Odpověď:

Vzhledem k tomu, že právní úprava stanovení začátku dne pracovního klidu (tj. nepřetržitého odpočinku a svátku) působila v praxi značné problémy, je v § 91 odst. 6 zákoníku práce uvedeno:

„U zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první.“ Dále je zde uvedeno, že výše uvedené ustanovení lze použít též pro účely práva na mzdu nebo plat nebo odměnu z dohod a pro zjišťování průměrného výdělku. To tedy znamená, že pokud zaměstnavatel neuvede, že toto ustanovení se použije i pro účely odměňování, nepřetržitý odpočinek v týdnu a svátek pro účely odměňování začíná ve 24.00 hod.

Jestliže zaměstnavatel chce, aby den pracovního klidu začínal hodinou odpovídající nástupu směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první, je nutné, aby to výslovně stanovil.

Nyní k Vašemu dotazu. Protože den pracovního klidu, který je definován v § 91 odst. 1 zák. práce, není pojmově shodný (totožný) se sobotou a nedělí, nelze zde výše uvedené ustanovení použít. 

Příplatek za práci v sobotu a v neděli Vám tedy vždy náleží od 24.00 hod., a to i když zaměstnavatel stanovil, že pro účely odměňování den pracovního klidu začíná hodinou odpovídající nástupu směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první.

Zejména z tohoto důvodu doporučuji stanovit, že i pro účely odměňování den pracovního klidu (tj. nepřetržitý odpočinek v týdnu a svátek) začíná ve 24.00 hod., a sjednotit tím právní úpravu poskytování příplatků. Zřejmě úplně nejvhodnější bude formulace, že pro účely odměňování den pracovního klidu (tj. nepřetržitý odpočinek v týdnu a svátek), sobota a neděle začínají ve 24.00 hod. (tj. výslovně to uvést i u soboty a neděle). Tato právní úprava se bude zaměstnancům nepochybně lépe vysvětlovat.