Bulharsko – Minimální mzda pro rok 2025 napadena u soudu

Bulharská vláda dosud neprovedla směrnici EU o přiměřené minimální mzdě, přičemž termín pro její splnění se rychle blíží. Rada ministrů mezitím nedávno stanovila minimální mzdu pro rok 2025 ve výši 1 077 leva prostřednictvím vyhlášky vydané 26. října 2024.

Rozhodnutí vlády, založené na vzorci v zákoníku práce, který váže minimální mzdu na 50 % průměrné hrubé mzdy za předchozích 12 měsíců, vyvolalo odpor zaměstnavatelů, což vedlo k soudnímu sporu, který u Nejvyššího správního soudu iniciovala Asociace průmyslového kapitálu v Bulharsku (AICB) . Zaměstnavatelé tvrdí, že vzorec je příliš zjednodušený a nezohledňuje širší ekonomické podmínky, jako je produktivita a konkurenceschopnost na trhu práce. Zaměstnavatelé rovněž tvrdí, že vyhláška porušuje směrnici EU a úmluvu MOP č. 131, které vyžadují vyvážený přístup zohledňující jak ekonomické faktory, tak potřeby pracovníků. Kromě toho zdůrazňují, že současný mechanismus klade na podniky, zejména na ty s nízkými ziskovými maržemi, nepřiměřenou finanční zátěž a není dostatečně pružný, aby se mohl přizpůsobit výzvám specifickým pro dané odvětví.

Odbory se proti této výzvě důrazně ohradily. Odborová konfederace Podkrepa tvrdí, že proces se řídí vnitrostátními a mezinárodními pracovněprávními předpisy, a zdůrazňuje, že v Národní radě pro tripartitu není vyžadována jednomyslnost. CITUB kritizuje postoj zaměstnavatelů jako podkopávání práv zaměstnanců a zdůrazňuje význam standardu „mzdy pokrývající životní náklady“. Oba odbory hájí současný vzorec jako transparentní a spravedlivý a zároveň naléhají na silnější vazbu na životní náklady pracovníků. Trvají na tom, že mechanismus zajišťuje přiměřenost a je v souladu s mezinárodními standardy, a staví se proti jakémukoli kroku, který by oslabil ochranu pracovníků.

Lucembursko – Navrhovaná reforma ohrožuje práva pracovníků

V Lucembursku vyvolaly navrhované změny rámce pro kolektivní smlouvy (KS) mezi odbory široké obavy. Odbory OGBL a LCGB již několik let prosazují reformy, které by posílily kolektivní smlouvy a přizpůsobily je moderním potřebám. Místo toho vláda ve spolupráci se zaměstnavateli navrhla opatření, která by oslabila hodnotu a význam kolektivních smluv.

Návrh reformy předložený Stálému výboru pro práci a zaměstnanost 8. října 2024 se snaží výrazně oslabit rámec kolektivních smluv. Navrhuje omezit závazný obsah kolektivních smluv pouze na nejzákladnější ustanovení a zbavit je klíčové ochrany a výhod, které jsou obvykle zaručeny. Navíc by umožnil uzavírat kolektivní smlouvy, které jsou méně výhodné než stávající standardy stanovené zákoníkem práce, čímž by zaměstnavatelům umožnil tyto minimální ochrany obcházet. Reforma by především umožnila sjednávání kolektivních smluv bez zastoupení odborů, což by podkopalo úlohu odborů při zajišťování spravedlivých podmínek pro zaměstnance.

Tyto změny ohrožují základní ochranu, jako jsou platové tarify, dodatečná dovolená, 13. plat a zkrácená pracovní doba. Ohroženy jsou také širší sociální zálohy, včetně valorizace mezd, minimální mzdy, zákonné dovolené a dávek sociálního zabezpečení.

OGBL a LCGB se důrazně ohrazují proti tomuto útoku na práva a výdobytky zaměstnanců. Mobilizují zástupce zaměstnanců a aktivisty k osvětové akci 3. prosince 2024 na obranu těžce vydobytých výhod a ochrany, které tato reforma hrozí zrušit.

