Dotaz: Pracuji v technických službách a chtěl bych se zeptat, jak je to s praním pracovních oděvů. Náš zaměstnavatel nám přispívá na praní částkou 100 Kč za měsíc. Někteří zaměstnanci si ale pracovní oděv neperou a chodí v práci špinaví. Když je na to upozorníme, tak tvrdí, že to má prát zaměstnavatel.
Odpověď: Obecnou odpověď na Vaši otázku najdeme v § 104 zákoníku práce. V odstavci 4 je napsáno: „Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.“
Je potřeba si uvědomit, že osobní ochranné pracovní prostředky jsou po celou dobu životnosti majetkem zaměstnavatele, který je zaměstnancům přiděluje (půjčuje) na ochranu před vyskytujícími se riziky. Podle výše uvedeného je tedy správné, když zaměstnavatel zajišťuje jejich údržbu sám. V praxi se to řeší většinou tak, že si zaměstnavatel zjedná nějakou firmu (prádelnu, čistírnu) a ta mu tyto služby zajišťuje. Aby toto mohlo fungovat, přidělují se zaměstnancům buďto dvě soupravy oděvů, kdy jedna souprava je v prádelně a druhou soupravu zaměstnanec používá, nebo zaměstnavatel vydává zaměstnancům oděvy jen podle druhu práce a velikosti na dané období (někdy na den, ale většinou na týden) a pak je vybere a zaměstnancům přidělí druhé – takto se to dělá např. v nemocnicích. Někteří zaměstnavatelé (většinou se jedná o menší firmy) zajišťují praní svými zaměstnanci. Dělají to tak, že ve svých prostorách zřídí prádelnu a zajistí zaměstnance, kteří čištění provádí. V praxi se také hodně vyskytuje to, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, že si přidělený oděv bude zaměstnanec sám udržovat.
Tato dohoda má ale to úskalí, že se těžko vymáhá, pokud si zaměstnanec čistí oděv méně často nebo vůbec. U dohody se v praxi setkávám s těmito problémy:
1. Zaměstnanec odmítne prát si oděv, chodí v práci špinavý, ostatní obtěžuje zápachem. Tvrdí, že si nemůže pracovní oděv prát, protože nemá potřebné technické vybavení (pračku) a prostory (nemá oděv kde sušit, venku by mu jej mohl někdo ukrást atd.).
2. Těžko řešitelné je i to, když zaměstnanec při praní utrpí úraz. Má to zaměstnavatel posuzovat jako úraz pracovní?
3. Také je zde nebezpečí, že ochranné oděvy vypráním doma ztratí svou ochrannou funkci. Např. nehořlavý oděv po vyprání v pračce ztratí svou nehořlavost (impregnaci) nebo se zabarví (zaperou) výstražné reflexní oděvy.
Podle mého názoru je možné, že v jedné firmě budou vedle sebe fungovat oba výše uvedené systémy. To znamená, že jedna část zaměstnanců si bude udržovat oděvy sama a druhé části zaměstnanců bude prát oděvy prádelna. V tomto případě podle mého názoru musí být dodržena zásada rovného zacházení, takže ti, co si budou prát sami, by měli dostat náhradu ve stejné výši, jako dostane prádelna za praní. Co se týká praní oděvu, zjišťoval jsem cenu a ta se pohybuje od 50 do 100 Kč za jedno vyprání. Podle prací, které se u Vás vyskytují, předpokládám četnost praní 1x týdně, tedy 4x měsíčně. Náhrada za to, že si oděv zaměstnanci sami vyperou, by pak měla být v rozmezí 200–400 Kč měsíčně.
Václav Čikl
Bezpečnostní přestávky řidičů svozu odpadů | BOZP | |||||||
Revize přenosných elektrických spotřebičů | BOZP |