Poradenství
Odměňování práce přesčas
04.03.2019 | Poradenství | Od našich členů | Přečteno: 145x

Dotaz:
Prosím na příkladech vysvětlit odměňování práce přesčas, především poskytování náhradního volna místo příplatku za práci přesčas. Jsem zaměstnán v obchodní společnosti.

Odpověď:

Právní úprava odměňování za práci přesčas je ve Vašem případě obsažena v § 114 zákoníku práce. Zde je uvedeno:

(1) Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen ˆ„dosažená mzda“), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.

 

(2) Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle odstavce 1.

 

(3) Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 nepřísluší, je-li mzda sjednána (§ 113) již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců (§ 11) v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4).

Z výše uvedeného tedy vyplývá jednoznačný závěr, že na prvním místě za práci přesčas je poskytnutí příplatku. Teprve tehdy, pokud bude zaměstnanec souhlasit, může mu být místo příplatku poskytnuto náhradní volno. Bohužel v praxi se stále setkáváme s nesprávnou praxí některých zaměstnavatelů, kteří nutí zaměstnance čerpat náhradní volno. Zaměstnanec tzv. dobrovolně povinně čerpá náhradní volno. Protože souhlas s čerpáním náhradního volna nemusí být písemně, lze velice obtížně zaměstnavateli něco vytknout, protože bude tvrdit, že náhradní volno zaměstnanec čerpat nemusel, ale protože ho čerpal, tak vlastně souhlasil.

Tato nesprávná praxe by se dala prokázat pouze tehdy, pokud by více zaměstnanců tvrdilo, že za práci přesčas jsou nuceni čerpat náhradní volno, ačkoliv požadovali poskytnutí příplatku.

Poskytování náhradního volna za práci přesčas

Poskytování náhradního volna za práci přesčas bude nejvhodnější vysvětlit na příkladech.

Příklad č. 1

Zaměstnanec má směnu 8 hodin. V pondělí odpracuje dvě hodiny práce přesčas, celkem odpracuje 10 hodin. Na základě dohody bude další týden např. v úterý čerpat dvě hodiny náhradního volna za tuto práci přesčas. Pozor: Po dobu čerpání tohoto náhradního volna mu mzda nenáleží, protože mzdu již dostal zaplacenou za práci v pondělí, kdy mu zaměstnavatel zaplatil mzdu za 10 hodin. Příplatek za práci přesčas mu nenáleží, protože místo příplatku čerpal náhradní volno.

Bude-li zaměstnanec čerpat náhradní volno např. v úterý, kdy odpracuje 6 hodin a 2 hodiny bude čerpat náhradní volno, pak tyto 2 hodiny náhradního volna se mu podle § 348 odst. 1 písm. c) zákoníku práce započítají do odpracované doby. Jak je výše uvedeno, jedná se však o neplacené náhradní volno. Tyto 2 hodiny mu totiž byly proplaceny v pondělí.

Nesprávný je výklad, podle kterého v případě náhradního volna zaměstnanci nenáleží ani dosažená mzda. Podle tohoto nesprávného výkladu by zaměstnanec, v našem případě v pondělí, obdržel mzdu pouze za 8 hodin, a nikoliv za práci přesčas. To, že se jedná o nesprávný výklad, vyplývá z výše uvedeného § 114 odst. 1 zákoníku práce.

Z tohoto ustanovení vyplývá, že náhradní volno se poskytuje pouze místo příplatku za práci přesčas, a nikoliv i místo dosažené mzdy.

Kromě výše uvedeného by bylo přímo absurdní, aby za výkon práce ve stanovené týdenní pracovní době náležela mzda vždy, ale za práci přesčas nikoliv. Mzdový nárok by v případě práce přesčas byl nižší než za práci v tzv. normální pracovní době.

Příklad č. 2

Zaměstnanec v sobotu odpracuje 8 hodin práce přesčas. Na základě dohody bude další týden např. v úterý čerpat 8 hodin náhradního volna za tuto práci přesčas.

Za sobotu zaměstnanci náleží:

1. mzda za 8 hodin

2. příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 118 zák. práce)

Pokud ale bude zaměstnanec čerpat náhradní volno za sobotní práci přesčas, pak mu příplatek za práci přesčas nenáleží, protože místo příplatku čerpal v úterý 8 hodin náhradního volna, neodpracuje tedy v tomto dni ani jednu hodinu. Těchto 8 hodin náhradního volna se mu však podle § 348 odst. 1 písm. c) zákoníku práce započítává do odpracované doby. To tedy znamená, že mu těchto 8 hodin tzv. nechybí, nemusí je odpracovat někdy jindy.

Jestliže by zaměstnavatel zaměstnanci neumožnil náhradní volno vyčerpat v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek.

Do systému vložil:
JUDr. ZRUTSKÝ Jaromír
Témata
dotazy-clenupravo
Další články
Titulek
Pracovní cesta
Překrývání směn
Práce přesčas
Požární hlásiče
Používání soukromých elektrických spotřebičů na pracovišti