Zákoník práce po novele – část V. – vliv překážek v práci na dovolenou a ostatní změny
28.08.2020 | Zpravodajství OS | Články | Přečteno: 145x

Důležité osobní překážky v práci jsou pro účely výpočtu dovolené považovány za výkon práce, a to buďto v celém rozsahu (tzv. nelimitované překážky v práci), nebo do určitého limitu (tzv. limitované překážky v práci).

Připomeneme si vzorečky, se kterými jsme vás seznámili v předchozím článku o dovolené:

Vzoreček č. 1:
TPD (KPD) x VD = počet hodin dovolené 

Vzoreček č. 2:
OH : 52 týdnů (kalendářní rok) x VD = počet hodin dovolené

Vzoreček č. 3:
TPD (KPD) : 52 týdnů (kalendářní rok) x OT x VD = počet hodin dovolené

Vysvětlivky ke vzorečkům:
TPD = stanovená týdenní pracovní doba 
KPD = sjednaná kratší pracovní doba
VD = výměra dovolené používaná u zaměstnavatele
OH = odpracované hodiny
OT = počet odpracovaných týdnů
 

1. vliv překážek v práci na dovolenou

Důležité osobní překážky v práci jsou pro účely výpočtu dovolené považovány za výkon práce, a to buďto v celém rozsahu (tzv. nelimitované překážky v práci), nebo do určitého limitu (tzv. limitované překážky v práci). Rozlišujeme je takto:

A. překážky v práci, které se pro účely dovolené považují za výkon práce, ovšem pouze do limitu, kterým je 20násobek příslušné stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby zaměstnance. Z tohoto důvodu používáme výrazu limitované překážky v práci.

Jedná se o tyto limitované překážky v práci:

  • dočasnou pracovní neschopnost, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
  • karanténu nařízenou podle jiného právního předpisu,
  • rodičovskou dovolenou, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
  • jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 odst. 1 zákoníku práce. Jedná se o překážky v práci sjednané v kolektivní nebo jiné smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu (např. sick days, doprovod dítěte první školní den), které nejsou upraveny v právních předpisech.

Limit zápočtu, tj. 20násobek příslušné stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby zaměstnance činí:

  • 40 (stanovená týdenní pracovní doba) x 20 = 800 hodin,
  • 38,75 x 20 = 775 hodin,
  • 37,5 x 20 = 750 hodin,
  • 30 (kratší týdenní pracovní doba) x 20 = 600 hodin.

To znamená, že 801., 776., 751. a 601. hodina se do výkonu práce pro účely dovolené nezapočítává.

Tyto limitované překážky v práci lze považovat za výkon práce jen, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v příslušném kalendářním roce odpracoval alespoň 12násobek stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. Do tohoto limitu (12násobku) se vedle skutečného výkonu práce započítávají níže uvedené nelimitované překážky v práci. Limitované překážky v práci se do tohoto limitu (12násobku) nezapočítávají.

V případě stanovené týdenní pracovní doby:

  • 40 hodin se jedná o 480 hodin (40 x 12)
  • 38,75 hodin se jedná o 465 hodin (38,75 x 12)
  • 37,50 hodin se jedná o 450 hodin (37,50 x 12)
  • kratší pracovní doba, např. 30 hodin se jedná o 360 hodin (30 x 12)

Příklad č. 1

Pracovní poměr trval celý rok. Jedná se o 40hodinovou týdenní pracovní dobu a 5 týdnů dovolené. Od 26. 5. až do konce roku dočasná pracovní neschopnost z důvodu obecného onemocnění, např. chřipka. Odpracoval 104 osmihodinových  směn, tj. 832 hodin. Zaměstnanec tedy splnil i podmínku odpracování alespoň 12násobku stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. V případě stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin se jedná o 480 hodin (40 x 12).

Na dovolenou se započítá 832 (odpracované hodiny) + 800 hodin (této překážky v práci; 20 x 40), tzn. 832 + 800 = 1 632 hodin (odpracoval více než 1 600 hodin). K hodinám nad 1 600, tj. k 32 hodinám se nepřihlíží, protože se nejedná o celý násobek stanovené týdenní pracovní doby.