Kosovo – Zdravotníci protestují za kolektivní smlouvu

Na protestu, který zorganizoval odborový svaz FSSHK, se 14. listopadu 2024 sešli kosovští zdravotníci, aby požadovali obnovení sociálního dialogu a podepsání klíčové odvětvové kolektivní smlouvy. Odmítnutí ministerstva zdravotnictví smysluplně jednat se zástupci zdravotnického sektoru a neúspěch při dokončování dohody vyvolaly mezi zaměstnanci frustraci a nepokoje.

Protest se týkal pozastavení smysluplného sociálního dialogu, dlouhého odkladu podpisu odvětvové kolektivní smlouvy, která zajišťuje základní práva zdravotníků, a zhoršujících se pracovních podmínek ve zdravotnictví, které zhoršuje nedostatečná reakce ministerstva.

Tyto problémy nejen podkopávaly blaho zdravotnických pracovníků, ale také ohrožovaly kvalitu péče poskytované pacientům. Cílem protestu bylo upozornit na tyto naléhavé problémy a vyzvat k okamžitým opatřením, která by řešila obavy těch, kteří udržují systém zdravotní péče v Kosovu.

Itálie – Generální stávka požadující radikální rozpočtové změny

Odborové svazy CGIL a UIL vyhlásily na 29. listopadu 2024 osmihodinovou generální stávku v celé Itálii, přičemž demonstrace jsou plánovány na úrovni měst a regionů. Odbory požadují změny vládního zákona o rozpočtu, který podle nich neřeší naléhavé hospodářské a sociální problémy země. Mezi hlavní požadavky patří opatření na zvýšení kupní síly mezd a důchodů spolu s odpovídajícím financováním zdravotnictví, vzdělávání, veřejných služeb a průmyslové politiky.

Podle odborů má vláda, která podporuje reformy EU v oblasti správy ekonomických záležitostí, zavést sedmileté období úsporných opatření. Očekává se, že to bude znamenat výrazné snížení veřejných investic a sociálních výdajů, což podle odborů povede k dalšímu snížení životní úrovně, jistoty zaměstnání a kvality veřejných služeb. Tvrdí, že tato opatření prohloubí nerovnosti a oslabí práva zaměstnanců.

CGIL a UIL naléhají na vládu, aby přijala okamžitá opatření a zavedla neočekávanou daň z mimořádných zisků a bohatství na financování veřejných služeb, zvýšila důchody a reformovala pracovní politiku s cílem chránit jistotu zaměstnání a bojovat proti nejisté práci. Požadují také obnovení kolektivních smluv ve veřejném i soukromém sektoru s cílem zvýšit mzdy a stažení navrhovaného zákona o bezpečnosti, aby bylo respektováno právo na protest.

Belgie – Odbory veřejných služeb mobilizují proti škrtům ve Valonsku

Belgické odbory veřejných služeb zvyšují svůj odpor proti probíhajícím rozpočtovým škrtům a snižování počtu zaměstnanců. 14. listopadu plánují zaměstnanci ve Valonsku společnou stávku a shromáždění. Tyto akce mají upozornit na kritické problémy, kterým veřejné služby v regionu čelí.

Zaměstnanci veřejných služeb se staví proti rozpočtovým škrtům, snižování statusu státních zaměstnanců, opožděnému nebo zrušenému nahrazování zaměstnanců odcházejících do důchodu a neprodlužování smluv na dobu určitou. Tyto problémy, které jsou společné pro regionální i komunální správu, vyplývají z problémů v oblasti řízení, které se ještě zhoršují v důsledku překrývání odpovědnosti jednotlivých ministerstev.

Odbory CGSP Admi a CGSP Ministères vedou stávku a zdůrazňují zásadní potřebu ochrany pracovních míst a služeb ve veřejném sektoru. Shromáždění v Jambes poukáže na tyto stížnosti a vyzve k naléhavým politickým změnám. Tato mobilizace je součástí širšího celonárodního úsilí o zpochybnění úsporných opatření a požadování udržitelných investic do veřejných služeb.

