Zákoník práce po novele – část III – sdílené pracovní místo
07.08.2020 | Zpravodajství OS | Pro členy svazu | Přečteno: 285x

Novela zákoníku práce – zákon č. 285/2020 Sb. v části, která nabude účinnosti dnem 1. 1. 2021, přináší mimo jiné změny i novinku – sdílené pracovní místo.

Sdílené pracovní místo upravuje v zákoníku práce zcela nový § 317a.

Sdílené pracovní místo (job sharing) je u mnohých zaměstnavatelů využíván již teď, ale novela zákoníku práce tomuto institutu dává jasná pravidla.

O co vlastně jde? Jednoduše řečeno, na jedné židli mohou sedět dva lidé. V praxi to znamená, že o jedno pracovní místo se bude dělit více zaměstnanců pracujících na kratší úvazky. Takovouto možnost využívají studenti, rodiče na mateřské či rodičovské dovolené, senioři nebo také zaměstnanci, kteří pečují o nemocné rodinné příslušníky, a všichni ti, kdo chtějí lépe sladit pracovní a rodinné povinnosti.

Jaká pravidla stanoví zákoník práce?

Zaměstnavatel může se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce uzavřít dohody, podle nichž si zaměstnanci budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby; to však neplatí v případě zastupování zaměstnance.

S každým zaměstnancem musí zaměstnavatel uzavřít pracovní smlouvu na kratší úvazek a písemnou dohodu o individuálním rozvrhu pracovní doby. Také je možné, že dohoda bude přílohou a součástí pracovní smlouvy. Zaměstnavatel může požadovat po zaměstnanci zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec ve shora uvedené dohodě nebo pro konkrétní případ souhlas.

V dohodě bude nutné vyřešit způsob rozvrhování pracovní doby, a to zejména stanovení časových úseků, ve kterých si budou moci zaměstnanci rozvrhnout pracovní dobu tak, aby byla zajištěna požadovaná činnost zaměstnavatele. Zaměstnavatel dále může řešit způsob předávání si úkolů mezi jednotlivými zaměstnanci, aby byly plněny úkoly včas a řádně (může například stanovit, že zaměstnanci si musí pracovní dobu rozvrhnout takovým způsobem, aby po určitou dobu pracovali společně). Součástí dohody též může být sjednaná doba trvání tohoto institutu, přičemž při absenci tohoto ujednání se bude jednat o dohodu na dobu neurčitou. Dohoda bude v obou případech vypověditelná.

Samotná organizace práce je tedy na zaměstnancích, ti musí být schopni mezi sebou komunikovat a dohodnout se na rozvrhu pracovní doby. Zaměstnanci jsou povinni předložit zaměstnavateli společný písemný rozvrh pracovní doby na sdíleném pracovním místě, a to nejméně 1 týden před počátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Nepředloží-li zaměstnanci společný rozvrh pracovní doby, určí bez zbytečného odkladu rozvržení pracovní doby do směn zaměstnavatel. S případnými změnami rozvrhu jsou zaměstnanci povinni zaměstnavatele písemně seznámit nejméně 2 dny předem, nedohodnou-li se se zaměstnavatelem na jiné době seznámení.

Závazek z dohody lze rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni. Tento závazek mohou zaměstnavatel nebo zaměstnanec rovněž písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

Zanikne-li závazek z dohody alespoň jednoho zaměstnance, pracovní režim sdíleného pracovního místa se u ostatních zaměstnanců na témže sdíleném pracovním místě uplatní do konce probíhajícího vyrovnávacího období.

V případě, že například jeden ze zaměstnanců dá výpověď z tohoto institutu a druhý zaměstnanec výpověď nedá, případně zaměstnavatel tomuto druhému zaměstnanci nedá výpověď, dohoda s druhým zaměstnancem sice formálně trvá, nicméně fakticky tento institut po uplynutí výpovědní doby nebude již plně realizován, neboť podle společného rozvrhu se sice bude ve vztahu ke zbývajícímu zaměstnanci postupovat až do konce vyrovnávacího období, na které již byla pracovní doba zaměstnanci předem rozvržena – zaměstnavatel právo jednostranně rozvrhnout pracovní dobu vůči tomuto zaměstnanci tedy po zbytek období mít nebude, nicméně nebude již možné se mezi zaměstnanci dohodnout na změně rozvrhu, a to s ohledem na absenci druhého zaměstnance (zbývající zaměstnanec si bude tedy muset případnou změnu svého stávajícího rozvrhu dohodnout přímo se zaměstnavatelem). Po uplynutí probíhajícího vyrovnávacího období pracovní režim sdíleného pracovního místa ostatním zaměstnancům skončí, tj. rozvrh určuje ve smyslu § 81 zákoníku práce jednostranně zaměstnavatel, a to do té doby, než uzavře dohodu s novým zaměstnancem namísto prvního zaměstnance, aby mohl režim sdíleného pracovního místa znovu začít (dochází zde tedy k substituci jednoho ze zaměstnanců a zaměstnanci opět mohou ve vzájemné spolupráci rozvrhovat pracovní dobu na vyrovnávací období).

Do systému vložil:
JUDr. KOCIANOVÁ Jitka
Další články
Titulek
Režim A programu Antivirus prodloužen do konce roku. MPSV přichází s vylepšením, které ohroženým zaměstnancům a firmám ještě více pomůže
Jak na ošetřovné z důvodu uzavření škol od 14. 10. 2020 – stav k 13. 10. 2020
Podzimní nabídka hotelu Olšanka pro členy odborů
Zákoník práce po novele – část VI. – pracovní volno související s akcí pro děti a mládež
Koronavirus a podpora ze strany státu – stav ke dni 10. 8. 2020
Zákoník práce po novele – část II.
Zákoník práce po novele - část I
Novela zákoníku práce – přehled hlavních změn
Koronavirus a podpora ze strany státu – stav ke dni 9. 7. 2020
Koronavirus a podpora ze strany státu – stav ke dni 2. 6. 2020
Novela zákoníku práce prošla Poslaneckou sněmovnou
Výzva POS OS UNIOS na pořadatelství svazových sportovních her 2021
Čekáte delší dobu na vyplacení dávky nemocenského pojištění?
Úlevy v oblasti bydlení
Nabídka hotelu Olšanka