Výpočet: 40 : 52 x 5 x 40 = 153,85 hodin dovolené (viz vzoreček č. 3)

Nebo lze počítat takto: 1 600 : 52 x 5 = 153,85 hodin dovolené (viz vzoreček č. 2)

Zaměstnanec v tomto případě nemá nárok na dovolenou za kalendářní rok, nýbrž jen na její poměrnou část v délce (po zaokrouhlení) 154 hodin, jelikož neodpracoval 52 týdnů v kalendářním roce, ale jen 40 týdnů (1 632 : 40 = 40,8).

Příklad č. 2

Pracovní poměr trval celý rok. Z důvodu dočasné pracovní neschopnosti v důsledku obecného onemocnění zaměstnanec odpracuje 1 000 hod. (800 hodin tzv. limitovaných překážek v práci + 200 hodin skutečně odpracovaných). Zaměstnanec tedy nesplnil podmínku odpracování alespoň 12násobku stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. V případě stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin měl odpracovat 480 hodin (40 x 12), skutečně odpracoval pouze 200 hodin. Z tohoto důvodu nelze pro účely dovolené započítat 800 hodin tzv. limitovaných překážek v práci. Protože zaměstnanec splnil podmínku výkonu práce alespoň po dobu 4 týdnů, tj. 40 x 4 =160 hodin, nárok na dovolenou mu zde vznikne.

Výpočet: 200 : 52 x 5 = 19,23, tj. 20 hodin dovolené (viz vzoreček č. 2)

Nebo lze počítat takto: 40 : 52 x 5 x 5 = 19,23, tj. 20 hodin dovolené (viz vzoreček č. 3)

Pokud by neodpracoval minimálně 4 týdny, nárok na dovolenou by mu nevznikl vůbec.

Výše vedené příklady jsou zpracovány na 40hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobu a u zaměstnavatele je 5 týdnů dovolené.

B. důležité osobní překážky v práci, které se v plném rozsahu započítávají do odpracované doby pro účely dovolené (nelimitované překážky v práci).

 Jedná se o tyto nelimitované překážky v práci:

  • mateřskou dovolenou a rodičovskou dovolenou příslušející zaměstnanci do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
  • dobu dočasné pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
  • dobu zameškanou pro důležité osobní překážky v práci uvedené v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. 2 zákoníku práce (nyní jsou uvedeny v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, účast zaměstnance na svatbě, pohřbu rodinného příslušníka, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení atd.),
  • dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a dobu péče o dítě mladší než 10 let podle § 191 ZP nebo dlouhodobé péče podle § 191a zákoníku práce,
  • další překážky v práci na straně zaměstnance upravené v právních  předpisech. Jedná se například o překážky v práci z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce, výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu, např. dárcovství krve, pracovní volno související s brannou povinností [§ 204 zákoníku práce], školení, jiné formy přípravy nebo studia [§ 205 zákoníku práce]),
  • překážky na straně zaměstnavatele – § 207 až § 209 zákoníku práce, např. prostoj, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy.

Příklad č. 1

Tento příklad je zpracován na 40hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobu a u zaměstnavatele je 5 týdnů dovolené.

Zaměstnanec v roku 2021 bude celý kalendářní rok čerpat dočasnou pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu (vztahuje se to i na nemoc z povolání). Vzhledem k tomu, že se jedná o překážku v práci, která se pro účely dovolené započítává do odpracované doby v plném rozsahu, celá, zaměstnanec bude mít nárok na „celou“ dovolenou za kalendářní rok ve výši 200 hodin.

Výpočet: 40 x 5 = 200 hodin dovolené (viz vzoreček č. 1)

Podmínkou pro vznik práva na dovolenou je i u těchto nelimitovaných překážek v práci výkon práce za nepřetržitého trvání pracovního poměru po dobu alespoň 4 týdnů v kalendářním roce v rozsahu stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období. Tyto nelimitované překážky v práci se započítávají i do výkonu práce po dobu alespoň 4 týdnů pro splnění výše uvedené podmínky pro vznik práva na dovolenou.

Příklad č. 2

Zaměstnankyně od 5. 1. 2021 bude čerpat mateřskou dovolenou po dobu 28 týdnů, splní tak podmínku výkonu práce po dobu alespoň 4 týdnů. Stejně tomu bude i u dalších tzv. nelimitovaných překážek v práci.

V závěru výkladu tzv. nelimitovaných překážek v práci bude vhodné uvést, že do odpracované doby se pro účely dovolené v plném rozsahu započítávají i doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce, například dovolená.

