Dotaz:
Mohu požádat o odpověď stran slučování přesčasů za období 3 měsíců a s tím spojeného proplácení až 3. měsíc? Zaměstnavatel po nás chce souhlas s tím, že přesčasy se budou proplácet jednou za 3 měsíce, zdůvodňuje to lepší administrativou a hlavně tím, že to chtějí lidé (nám se nic takového nedoneslo). Dalším argumentem je ten fakt, že si lidé budou moci nakumulovat volno, a to si následně vybrat. Jsme přesvědčeni o tom, že to tak prosté nebude, a co se nám nabízí jako hlavní záměr, je to, že jednoduše, když nebude práce, dostanou lidé „dobrovolně“ volno z tohoto přesčasu namísto prostoje.
Odpověď:
Proplácet příplatek za práci přesčas až za tři měsíce zásadně nelze, protože by to bylo v rozporu s § 141 odst. 1 zák. práce. Ve Vašem případě se však asi jedná o poskytování náhradního volna za práci přesčas. Tuto právní problematiku upravuje § 114 zák. práce, kde je uvedeno:
„(1) Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen ‚dosažená mzda‘), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
(2) Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle odstavce 1.“
Z výše uvedeného vyplývá, že bez souhlasu zaměstnance nelze za práci přesčas poskytovat náhradní volno. Jak je výše uvedeno, náhradní volno za práci přesčas lze čerpat pouze po dohodě se zaměstnancem. Tato dohoda může být bohužel i ústní.
Dohodnout lze i delší období než 3 kalendářní měsíce, ve kterém bude zaměstnanec čerpat náhradní volno, např. se bude jednat o 6 kalendářních měsíců.
Výše uvedené náhradní volno za práci přesčas nesmí být čerpáno na překážky v práci na straně zaměstnavatele, např. z důvodu prostoje.
Bylo by to v rozporu:
1. s dobrými mravy – viz § 2 odst. 3 nového občanského zákoníku (dále jen NOZ),
2. s § 3 odst. 2 písm. c) NOZ, kde je mimo jiné uvedeno, že nikdo nesmí utrpět nedůvodnou újmu pro závislost svého postavení.
V tomto smyslu rozhodují i soudy, např. rozsudek Vrchního soudu ČR ze dne 28. 6. 1995, sp. zn. 6 Cdo 53/1994.
Zřejmě zde lze použít i § 18 zák. práce, kde je uvedeno: „Je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.“
Pokud bude zaměstnavatel trvat na svém postupu, navrhuji, aby zaměstnanci s poskytnutím náhradního volna nesouhlasili. Nesouhlas doporučuji raději vyslovit písemně. Zřejmě to bude nejlepší řešení tohoto problému.
Nepřetržitý denní odpočinek | Právní | |||||||
Dovolená při nerovnoměrně rozvržené pracovní době | Právní | |||||||
Zdravotní způsobilost vykonávat práci | Právní | |||||||
Pracovní doba | Právní | |||||||
Ošetřovné při uzavření škol a školek | Právní | |||||||
Minimální mzda, zaručený plat | Právní | |||||||
Osobní příplatek a plán dovolených | Právní | |||||||
Kolektivní vyjednávání | Právní | |||||||
Práce přesčas | Právní | |||||||
Překážky v práci a náhradní volno | Právní | |||||||
Překrývání směn | Právní | |||||||
Mzda za práci přesčas | Právní | |||||||
Překážky v práci | Právní | |||||||
Nošení jmenovky | Právní | |||||||
Práce přesčas | Právní | |||||||
Zaměstnanec pracující v noci | Právní | |||||||
Osobní příplatek | Právní | |||||||
Přeložení a pracovní cesta | Právní | |||||||
Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou | Právní | |||||||
Přestávky v práci a pracovní doba | Právní |