi klíčové úspěchy této dohody patří zvýšení platů o 8,5 % během dvou let, přičemž v listopadu 2024 se mzdy zvýší o 4,5 % a v listopadu 2025 o další 4 %. Pracovníci budou také využívat příplatek za nepravidelnost pro ty, kteří pracují v krajině, což je uznáním jedinečných nároků této práce. Kromě toho dohoda přináší zvýšení příspěvků na cestovné a home office na podporu flexibilních pracovních režimů a potřeb dojíždění a zároveň přenáší příspěvek WGA (za dlouhodobou částečnou pracovní neschopnost) z pracovníků na zaměstnavatele. Jako okamžitá finanční podpora je zahrnuta také jednorázová platba ve výši 100 eur hrubého, která je úměrná počtu pracovních míst.

Německo – Dohoda o úlevě pro pracovníky Lékařské fakulty v Hannoveru

Po náročném kolektivním vyjednávání a výstražných stávkách se společnosti ver.di podařilo uzavřít dohodu s Lékařskou fakultou v Hannoveru (MHH), jejímž cílem je vyřešit kritický nedostatek zaměstnanců. Dohoda s platností od 1. ledna 2025 prosazuje specifické personální požadavky na nemocničních odděleních a zajišťuje, že pracovníci v ošetřovatelství, dopravě pacientů a terapii dostanou potřebnou podporu. Tyto úrovně jsou v souladu s PPR 2.0, novým nařízením zavedeným v červenci 2024, jehož cílem je zlepšit poměr sester k pacientům.

Na odděleních, která často nedosahují cílového počtu zaměstnanců nebo se potýkají s jinými vysoce zátěžovými stavy, získají pracovníci jako kompenzaci další dny volna. Počínaje rokem 2025 je k dispozici až deset dnů volna navíc, které se v roce 2026 zvýší na dvanáct a v roce 2027 na čtrnáct, přičemž další nároky se přenášejí do dalších let.

Tato dohoda v MHH se přidává k úspěchu ver.di při zavádění úlevových opatření ve 27 nemocnicích v celé zemi a ukazuje dopad úsilí odborů o ochranu zaměstnanců nemocnic před zátěží plynoucí z nedostatku personálu. Dohoda podtrhuje trvalé odhodlání odborů zajistit spravedlivé pracovní podmínky a plně implementovat personální předpisy PPR 2.0, vypracované společně s Německým svazem nemocnic a Německou radou sester.

Velká Británie – Schváleno roční zvýšení platů pracovníků místní správy

Dohoda o platech v místní samosprávě ve Velké Británii na období 2024–⁠⁠⁠⁠⁠⁠25 byla přijata poté, co se odborový svaz Unison připojil k odborovému svazu GMB a souhlasil s nabídkou. Dohoda národních zaměstnavatelů zahrnuje roční zvýšení o 1 290 liber pro nejhůře placené pracovníky, což představuje 5,77% navýšení s platností od 1. dubna 2024. Vedoucí pracovníci a vrcholoví manažeři, které zastupuje Asociace vedoucích pracovníků místních úřadů (ALACE), obdrží roční zvýšení o 2,5 %, čímž se ukončí tříleté období, kdy dostávali méně přidáno než ostatní zaměstnanci.

Původně odbory GMB, Unison a Unite předložily požadavek na zvýšení buď o 3 000 liber, nebo o 10 %, podle toho, co bylo vyšší. Nedávné hlasování Unisonu však nemělo dostatečnou účast na odmítnutí nabídky, což vedlo odbory k tomu, že ji také přijaly. GMB schválila dohodu v červenci na základě hlasování více než 100 000 členů.

Nové mzdové ohodnocení bude přiznáno zpětně od dubna, přičemž odbory naléhají na rychlé vyplacení mzdy zaměstnancům místní samosprávy a školství. Navzdory tomu má Unite aktivní hlasování o protestních akcích v mnoha radách a organizacích, což odráží přetrvávající nespokojenost některých členů. Do budoucna budou odbory konzultovat s pracovníky mzdové aspirace pro období 2025–⁠⁠⁠⁠⁠⁠26 a požadovat plně financovanou nabídku.

Portugalsko – Shromáždění veřejné správy přilákalo do Lisabonu tisíce lidí

Více než 5 000 pracovníků veřejné správy se nedávno sešlo v Lisabonu, aby požadovali lepší mzdy, důchody a kariérní uznání. Tato demonstrace, kterou zorganizovala Společná fronta za účasti odborů včetně STAL, odrážela frustraci zaměstnanců z návrhu státního rozpočtu na rok 2025, který podle nich neřeší dlouhodobé problémy nedostatečných investic do veřejných služeb a nízkých mezd.

Shromáždění doprovázely stávky v několika odvětvích, aktivně se ho účastnili pracovníci místní správy a veřejných podniků. Upozorňovali na výraznou ztrátu kupní síly a rostoucí pracovní zátěž ve veřejné správě, která ostře kontrastuje s rekordními zisky velkých portugalských hospodářských skupin.

Hlavním požadavkem je 15% zvýšení mezd pro 749 000 pracovníků veřejné správy. Zastánci tvrdí, že toto zvýšení by podpořilo růst daňových příjmů, což by prospělo širší ekonomice. Návrhy Společné fronty zahrnují také základní měsíční plat ve výši 1 000 eur od 1. ledna, příspěvek na stravování ve výši 10,50 eur a zrušení systému hodnocení SIADAP. Odbory dále požadují stabilní a bezpečné pracovní poměry namísto dílčích úprav nebo dočasných opatření.

Vzhledem k tomu, že mzdy ve veřejném sektoru zaostávají za inflací a ziskové marže rostou, zaměstnanci v Lisabonu naléhají na změnu směrem ke spravedlivějšímu rozdělení příjmů. Zdůrazňují, že pro udržení spravedlivé společnosti jsou nezbytné investice do veřejných služeb a zajištění mzdy odpovídající životnímu minimu, přičemž zdůrazňují, že role pracovníků ve veřejném sektoru je pro blahobyt země zásadní.