2. ostatní změny

  • možnost převodu části nevyčerpané dovolené na písemnou žádost zaměstnance; tato možnost je však podmíněna tím, že zaměstnanec v příslušném kalendářním roce vyčerpal alespoň 4 týdny dovolené a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků alespoň 6 týdnů, na něž mu v tomto roce vzniklo právo, a zaměstnavatel s převodem dovolené souhlasí
  • možnost určit čerpání dovolené v délce kratší, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, lze ovšem pouze se souhlasem zaměstnance. To se samozřejmě nevztahuje na případ, kdy se jedná o zbylou část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.

Příklad: Zaměstnanci vznikne nárok na 83 hodin dovolené. Vyčerpá 80 hodin
(8 x 10), zbylá část činí 3 hodiny. Je tedy kratší než jedna polovina směny.

  • požádá-li zaměstnanec o poskytnutí dovolené v den, na který připadl svátek, avšak v němž byl povinen směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 zákoníku práce, započítává se mu do dovolené, tj. celkový nárok na dovolenou se snižuje o jeden den
  • protože se ruší institut krácení dovolené pro překážky v práci, nebude platit ani ustanovení zákoníku práce, podle kterého se dovolená vyčerpaná na žádost zaměstnance bezprostředně po skončení mateřské dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou z důvodu čerpání rodičovské dovolené v tomto případě nekrátila. Rodičovská dovolená čerpaná po mateřské dovolené bude vždy tzv. limitovanou překážkou v práci. Rodičovská dovolená příslušející zaměstnanci do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je však překážkou v práci tzv. nelimitovanou. Povinnost poskytnout zaměstnanci podle § 217 odst. 5 zákoníku práce na jeho žádost dovolenou po skončení mateřské dovolené zrušena nebyla.
  • při čerpání dovolené při změně zaměstnání se nebude vyžadovat, aby pracovní poměry na sebe bezprostředně navazovaly, viz § 221 zák. práce
  • novela také řeší problém tzv. „dovolenkových pokladen“ u zaměstnanců v oboru stavebnictví vyslaných do členských států Evropské unie, které systém těchto pokladen zavedly, tím, že zaměstnavatel není povinen za dovolenou poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu v rozsahu, ve kterém mu přísluší náhrada za dovolenou podle právních předpisů členského státu, do něhož byl vyslán.

V závěru bude zřejmě vhodné reagovat na poměrně častá tvrzení, že se nově bude po hodinách nejen počítat délka dovolené, ale po hodinách se bude dovolená i čerpat. To však není přesné tvrzení. Většina dovolené bude čerpána v celku – ve směnách. Vyplývá to především z § 217 odst. 1 zákoníku práce, který nebyl touto novelou změněn. Zde je uvedeno: Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené.“

I když se jedná o zásadní změnu v právní úpravě dovolené, není podle mého názoru nutné „panikařit“. Nová právní úprava dovolené nabývá účinnosti (začne platit) až od 1. 1. 2021 s tím, že právo na dovolenou, které vzniklo před 1. 1. 2021, a čerpání této dovolené (dovolené z roku 2020), i když bude čerpána po 1. 1. 2021, se bude řídit právní úpravou dovolené platnou před 1. 1. 2021.

Je zde tedy poměrně dlouhá doba se připravit, zejména na nový výpočet délky dovolené, absolvovat školení, koupit si zákoník práce s výkladem této novely zákoníku práce. Kromě toho určitě tyto výpočty budou bez problému řešit různé počítačové programy a na internetu budou ke stažení (bezplatně) kalkulačky na výpočet dovolené.

Do systému vložil:
JUDr. ZRUTSKÝ Jaromír
Témata
pravozakonik-prace
Další články
Titulek
Ochranné rukavice pro práci s ruční řetězovou pilou
Zrušení Regionálních školení KM Hradec Králové, KM Olomouc a KM Uherské Hradiště
Zákoník práce po novele – část IV. – dovolená za kalendářní rok, její poměrná část a dodatková dovolená
Mezinárodní vzpomínkový den
Světový den zvýšení povědomí o autismu
O přestupném roce
Jaká výročí nás čekají v roce 2020?
PF 2020
Půjdem spolu na betlémy...
Svatomartinské slavnosti
Za dobrým vínem a příjemnými zážitky
Filmové a pohádkové hrady a zámky podruhé
Na hrady a zámky. Filmové a pohádkové...
Slavíme! Máme co!
Červnové pivní slavnosti