Nizozemsko – Pracovníci lékáren stávkují za spravedlivé platy a lepší podmínky

Dne 12. listopadu vstoupili pracovníci lékáren v celém Nizozemsku do stávky a na celý den uzavřeli téměř všechny veřejné lékárny. Demonstranti se sešli v Haagu, aby požadovali spravedlivé mzdy a lepší pracovní podmínky podle kolektivní smlouvy pro lékárny.

Tato stávka znamenala bezprecedentní mobilizaci v tomto odvětví. Po třech měsících protestů vyjádřili zaměstnanci frustraci z nedostatečného pokroku ve vyjednávání. Odbory FNV a CNV požadovaly zvýšení mezd o 6 % se zpětnou platností od 1. července, minimální hodinovou mzdu ve výši 16 eur a odměnu za celou pracovní dobu, včetně doby přípravy před otevřením lékáren.

Asistenti v lékárnách, kteří jsou důležitým článkem zdravotní péče, se potýkají s vysokou pracovní zátěží a nízkými platy, což přispívá k rostoucímu nedostatku personálu. Odbory argumentovaly, že zaměstnavatelé musí upřednostnit důstojné pracovní podmínky, aby zajistili udržitelnost tohoto odvětví. Zatímco cílem stávky bylo upozornit na naléhavou potřebu strukturálních zlepšení, pohotovostní služby zůstaly v provozu a v každém regionu byla otevřena jedna lékárna pro urgentní péči.

Finsko – Varování před stávkou soukromých zdravotnických záchranných služeb

Dne 5. listopadu 2024 oznámila společnost Tehy varování před stávkou zaměřenou na dvě soukromé společnosti poskytující pohotovostní lékařské služby, Med Group Ensihoitopalvelu Oy a EMA Finland Oy. Akce přichází poté, co zkrachovala zdlouhavá jednání o nové kolektivní smlouvě. Zaměstnavatelé navrhují nulové navýšení mezd a upuštění od záchranného programu pro odvětví dohodnutého v roce 2022. Platnost kolektivní smlouvy vypršela 30. dubna 2024, přičemž jednání probíhala od března a říjnový pokus o dobrovolné zprostředkování nepřinesl žádný výsledek.

Stávka je naplánována na 20.–21. listopadu 2024 a týká se míst v Pirkanmaa a Uusimaa. Kromě toho byl na všech pracovištích, kterých se stávka týká, s platností od 5. listopadu do 21. listopadu zaveden zákaz práce na dohodu, embargo na hledání zaměstnání a zákaz dočasného přeložení.

Tehy podtrhuje význam záchranného mzdového programu, jehož cílem bylo do roku 2029 vyrovnat mzdy zdravotníků v soukromém sektoru s jejich kolegy ve veřejném sektoru. Současné návrhy zaměstnavatelů hrozí zpochybněním této dohody a prohloubením stávajících platových rozdílů. Soukromí zdravotníci vydělávají podstatně méně než jejich kolegové ve veřejném sektoru a tento rozdíl se ještě prohloubí, pokud bude záchranný program ukončen.

Tehy varuje, že spor by mohl ohrozit celý sektor záchranných zdravotnických služeb, což by mohlo znamenat rizika pro veřejné záchranné služby. Obavy zahrnují další outsourcing ze strany krajů poskytujících zdravotní služby za účelem snížení nákladů, což by mohlo oslabit platové a pracovní podmínky.

Rumunsko – Odbory požadují spravedlivé podmínky v národních archivech

Odborový svaz Europolu, který je pobočkou rumunské federace Publisind, právě zahajuje generální stávku v rumunských národních archivech, aby požadoval urychlená opatření týkající se nebezpečných pracovních podmínek a diskriminace v odměňování.

