Odpověď:

Vzhledem k tomu, že není žádný vážný důvod pro zvláštní právní úpravu dovolené u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, bylo nově v zákoníku práce stanoveno, že právo na dovolenou bude zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr náležet za stejných podmínek, jako je tomu u zaměstnanců v pracovním poměru. Protože u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti zákoník práce nestanoví týdenní pracovní dobu, což je zásadní veličina pro určení délky dovolené v konkrétním případě, zákoník práce nově stanovil, že výhradně pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu považuje u zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce týdenní pracovní doba v délce 20 hodin týdně (40 : 2 = 20), a to bez ohledu na to, zda a v jakém skutečném rozsahu počtu hodin týdně byla práce v předmětné dohodě sjednána a následně konána. Z výše uvedeného plyne, že podmínky vzniku práva na dovolenou u pracovního poměru lze použít i na právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli na tutéž dohodu tedy musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dnů) a zaměstnanec v rámci tohoto pracovněprávního vztahu musí v daném kalendářním roce odpracovat alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby, tj. alespoň 80 hodin. Aby právo na dovolenou za daný kalendářní rok vzniklo, musí být splněny obě tyto podmínky. Jejich splnění se přitom bude posuzovat zvlášť ke každému pracovněprávnímu vztahu, ledaže na sebe pracovněprávní vztahy bezprostředně navazují a pracovněprávní vztah se pak podle § 216 odst. 1 zákoníku práce považuje pro účely dovolené za nepřetržitě trvající.

Výpočet délky dovolené závisí na:

• délce týdenní pracovní doby zaměstnance, která činí vždy 20 hodin týdně
• počtu celých odpracovaných násobků této týdenní pracovní doby v daném kalendářním roce. Do odpracované doby se pro účely dovolené i v tomto případě započtou tzv. náhradní doby, kdy zaměstnanec fakticky nepracoval, tedy užije se § 348 odst. 1 v kombinaci s § 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce.
• výměře dovolené – nejméně 4 týdny (viz § 212 zákoníku práce)

Délka dovolené se stanoví v souladu s § 213 zákoníku práce tak, že za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru.  

K výpočtu dovolené za kalendářní rok lze použít tzv. univerzální vzorec ve tvaru: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby / 52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené.

Příklady:

Příklad č. 1

Zaměstnanec má k výkonu práce uzavřenou se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, a to na dobu od června do září. Zaměstnanec takto v roce 2024 odpracuje 292 hodin. Výměra dovolené u zaměstnavatele činí 4 týdny.

Výpočet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby:

292 : 20 = 14,6 

Zaměstnanec odpracuje 14násobek fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby.

Výpočet nároku na dovolenou:

14 : 52 × 20 × 4 = 21,54 (počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby / 52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené)

Vznikne mu tak nárok na 22 hodin dovolené.

Nebudou-li tyto hodiny za trvání pracovněprávního vztahu vyčerpány, dojde k jejich proplacení při jeho skončení.

Příklad č. 2

Žena na rodičovské dovolené si přivydělává na základě dohody o pracovní činnosti, kterou má se zaměstnavatelem uzavřenou na dobu neurčitou. Za kalendářní rok 2024 pro účely dovolené odpracuje celkem 416 hodin. Výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů.

Výpočet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby:

416 : 20 = 20,8 

Zaměstnanec odpracuje 20násobek fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby.

Výpočet nároku na dovolenou:

20 : 52 × 20 × 5 = 38,46, zaokr. na 39 (počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby / 52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené)

Vznikne jí tak nárok na 39 hodin dovolené.

Příklad č. 3

Žena na rodičovské dovolené má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti, kterou má uzavřenou na dobu neurčitou. Za kalendářní rok 2024 pro účely dovolené odpracuje maximum dnů, celkem 960 hodin (4 x 20 x 12), tj. počet kalendářních týdnů x počet hodin týdně x 12 měsíců.

Výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů.

Výpočet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby:

960 : 20 = 48 

Zaměstnanec odpracuje 48násobek fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby.

Výpočet nároku na dovolenou:

48 : 52 × 20 × 5 = 92,30, zaokr. na 93 hodin (počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby / 52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené)

Vznikne jí tak nárok na 93 hodin dovolené.

Příklad č. 4

Starobní důchodce uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, která bude trvat 5 týdnů, a odpracuje v ní 75 hodin.

Pracovněprávní vztah zaměstnance sice bude trvat alespoň 4 týdny (bude trvat 5 týdnů), ale zaměstnanec neodpracuje alespoň 4násobek fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby (80 hodin), odpracuje pouze 75 hodin, tudíž mu právo na dovolenou nevznikne.

Jak je výše uvedeno, není žádný vážný důvod pro zvláštní právní úpravu dovolené u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, bylo proto nově v zákoníku práce stanoveno, že právo na dovolenou bude zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr náležet za stejných podmínek, jako je tomu u zaměstnanců v pracovním poměru. Vyplývá to zejména z výše uvedených příkladů. Na výpočet dovolené u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr bude tedy možné použít různé počítačové programy a na internetu budou ke stažení (bezplatně) kalkulačky na výpočet této dovolené.

V závěru bude vhodné uvést, že smyslem této odpovědi je srozumitelně seznámit členy našeho odborového svazu s hlavními principy této právní úpravy, proto jsme příklady nekomplikovali tzv. náhradními dobami, jako je např. dočasná pracovní neschopnost, mateřská a rodičovská dovolená atd..

Tato právní úprava nabývá účinnosti dne 1. 1. 2024.