Odpověď:

Překážka v práci v případě úmrtí rodinného příslušníka je upravena v bodu č. 7 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zde je  uvedeno: 

            „Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na 

a) 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob, 

b) 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob, 

c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.

            Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce.“

Nyní si vysvětlíme jednotlivé případy.

a) 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob – není nutné vysvětlovat, tato právní úprava je jednoznačná

b) 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob

Vysvětlení:

1. pohřeb rodiče a sourozence zaměstnance – není nutné vysvětlovat, tato právní úprava je jednoznačná
2. pohřeb rodiče manžela zaměstnance – jedná se o tchána/tchyni
3. pohřeb sourozence manžela zaměstnance – jedná se o švagra/švagrovou
4. pohřeb manžela dítěte zaměstnance –  jedná se o zetě/snachu
5. pohřeb manžela sourozence zaměstnance

c)  nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob

Vysvětlení:

1. pohřeb prarodiče (děda, babička) a vnuka zaměstnance
2. pohřeb prarodiče manžela zaměstnance

Upozornění: Ve všech výše uvedených případech se nevyžaduje společná domácnost. Nevyžaduje se tedy ani při úmrtí prarodičů.

3. pohřeb jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám – jedná se např. o tetu, strýce, bratrance, sestřenici, nevlastní příbuzné, praprarodiče atd. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se v těchto případech poskytne pouze tehdy, pokud žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti. Vyžaduje se zde společná domácnost.

V závěru bude nepochybně vhodné uvést, že i u této jiné důležité překážky v práci lze sjednat např. v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu vyšší rozsah pracovního volna, ale i jiné případy úmrtí, při kterých náleží pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Podle mého názoru si zaslouží pozornost zejména případ úmrtí nevlastního rodiče, nevlastního dítěte a praprarodičů. V těchto případech by sjednání pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu bylo v souladu s dobrými mravy. Kromě toho by se jednalo pouze o výjimečné případy.