Zaměstnanci archivů trpí nebezpečným prostředím, které ohrožuje jejich zdraví a pohodu. Navzdory opakovaným jednáním vedení odmítlo vyčlenit 5 % rozpočtu na řešení kritických problémů v oblasti zdraví, bezpečnosti a pracovních podmínek, a pracovníci jsou tak vystaveni rizikům, kterým lze předcházet.

Stávka se rovněž týká přetrvávající diskriminace v odměňování v rámci instituce. Pracovníci v regionálních kancelářích dostávají výrazně nižší mzdy než jejich kolegové v Bukurešti, přestože vykonávají stejné povinnosti s podobnou odpovědností. Tato nespravedlivá mzdová nerovnost narušuje zásadu „stejné odměny za stejnou práci“ a ovlivňuje morálku všech zaměstnanců.

Odborový svaz Europolu podnikl rozhodné kroky, aby na tuto nespravedlnost upozornil a požadoval okamžité řešení. Vyzývají k zajištění bezpečných a spravedlivých pracovních podmínek pro všechny pracovníky rumunského národního archivu a zdůrazňují nutnost investovat do veřejných služeb, aby byla zachována důstojnost a práva pracovníků.

Slovinsko – Odbory prosazují ochranu zaměstnanců a bezpečnost práce

Slovinské odbory stojí v čele úsilí o posílení práv pracovníků a zajištění pracovních míst uprostřed vyvíjejících se pracovních a environmentálních problémů. Tento pokrok podtrhují dvě klíčové iniciativy: zavedení „práva na odpojení“ a transformace jediné tepelné elektrárny v zemi. Tyto snahy, na nichž se podílí Odborový svaz pracovníků v energetice Slovinska (SDE Slovinsko) a další zúčastněné strany, ukazují odhodlání odborů sladit okamžité potřeby pracovníků s dlouhodobými socioekonomickými a environmentálními cíli.

„Právo na odpojení“, které bylo do slovinského pracovního práva zavedeno v roce 2023, chrání pracovníky před přerušením práce během jejich volného času. Zaměstnavatelé měli do 16. listopadu 2024 možnost zavést opatření prostřednictvím kolektivních smluv. Obrácené důkazní břemeno v zákoně zajišťuje, že pracovníci jsou plně chráněni, pokud dohody neexistují. SDE Slovinsko začlenilo toto právo do kolektivních smluv a umožnilo pracovníkům vypnout pracovní zařízení a ignorovat komunikaci po skončení pracovní doby, čímž podpořilo lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Současně SDE Slovinsko ovlivňuje zvláštní zákon o transformaci slovinských tepelných elektráren. Navrhovaný zákon zajišťuje, že elektrárna bude během přechodného období do roku 2029 zajišťovat vytápění pro 35 000 obyvatel, a zároveň zaručuje, že nedojde ke ztrátě pracovních míst. Po roce 2029 bude nová státní společnost přednostně zaměstnávat, zachová kolektivní smlouvy a zajistí zapojení odborů do řízení.

Litva – Obnovená národní kolektivní smlouva s rozšířenými výhodami

Dne 1. ledna 2025 vstoupí v platnost aktualizovaná litevská národní kolektivní smlouva, která rozšiřuje pokrytí a výhody pro zaměstnance. Dohoda, kterou podepsal ministr sociálního zabezpečení a práce Vytautas Šilinskas a tři celostátní odborové organizace, se nyní bude vztahovat na přibližně 72 000 pracovníků, včetně pracovníků ve státem a obcemi řízených podnicích, rozpočtových a veřejných institucích. Oproti předchozí dohodě se tak jedná o nárůst o 6 000 pracovníků.

Dohoda zavádí rozšířená ustanovení zaměřená na zlepšení pracovních podmínek a podporu odborového sdružování. Mezi klíčová opatření patří dva placené dny volna ročně na sebevzdělávání nebo dobrovolnickou činnost, rozšířené nároky na studijní dovolenou a nové možnosti dovolené ze zdravotních důvodů. Členové odborů mohou nyní čerpat až deset plně placených nebo dvacet částečně placených dnů studijního volna ročně, aniž by museli splnit předchozí pětiletou hranici zaměstnanosti. Kromě toho mohou členové odborů využít až pět dnů placené zdravotní dovolené ročně.

