Dotaz: Byla jsem na jednom školení ohledně nové právní úpravy dovolené, kde bylo mimo jiné přednášejícím sděleno, že od 1. 1. 2021 se bude dovolená počítat i čerpat po hodinách. Dále tam bylo sděleno, že např. v kolektivních smlouvách se již nebude uvádět dovolená v týdnech, ale také v hodinách.
Příklad: Nebude tam, že dovolená činí 5 týdnů, ale např. 200 hodin (5 x 40), 187,50 hodin (5 x 37,50) atd. Je to pravda?
Odpověď:
I.
Tvrzení, že se dovolená bude čerpat po hodinách.
Samozřejmě to není pravda.
Jak jsme Vás již informovali na našem webu/portálu, od 1. 1. 2021 bude účinná zásadní změna v právní úpravě dovolené. Tato změna je obsažena v zák. č. 285/2020 Sb., kterým se novelizuje zákoník práce a některé další související zákony. Hlavním cílem nové právní úpravy dovolené je odstranit rozdílné a často i nespravedlivé stanovení délky dovolené zaměstnance výlučně ve vazbě na rozvržení jeho týdenní pracovní doby ve směnách, které jsou často u zaměstnance v průběhu kalendářního roku různé. Ukazuje se, že dosud používaná jednotka času „den dovolené“ je jednotkou nevěrohodnou, nepřesnou a nevyhovující. Proto bylo stanoveno, že používanou jednotkou pro účely vzniku nároku a výpočtu délky dovolené bude nově hodina, která je objektivnější a přesnější!
To však rozhodně neznamená, že se po hodinách bude dovolená i čerpat. Čerpat se dovolená bude stejným způsobem jako dosud, tj. zpravidla v celku ve směnách.
Vyplývá to především:
1. z § 217 odst. 1 zákoníku práce, který nebyl touto novelou změněn. Zde je uvedeno: „Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené.“
2. z § 218 odst. 6 zákoníku práce, kde je nově uvedeno, že čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.
Z toho ustanovení tedy vyplývá, že výjimečně lze čerpat dovolenou v rozsahu nejméně jedné poloviny směny. Po hodinách, které činí méně než polovinu směny, lze dovolenou čerpat jen výjimečně, pokud se jedná o část nevyčerpané dovolené, která bude kratší než polovina směny.
Příklad: Zaměstnanec pracuje v 8hodinových směnách. Výjimečně může čerpat 4 hodiny dovolené, pokud se na tom zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne. Méně než 4 hodiny dovolené bude čerpat pouze v tom případě, kdy se bude jednat o nevyčerpanou dovolenou v délce 3 hodin a méně.
II.
Tvrzení, že v kolektivních smlouvách se již dovolená nebude uvádět v týdnech, ale také v hodinách. Příklad: Nebude tam uvedeno, že dovolená činí 5 týdnů, ale např. 200 hodin (5 x 40), 187,50 hodin (5 x 37,50).
To také není pravda.
Dovolená bude, tak jako dosud, uváděna v kolektivních smlouvách nebo ve vnitřních předpisech v týdnech. Výjimečně může být prodloužena o dny. V tomto případě bude v kolektivní smlouvě uvedeno, např. Dovolená všech zaměstnanců v pracovním poměru činí 5 týdnů a tři dny.
Vyplývá to především z § 212 zákoníku práce, ze kterého vyplývá jednoznačný závěr, že i zde nedochází ke změně. Délka dovolené je ve všech zde uvedených případech uváděna výlučně v týdnech, a nikoliv v hodinách. Dovedu si představit případ, kdy na tom bude zaměstnavatel trvat. V zájmu uzavření kolektivní smlouvy mu částečně vyhovíme a v kolektivní smlouvě bude např. uvedeno: Dovolená všech zaměstnanců v pracovním poměru činí 5 týdnů, tj. 200 hodin dovolené (5x40) v případě stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin.
Závěr: Zřejmě jste přednášejícího špatně pochopila nebo se přednášející spletl. V závěru dále uvádím. Je celkem logické, že po schválení nového právního předpisu nebo jeho zásadní změně mohou být z počátku na novou právní úpravu různé výklady, které se po určité době sjednotí. To se samozřejmě týká i nové právní úpravy výpočtu délky dovolené. Z tohoto důvodu mezi okamžikem platnosti a účinnosti právní normy je doba, označovaná jako legisvakance. Období legisvakance je určeno k tomu, aby se adresáti právního předpisu důkladně seznámili s jeho obsahem, aby se jím od nabytí jeho účinnosti mohli ihned začít řádně řídit. Je proto vhodné, aby délka legisvakanční doby byla úměrná rozsahu a významu změn, jež nový právní předpis (nebo novelizace stávajícího předpisu) přináší. V našem případě nová právní úprava dovolené začala platit od 26. 6. 2020 a účinná bude od 1. 1. 2021.
Nepřetržitý denní odpočinek | Právní | |||||||
Dovolená při nerovnoměrně rozvržené pracovní době | Právní | |||||||
Zdravotní způsobilost vykonávat práci | Právní | |||||||
Pracovní doba | Právní | |||||||
Ošetřovné při uzavření škol a školek | Právní | |||||||
Minimální mzda, zaručený plat | Právní | |||||||
Osobní příplatek a plán dovolených | Právní | |||||||
Kolektivní vyjednávání | Právní | |||||||
Práce přesčas | Právní | |||||||
Náhradní volno za práci přesčas | Právní | |||||||
Překážky v práci a náhradní volno | Právní | |||||||
Překrývání směn | Právní | |||||||
Mzda za práci přesčas | Právní | |||||||
Překážky v práci | Právní | |||||||
Nošení jmenovky | Právní | |||||||
Práce přesčas | Právní | |||||||
Zaměstnanec pracující v noci | Právní | |||||||
Osobní příplatek | Právní | |||||||
Přeložení a pracovní cesta | Právní | |||||||
Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou | Právní |