Tyto výhody odrážejí pokračující úsilí litevských odborových svazů, včetně přidružené organizace EPSU LTUSE, o posílení práv zaměstnanců a sociálního dialogu. Dohoda, která byla poprvé podepsána v říjnu 2022, zůstává v platnosti do konce roku 2025 s tím, že je možné ji každoročně obnovovat.

Portugalsko – Nová dohoda pro veřejnou správu

V odvětví veřejné správy byla 6. listopadu 2024 podepsána nová víceletá dohoda o valorizaci pracovníků veřejné správy, která se vztahuje na období 2025–2028. Dohoda, kterou vyjednal SINTAP, zaručuje minimální roční zvýšení platů o 56,58 eur pro roky 2025 a 2026 a o 60,52 eur pro roky 2027 a 2028. Kromě toho se bude postupně zvyšovat základna pro odměňování ve veřejné správě, a to z 878,41 eur v roce 2025 na 1 056,03 eur v roce 2028. Cílem těchto opatření je obnovit kupní sílu více než 80 % pracovníků do roku 2025, a to spolu s příspěvky na úpravu životních nákladů a zrychleným kariérním postupem.

SINTAP zajistil závazky revidovat do roku 2025 nerevidovaná povolání, jako jsou správci nemocnic, hasiči, městská policie a pracovníci soudního lékařství. Denní příplatky k životním nákladům se od ledna 2025 zvýší o 5 %. Tato zlepšení odrážejí významný pokrok oproti předchozí dohodě podepsané v roce 2022 a nabízejí pracovníkům stabilitu a předvídatelnost na čtyřleté období. Byly zahrnuty mechanismy pro řešení zmrazení kariéry a usnadnění uznávání odpracované doby, což zajistí spravedlivé možnosti postupu pro více než 750 000 pracovníků.

Kromě toho pracovníci skupiny Águas de Portugal (AdP), zastoupené odbory STAL a FIEQUIMETAL, požadují spravedlivé mzdy, uznávání kariérního postupu a prosazování své kolektivní smlouvy. Přestože společnost AdP vykázala v roce 2023 zisk ve výši 102 milionů eur, zaměstnanci uvádějí, že dostávají minimální aktualizace mezd. Na 21. listopadu v 11:30 hodin je v sídle společnosti AdP v Lisabonu plánováno shromáždění, jehož cílem je prosadit okamžité kroky v souvislosti s jejich požadavky, včetně lepších mezd, příplatků a pracovních podmínek.

Dánsko – Dohoda o spravedlivém odměňování zaměstnanců armády

Dánské ozbrojené síly a HKKF dokončily novou dohodu o organizaci a odměňování 24hodinové sněhové a záchranné služby. Tato dohoda řeší obavy z nejednotných postupů odměňování a nejasných pokynů pro příslušníky aktivované pro takové nasazení. Podle dohody budou pracovníci nasazení ve sněhové a záchranné službě po dobu nejméně 24 hodin dostávat denní příplatek ve výši 2 251,05 DKK. S účinností od 1. listopadu 2024 sjednocuje postupy a odstraňuje místní rozdíly, které mezi příslušníky vyvolávaly frustraci.

Pracovníci nemohou současně žádat jak o nový příplatek, tak o noční příplatek nebo dovolenou podle § 17. Ubytování se musí řídit předpisy pro služební cesty, ale může se odchýlit od hotelových standardů kvůli možnosti nasazení a povětrnostním podmínkám. HKKF dohodu uvítala a zdůraznila její úlohu při zajišťování spravedlivého a transparentního odměňování členů. Odborový svaz doufá, že zmírní nejistotu a zlepší plánování a podporu služební pohotovosti.